Síť má mít právo blokovat politika. Dobrý Instagram má třeba Merkelová, říká Feri
Poslanec za TOP 09 Dominik Feri je mezi politiky výrazný mimo jiné tím, jak se profiluje a jak je aktivní na sociálních sítích. Má k tomu jisté předpoklady, mimo jiné věk 24 let. Říká ale, že sítě včetně Instagramu, který je jeho nejoblíbenější a který používá nejčastěji, nejsou doménou mladé generace. Jeho instagramový profil choco_afro sleduje 344 tisíc uživatelů.
Jak vypadá běžný den Dominika Feriho na sítích?
Především je neplánovaný. V rámci politického marketingu to jinak funguje zpravidla tak, že strany mají rámcový týdenní plán. Sedne si tiskový mluvčí, jednotliví politici, vezme se program sněmovny a další očekávané události a nějak se to naplánuje na stranické a třeba i jejich osobní profily. Pak jsou samotní politici s týmem na sociální sítě, jako je pan premiér nebo vládní politici, kterým profil spravuje nějaká agentura, a pak jsou politici jako já, kteří si to prostě dělají sami. Je to dvojsečné – na jedné straně je můj přístup poměrně nahodilý, ale zase mohu dobře reagovat na aktuální dění.
Abych dal příklad. Je léto, neděje se toho moc, takže není, respektive nebylo moc na co reagovat. V těchto dnech jsem dal na sítě vždy jen pár postů. O co se teď hodně snažím, je informovat o nových opatřeních proti koronaviru. A také interpretovat různé hoaxy.
Co je úspěšnější, příspěvky týkající se politické agendy, nebo osobní, řekněme, ze života politika?
Když umístím na sítě něco, co se týká zákonů, mám zhruba kolem deseti tisíc reakcí. Když vtipně reaguju na něco živějšího, může to být třeba sedmdesát tisíc reakcí.
Máte nějaký recept na úspěšné šíření témat, agendy na sítích?
Bezprostřednost, reakce v reálném čase a autentičnost.
Platí, že jste nejaktivnější na Instagramu?
Ano. Myslím si, že každý politik by měl být na nějaké masovější síti – Facebooku nebo Instagramu. Já jsem si postupně víc osvojil Instagram, Facebook jsem si nedávno odinstaloval z mobilu. S tím, jak roste audience profilu, se obtížněji na vše reaguje a to je samozřejmě žádoucí. A je asi třeba říct, že Instagram je méně náročný na formu a obsluhu. Použijete Insta Stories (sdílené příběhy – pozn. red.), což je velmi snadné. A je to.
Jak politici v Česku a ve světě vnímají sítě? Jsou pro ně stále důležitější?
O tom není pochyb. Kolega Mirek Kalousek, když eskalovala koronavirová krize na jaře, dělal livestream. A to by asi dřív bylo nepředstavitelné. Co je ale, a to platí jistě nejen pro politiky, obtížné, je vybrat si tu správnou službu, tu správnou síť. Mě by třeba dřív určitě nenapadlo, že Instagram bude v Česku tak populární. Z hlediska politického marketingu je třeba se ptát, co bude dál. Chytne se TikTok? Nebo něco jiného? Mezi politiky v Česku je myslím aktuálně číslo jedna Twitter. Pro politiky je velmi výhodný mimo jiné proto, že novináři si zvykli prolinkovávat příspěvky přímo do svých článků.
Být úspěšný na síti znamená i do jisté míry potřebu snažit se přizpůsobovat algoritmům selekce a podpory příspěvků, znát nebo tušit, jak sítě příspěvky filtrují nebo doporučují. Pracujete s tím nějak?
Je to řemeslo samo o sobě. V mém případě pokus, omyl. Asi bych měl zaangažovat nějakého konzultanta a nechat si poradit. Další věc jsou placené příspěvky. Ty na svých osobních účtech nepoužívám. Ale jisté know-how snad mám. To nejdůležitější je sdělit jako první důležité slovo, o kterém to je, nebo v prvních vteřinách videa a tak dále. Přidat emoce, vtip.
Je pro vás úspěch příspěvků i součást potěšení ega?
Radost samozřejmě mívám. Těší mě i ta souvislost, že snad trochu přibližuju politiku mladší generaci. Hlavně v době korony, v době opatření jsem dostával mnoho reakcí a poděkování, že sdílím informace o opatřeních.
Inspirujete se u profilů nějakých jiných politiků? Kdo podle vás dělá sítě dobře?
Angela Merkellová má velmi dobrý Instagram. Asi od ní nikdo neočekává, že si bude datlovat Instagram sama cestou ze schůzky s Contem do kanceláře. Ale její tým to dělá hezky odlehčeně. Doporučuju třeba koukat na videa, která tam dává. Podobně rakouský kancléř Sebastian Kurz. Mám rád profil britského konzervativního poslance Jacoba Reese-Mogga. Ten to má postavené hodně rodinně. Vyzdvihuje své osobní rysy. Má docela věrné fanoušky. V USA mě mezi politiky, když pominu Donalda Trumpa, baví Mladí republikáni. Mám rád profil Kamaly Harris. To je takové americké, rázné titulky. Studentský spolek Turning Point USA, který podporuje Trumpa, má krásné řemeslné zpracování. Vše, co jsem zmínil, se ale těžko přenáší do našeho prostředí.
Jinak za zmínku stojí podcasty, na Západě jsou o míle napřed a myslím si, že i u nás v tom bude slibný potenciál, ostatně i u nás už je boom podcastů patrný. I mezi politiky. ODS má podcast, my máme podcast. Pro politika je to dobré v tom, že není omezen délkou, v podstatě ničím, na druhé straně se pozná, jestli politik o věci, o které mluví, ví dost, nebo ne.
Sociální sítě jsou zrádné mimo jiné tím, že by se od nich člověk taky nemusel odlepit. Máte recept na detox?
Přiznám se, že to bylo v posledních měsících a týdnech složité. Tím, že komunikujete na sítích, se dáváte všanc a ve chvíli chaosu kolem opatření mají lidé tendenci mi psát, dávat opravdu konkrétní dotazy, ale já samozřejmě nemám od všeho klíče. Třeba se mě nedávno někdo ptal, jestli může otevřít hernu pro děti. Nevěděl jsem. Zpočátku jsem se podobné věci snažil zjišťovat, volal jsem na hygienu. Pak jsem lidem odepisoval, aby si zavolali na hygienu.
Taky by se člověk, byť politik, neměl bát zablokovat někoho, kdo mu píše, že je kretén.
Když jsme u blokování, má mít sociální síť možnost zablokovat politika?
Myslím si že ano. Jsem pravicový politik, nechci ingerovat do výkonu vlastnického práva. Síť má právo určit si pravidla hry, která jsme všichni souhlasem s podmínkami potvrdili.