Základním předpokladem vývojáře parfémů je sice čich, ale rozhoduje také schopnost kombinovat rozmanité parfémové ingredience. Právě s tím předním vývojářům začíná pomáhat umělá inteligence. Zjevně však sehrává roli pomocníka, rozhodujícím článkem zůstává živý parfumér.
Jednou z mála společností, která užívá umělou inteligenci při vývoji vůní, je švýcarská Givaudan Fragrances. Loni uvedla na trh počítačový systém Carto, který parfumérům pomáhá vyvíjet nové vůně. Tato umělá inteligence má k dispozici půl druhého tisíce přísad, ze kterých dokáže téměř okamžitě sestavit parfém. Vychází přitom z rozsáhlé knihovny vzorců vůní.
„Parfumérům to při vývoji poskytne více času,“ sdělila BBC Calice Beckerová, viceprezidentka pro parfémy a ředitelka Givaudan Perfumery School. Systém Carto si přitom pamatuje výsledky z minulých pokusů, tudíž může předkládat k posouzení vlastní kombinace ingrediencí.
Podobnou technologii využívá konkurenční německá společnost Symrise, která se spojila s americkým technologickým gigantem IBM Research. Vytvořily umělou inteligenci Philyra pojmenovanou po řecké bohyni parfémů. Vychází z databáze obsahující složení téměř 1,7 milionu parfémů. Ví také, ve které zemi, ve které věkové skupině a u kterých pohlaví dosahovala daná vůně vysokých prodejů.
„Philyra dokáže při svých návrzích najít prostor a možnosti, které ještě nikdo nevyužil,“ sdělil webu dv.com parfumér David Apel. Počítačový systém po stisknutí tlačítka vygeneruje nové vzorce parfémů pro konkrétní cílovou skupinu. Parfuméři je pak mohou dále vyladit.
„Systém mi předkládá parfémové formule, na které bych nikdy ani nepomyslel,“ uvedl Apel. První vůně s pomocí umělé inteligence Philyra vytvořil loni pro brazilskou značku O Boticario.
Přednost umělé inteligence spočívá v tom, že své znalosti vyvozuje ze zkušenosti, v jednotlivých příkladech rozpoznává zákonitosti a odvozuje z nich obecnější pravidla. „Právě Philyra na základě své databáze využívá strojové učení, aby zjistila, jak lze v parfémech kombinovat mnoho ingrediencí,“ sdělila webu dw.com Joana Maria, vědkyně IBM Research, která se podílí na vývoji Philyry.
„Naučila se, co a s čím v kombinaci dobře funguje, či která látka může být nahrazena jinou látkou, a které kombinace Američané či Asiaté příznivěji vnímají,“ dodala Maria.
Systém má ovšem strojovou podstatu, takže někdy dospěje k chybným výsledkům. „Stále je to projekt, čím více testujeme, tím více se zlepšuje. Potřebuje soustavný výcvik. Musíme kvalifikovat každý nový materiál, aby chápal například rozdíl mezi různými květinovými a orientálními vůněmi,“ řekla Claire Viola, viceprezidentka pro digitální strategie v divizi vůní Symrise.
Ve srovnání s lidmi, ale stroj nezapomíná. Podle ní je dobré také to, že přichází s výběrem vůní a zajímavými kombinacemi, na které by lidé nepřišli. Přispívá tak k originalitě.
„Počítač nikdy nepřijde s krásnými nápady. Ale může pomoci oživit je,“ řekla Calice Beckerová pro BBC. Umělá inteligence tak nemá vývojáře nahradit, ale pouze jim pomoci. „Pomáhá jim, aby byli lepší a kreativní, a osvobozuje je od nudných úkolů,“ uvedla Beckerová a dodala, že klíčovou roli hrají stále parfuméři. Jsou těmi, kteří mají intuici, emoce a pocity a směřují stroj k lepším výsledkům.
