Co vědí zahraniční turisté o jihu Moravy? Mají vůbec pravdivé informace o regionu, do kterého přijíždějí? Nebo jsou dopředu „vybaveni“ nesmysly, které načerpali z internetu či nepovedených knižních průvodců? Sedmička si vzala na pomoc to, co si často berou do kufru právě turisté z ciziny – nejznámější anglicky psaný průvodce Lonely Planet.
Nejvíce prostoru věnuje prestižní pomocník turistů Mikulovu. Všímá si jeho židovské minulosti a popisuje i historii mikulovského zámku. Pozorný čtenář ale najde v textu hned několik nepřesností.
„Ve sklepě zámku se nachází největší vinný sud ve střední Evropě, který vyrobil Kryštof Sechto z Brna v roce 1643,“ tvrdí průvodce. Skutečnost je ale trochu jiná. „Sud vyrobil brněnský bednář Christof Specht.
Podle velikosti je navíc mikulovský obří sud nikoli na prvním, nýbrž na osmém místě v Evropě. Když se však společně s velikostí vezme v úvahu také jeho stáří, přesune se podle ředitele regionálního muzea v Mikulově Petra Kubína na druhé místo. „Před mikulovským sudem je pouze sud z Halberstadtu, který je zhruba o polovinu větší a o pětačtyřicet let starší,“ říká Kubín.
Chaos v datech
Průvodce se s realitou rozchází i na dalších místech. Ve stáří mikulovské synagogy se netrefil o jedno století a špatně popisuje i její umístění v Husově ulici. Podobně nepřesný je také v popisu toho, kdy se Lednicko-valtický areál dočkal zapsání do seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Místo roku 1996 to podle knihy bylo o rok později.
Zahraničním turistům nabízí chybné informace také o zámku ve Valticích. „Barokní přestavbu valtického zámku navrhli architekti Fischer z Erlachu a Domenico Martinelli,“ tvrdí průvodce Lonely Planet. To je ale naprostý nesmysl.
„Ta informace pochází ještě z přelomu šedesátých a sedmdesátých let, kdy se skutečnost přibarvovala, aby byl zámek pro turisty atraktivnější. Podobně je na tom informace, že na zámku přespal Napoleon, což také není pravda. Zámek se v minulosti kvůli těmto nesmyslům vybavil i empírovým nábytkem a tyto pověsti se dostaly dokonce i do původních průvodcovských textů,“ vysvětluje zrod nepravdivé informace kastelán zámku Michal Tlusták.
Průvodce upozorňuje i na hradby valtického zámku, které jsou údajně omítnuté sedmi a půl kilogramy zlata. „Tahle legenda pochází zřejmě ještě z období před barokní přestavbou. Od té doby už hradby na zámku vůbec nejsou. Lidé si dokáží přimyslet různé věci. Stačí jeden nebo dva pohárky vína a na světě je i taková informace, že ze zámku v Lednici vede podzemní chodba do Rakouska. To skutečně mezi lidmi kolovalo. Přitom šlo ve skutečnosti jen o chodbu do vinného sklepu umístěného v zámecké zahradě,“ říká s úsměvem kastelán.
Břeclav na okraji zájmu
Břeclavi, jednomu ze dvou největších měst regionu, nevěnuje zahraniční průvodce ani jeden odstavec. S výjimkou toho, když popisuje železniční spojení z jiného města. A to i přesto, že lidé z břeclavské radnice rádi prezentují město jako vstupní bránu Lednicko-valtického areálu. „Neváhejte a otevřete bránu do království harmonie, zklamáni rozhodně nebudete!“ láká turisty k návštěvě města na webových stránkách Břeclavi starosta Dymo Piškula.
O trochu lépe je na tom Hodonín. Ten se do průvodce Lonely Planet dostal alespoň jako rodiště prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Ostatně stejným způsobem se město prezentuje na svém webu. „Vítáme vás na stránkách města Hodonína, rodišti prvního československého prezidenta,“ píše se na nich.
Jak se proti nesmyslům v průvodcích bránit? Podle Martina Koláře z nakladatelství Svojtka, které vydává české verze světových průvodců, řešení existuje. Musí být ale někdo, kdo pro to něco udělá. „Kdokoliv může Lonely Planet na chyby v průvodci upozornit. A nikdy to nezapadne. Nesrovnalosti editor při příštím vydání odstraní,“ tvrdí Kolář.
„Kde máte ty vězně?“
Na chybné informace, se kterými na jih Moravy přijíždějí turisté z ciziny, upozorňují také zaměstnanci turistických informačních center. „Dřív se turisté ptali třeba na věznici. Spletli si totiž Valtice s Valdicemi. Teď už jsou to jen takové drobnosti, když například marně hledají ve Valticích Tři Grácie nebo Janův hrad,“ říká Světlana Hanáková z turistického informačního centra ve Valticích.
S drobnými nepřesnostmi se setkávají skoro denně také v Lednici. „Většinou jde o špatné informace, které turista získá buď z médií nebo od známých. V zahraničních průvodcích se občas setkáme se záměnou jmen města Valtice s obcí Lednice,“ poznamenává Tereza Marušková z lednického turistického informačního centra.
Další zdroj informací o památkách v regionu mohou turisté najít ve webové encyklopedii Wikipedie. Přestože údaje z tohoto zdroje bývají zpravidla správné, i zde se opakují zásadní chyby jako třeba, že autorem barokní přestavby valtického zámku je Fischer z Erlachu.
Oslovení turisté se shodli, že jsou nepřesnosti sice občas nepříjemné, ale příliš je netrápí. Region, do kterého přijíždějí, většinou skoro vůbec neznají, a tak si nesrovnalostí jednoduše nevšimnou. „Jsem nadšený tím, kolik krásných památek tu máte. Lednicko-valtický areál je nádherný. Jsem spokojený i s informačním servisem a se službami,“ ocenil turistická lákadla jeden z návštěvníků lednického zámku Jacques Lenoir z Francie.
