Internet věcí, tedy snaha připojit k síti co nejvíce spotřebičů, strojů a zařízení, patří mezi trendy současného světa. Je typickým příkladem toho, jak přicházející Průmysl 4.0 mění obchodní a výrobní procesy po celém světě. Jedním z největších světových guru této malé technologické revoluce je Polák Maciej Kranz, autor knihy Building The Internet Of Things (Budování internetu věcí), která se stala bestsellerem New York Times. Portálu E15.cz prozradil své zkušenosti a myšlenky, které se internetu věcí (IoT) týkají.
Internet věcí se stává stále častějším tématem majitelů společností, především kvůli jeho rapidnímu růstu. Podle analýzy společnosti Cisco, kde Kranz také působí, bylo loni na světě 6,4 miliardy zařízení fungujících na principu internetu věcí. Již za další tři roky by jich však mělo být 50 miliard. Jen objem trhu se zařízeními pro domácnost by měl tak v roce 2020 činit 60 miliard dolarů. K lidem se tak bude internet věcí dostávat pětkrát rychleji, než třeba elektřina nebo telefon.
Zatímco cestu k lidem si internet věcí tedy stále hledá, ve firmách již vytváří skutečné hodnoty. „Stále se ptáme – opravdu zákazníci chtějí, aby si jejich chytrá pračka uměla sama objednat prací prášek? Naproti tomu ve spolupráci společností již vidíme jasné výsledky,“ řekl na setkání s novináři Kranz.
Analytici nyní odhadují, že v následujících deseti letech budou firmy do technologií souvisejících s IoT investovat řádově biliony dolarů. „Pro manažery firem je ale důležitější, jak rychlá bude návratnost investic, jak se sníží náklady na výrobu, případně jak se zvýší produktivita,“ vyjmenovává Kranz.
V současnosti se řešení internetu věcí dají dělit do čtyř základních kategorií. Tím prvním jsou propojené procesy, na základě kterých může firma spojit jednotlivé součásti a linky provozu. Dále se dá IoT využít při vzdálených procesech jednotlivých systémů, které jsou od sebe fyzicky vzdálené. Moduly internetu věcí mohou pracovat také na prediktivní analýze k odhalení problematických oblastí, případně přímo mohou propočítávat potřebu údržby a výměny jednotlivých dílů.
Těžký přechod
Obavy z nepovedené implementace internetu věcí do výroby však nemají pouze malé společnosti. Příkladem může být například producent motocyklů Harley-Davidson, jehož výroba byla k síti připojená pouze minimálně. Ještě před několika lety tak uplynulo od přijetí objednávky po vyslání motocyklu zákazníkovi osmnáct měsíců. Po propojení výrobních procesů se tato doba zkrátila na dva týdny.
„Důležité je však mít potřebný rozpočet, věci nemusí jít vždy bezchybně,“ řekl autor bestselleru. Podle něj je obrovský problém, když se společnosti snaží nové technologie implementovat naráz v jednu chvíli. „Podstatné je technologii si nejdřív pomalu vyzkoušet, pracovat s nízkým rizikem,“ objasňuje časté chyby Kranz.
Už brzy by však přechod k IoT měl vyslat vedení firem jasné signály. Ty by měly napovědět, jakým směrem se má firma vydat. Může tak jít o otevření nových podnikatelských cest, obchodních modelů nebo hodnot pro spotřebitele. V tom by měl firmám pomoci také stále rostoucí počet společností, které se implementací IoT zabývají.
Kromě soukromých koncernů si ale IoT razí cestu také například do měst. Typickým řešením může být například síťové propojení veřejného osvětlení. To může měnit svou intenzitu na základě pohybu osob a aut v ulicích, čímž by došlo k úspoře až 20 procent nákladů za energie.
Obava z budoucnosti
Internet věcí se jako součást nové průmyslové revoluci bude také podílet na proměně pracovního trhu. Podle zprávy Světového ekonomického fóra se přechod k Průmyslu 4.0 dotkne pěti milionů zaměstnanců – některá pracovní místa vzniknou a jiná zaniknou. Zatímco ubývat bude běžných pracovníků na dělnických pozicích v průmyslu, vysoká poptávka bude zase po pracujících v energetice nebo informačních technologiích. Také proto ekonomické fórům firmám a vládám doporučuje, aby s přeškolením pracovní síly začaly co nejdříve. Těžit z nových technologií by však mohla například medicína.
Změna však čeká také I.T. oddělení. Kranz vyzdvihuje především potřebu lidí, kteří budou umět zpracovávat a analyzovat data, jež tvoří základ internetu věcí. Schopní vývojáři a vývojáři a programátoři zase dokáží pochopit přání a myšlenky svého nadřízeného a uvést daný nápad ve skutečné řešení. „Vedení firem se bude muset naučit tři základní dovednosti: komunikovat, komunikovat a komunikovat,“ uvádí Kranz ve své knize.
Obavy se však množí kolem bezpečnosti světa připojeného k internetu. Přiživil je především podzimní útok, kdy běžné domácí spotřebiče, například termostaty, dokázaly přetížit internetové stránky, jež pod náporem spadly. Podle odborníků byl však právě tento případ jakýmsi varováním pro celou technologickou obec.
