Koupil jsem byt v osobním vlastnictví. Není mi jasné, jaké poplatky se musejí platit družstvu, které je správcem domu, a kdo určuje výši těchto poplatků.
Jak nájemci družstevních bytů, tak vlastníci bytových jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou a údržbou domu a také platit zálohy na dodávky vody, tepla, spotřebu elektřiny ve společných prostorách domu, odvoz domovního odpadu, servis výtahů atd. Součástí těchto měsíčních záloh je též příspěvek do fondu oprav, z něhož se pak hradí opravy či rekonstrukce společných částí domu (například oprava střechy, výtahů aj.). Kritériem výše podílu úhrad je zpravidla velikost spoluvlastnického podílu daného bytu (ta je dána velikostí rozlohy bytu). Výše spoluvlastnických podílů jsou dány „Prohlášením vlastníka budovy“, kterým byl bytový dům rozdělen na jednotky (byty či nebytové prostory). O výši měsíčních záloh rozhoduje vždy shromáždění Společenství vlastníků jednotek jako nejvyšší orgán tohoto společenství. Každý vlastník bytu by měl dostávat od správce domu rozpis těchto měsíčních úhrad po jednotlivých položkách. Tyto platby mají povahu záloh a jednou ročně jsou vyúčtovány. V domech, kde je centrální dodávka tepla a jeho spotřeba i spotřeba vody (teplé i studené) je měřena alespoň poměrovými měřidly, bývá běžně výše záloh na tyto dodávky stanovována individuálně pro jednotlivé byty na základě spotřeby v předchozím období.
Bydlím v Praze a chci prodat svoji chatu na Šumavě. Jaký postup byste mi doporučili, abych prodejem neztratil příliš mnoho času a zároveň aby prodej proběhl s minimálním rizikem nežádoucích problémů.
Koupě a prodej nemovitostí patří do kategorie obchodních případů, kterým je třeba věnovat maximální pozornost z důvodu jak vysoké hodnoty tohoto majetku, tak celé škály problémů, které se mohou při této obchodní transakci vyskytnout. Proto je nejlepší obrátit se na odborníky, kteří se obchodováním s nemovitostmi zabývají, tedy na pečlivě vybranou realitní kancelář. Někteří majitelé nemovitostí se mylně domnívají, že nejlepší prodejní cenu jim zabezpečí pouze „velká“ realitní kancelář, nejlépe z Prahy. Zkušenosti však dokazují, že výhodnější je obrátit se na realitku působící v blízkosti prodávané nemovitosti. Místní kancelář má určitě lepší možnosti pro nabízení vaší chaty (včetně organizování prohlídek pro zájemce), zná lépe místní trh, a tudíž je schopna přesněji odhadnout výši ceny, za níž je nemovitost prodejná. Přestože se bude jednat o kancelář místní, bude nepochybně schopna vyhledávat zájemce o koupi i mimo daný region včetně zahraniční klientely. V každém případě je třeba vybrat solidní zavedenou realitní kancelář, jejíž makléři jednají na vysoké profesionální úrovni a chovají se eticky. Při výběru rozhodně není na škodu osobně několik realitních firem navštívit, porovnat, jak na vás působily, jaké vám předložily návrhy, jaký obsah mají jejich zprostředkovatelské smlouvy apod. Určitě bych doporučil pověřit prodejem pouze jednu kancelář, tj. uzavřít exkluzivní zprostředkovatelskou smlouvu, a to nejlépe na dobu určitou. Dříve než podepíšete jakoukoli smlouvu, se podrobně seznamte s obsahem dokumentu, který podepisujete. Nerozumíte-li mu, poraďte se s právníkem.
Prodávám nemovitost. Realitní kancelář vyhledala kupce. Ten však nechce zaplatit dohodnutou částku za nemovitost při podpisu kupní smlouvy přímo na můj účet. Mám souhlasit s tím, aby peníze kupující složil, jak říká realitní kancelář, na „neutrální účtu“?
Deponování příslušné finanční částky za nemovitost na neutrálním účtu do doby vkladu je nástroj využívaný k tomu, aby byla oběma stranám obchodu zajištěna jistota, že prodávající dostane kupní cenu a kupující nemovitost. K tomu slouží úschova např. u notáře, advokáta, bankovní úschova. Každá má své výhody i nevýhody a v konečném důsledku závisí pouze na dohodě prodávajícího a kupujícího, na jakém způsobu úschovy se shodnou. Ostatně, na dohodě prodávajícího s kupujícím také závisí, uskuteční-li se celá transakce. Doporučuji, abyste se o uložení těchto peněz dohodl v konkrétním případě s právníkem.
