Svatý Haštal na Starém Městě připomíná kostel svatého Jakuba, hlavní dějiště stínadelské trilogie Jaroslava Foglara. A nejen proto, že stojí na náměstí, kam ústí ulice Ve Stínadlech a Řásnovka.
Obě svatyně údajně skrývaly poklad. Zatímco Rychlé šípy deník Jana Tleskače ve zvonici kostela našly, restaurátoři a archeologové při hledání kostí svaté Anežky úspěšní nebyli.
Stačí se rozhlédnout
Rozruch kolem hledání ostatků přemyslovské princezny ale měl svůj význam, upozornil na kostel svatého Haštala a jeho nedobrý stav.
Zatímco všichni, kteří ve svatostánku 16. února byli, sledovali archeology a restaurátory pracující kolem oltáře, stačilo otočit hlavu a pozorovat, v jak špatném stavu památka a její zařízení je. Kostel je zavřený, v srpnu 2002 ho vyplavila velká voda a od té doby se jej nepodařilo úplně opravit. Církev zatím sehnala peníze jen na opravu omítek či vymalování interiéru.
„Na opravu mobiliáře nebo rekonstrukci podlahy nejsou peníze,“ stěžuje si vikář Vladimír Kelnar. Kostelní lavice, oltáře, sochy, provlhlé kamenné dlaždice, ale třeba i varhany. To vše potřebuje restaurátory. Jedině tak zmizí z památkářské kolonky „dožívající“ inventář.
Přestože zvenku je kostel opravený, včetně střechy a krovů, uvnitř je znát, že je zavřený a nekonají se tam ani bohoslužby. „Zachraňujeme vnitřní zařízení, které poničila před osmi lety povodeň, doufáme, že díky kauze ostatků Anežky snáz získáme další peníze na opravy,“ vysvětluje Kelnar.
Povodeň přinesla aspoň něco dobrého. Pod omítkami se v sakristii objevily jedinečné středověké fresky, gotické malby v několika vrstvách. „Je to velký objev. Nejstarší pocházejí z poloviny 14. století, nejmladší, třeba dobře dochovaný obraz poslední večeře, je z poloviny 16. století,“ říká pastorační asistent Štěpán Filipec.
Odborníci teď rozhodují, jakou bude mít sakristie po restaurování podobu a která z vrstev fresek zůstane na povrchu. Právě v této místnosti pokračují úpravy kostela. Dělníci tam opraví ještě podlahy a pak může vzniknout zimní kaple.
Pod podlahu už ne
Je zřejmé, že kvůli nedostatku peněz už církev nebude moci pokračovat ve výzkumu pod podlahou kostela. „Sondy, které archeologové udělali, vyjdou na desítky tisíc, možná na sto tisíc korun.
Nechceme ale utrácet zbytečně moc, protože kostel pro svou existenci potřebuje jiné investice,“ říká Kelnar. Další peníze půjdou už jen na opravy, třeba na rekonstrukci oltáře svaté Anny.
Pod podlahou objektu přitom asi je co zkoumat. Kromě objevené krypty se pod dlažbou gotického chrámu skrývají základy původní románské baziliky.
