Vzlety a pády pražských usedlostí | E15.cz

Vše o designu

Vše o designu Vstoupit do speciálu

Vzlety a pády pražských usedlostí

Vzlety a pády pražských usedlostí
Turbová
• 
ZDROJ: Pavel Otto, E15

Pavel Otto

Bertramka, Cibulka, Turbová, Ladronka nebo Šatovka. Vybrat ze zhruba dvou set padesáti historických pražských usedlostí ty nejznámější není lehké. I proto, že polovina nenávratně zanikla a už je připomínají jen názvy ulic a zastávek veřejné dopravy. Z mnoha dalších zbývají ruiny.

Radnice, církve, spolky a soukromí majitelé spravují desítky těchto objektů. Jsou v nich kulturní instituce, charitní domy či restaurace a penziony. A třeba v košířské Šalamounce je showroom české pobočky Harley-Davidson. K původním účelům, tedy k zemědělství, je už téměř nikdo nevyužívá. Výjimkami jsou Bulovka nad Jinonickou ulicí nebo Gabrielka u Divoké Šárky, kde chovají koně. Ještě před 150 lety byly Smíchov, Košíře, Libeň, Břevnov či Dejvice venkovem. Jednotlivé dvorce rozeseté po kopcích a stráních byly převážně viniční.

Proto je ve čtvrtích některých městských částí původní zemědělská krajina i v současnosti rozpoznatelná. Dává jim charakter, který z jiných pražských lokalit už zmizel. „Kolem usedlostí přestavěných na viladomy je stále volný prostor po bývalých vinicích,“ říká architekt Jan Kupka. Kvůli kopcovitému terénu je proto například smíchovská či hanspaulská uliční síť nepravidelná a v některých místech sleduje původní polní cesty.

Cestujícím po Arménii. Co čekat od dopravy v království žigulíků a maršrutek

Jednou z nejstarších pražských usedlostí je Cibulka, která vznikla už někdy ve 14. století. Nynější podobu dal empírovému zámečku s rozsáhlým lesoparkem pasovský biskup Leopold Thun-Hohenstein, úpravy pocházejí z první třetiny 19. století. Zatímco park s romantickými stavbami vlastní Praha 5, která ho v posledních letech revitalizuje, chátrající usedlost patří právníkovi a šéfovi Ústředního automotoklubu Oldřichu Vaníčkovi. Z jeho plánů na vybudování domova pro seniory kvůli údajnému nezájmu investorů sešlo.

Vaníček před měsícem navrhl radnici páté městské části, aby Cibulku koupila. Problém je v tom, že nechce prodat nemovitost, ale stejnojmennou akciovou společnost. Vedení čtvrti předal znalecký posudek, podle něhož má být hodnota Cibulky 160 milionů korun. Zda je cena odpovídající, kolik by stála rekonstrukce objektu a jak by ho bylo možné co nejlépe využít, má být jasné v září.

Albánie jako nové Chorvatsko: Češi houfně objevují méně známé turistické destinace

„Necháváme zpracovat posudek na tuto nemovitost včetně všech pozemků. Aktuální stav usedlosti je žalostný a je zcela zřejmé, že oprava, provoz a údržba budou finančně velmi náročné,“ míní radní pro investice a správu majetku Štěpán Rattay (Piráti).

„Ani soukromý majitel investici do tak nádherného místa po několik desítek let nenašel a nezajistil ekonomickou návratnost ani smysluplné a efektivní využití,“ dodává s tím, že pokud by se nákup ukázal jako akceptovatelný, musel by se na něm podílet magistrát.

Kde se záchrana podařila a kde ne
Košíře a Smíchov: Nejvíce bývalých zemědělských usedlostí se dochovalo na Smíchově a v Košířích. Opravena je například Bulovka, Cihlářka, Dolní a Horní Palata, Klamovka, Malvazinka, Pernikářka, Portheimka, Santoška nebo Šalamounka. Naopak chátrají Cibulka, Šmukýřka a Turbová. Zcela zanikly Božínka, Měchurka či Poštovka.
Praha 6: Investice a využití se našly pro většinu břevnovských usedlostí. Třeba v Ladronce se pořádají kulturní akce a ve Spiritce je reprezentační zařízení ministerstva vnitra. Rekonstrukce se dočkala i Kajetánka. Oproti tomu je ve špatném stavu Petynka, kde v roce 2012 vydali památkáři souhlas s demolicí. Firma Gosan Kappa tam chce postavit bytový komplex pro seniory. Mezi bývalé usedlosti v Dejvicích patří Hanspaulka přestavěná na barokní zámeček a Kotlářka, kde soukromý majitel obnovil pěstování vína. Oba objekty jsou opraveny.
Praha 4 a ostatní obvody: Rekonstrukce se dočkal například Viniční dům v Modřanech, v Braníku pak Zemanka a Na Křížku. Zchátralý je naopak Dominikánský dvůr. Asi nejvíce usedlostí bylo v hlavním městě v Libni, na Žižkově a na Vinohradech. Drtivá většina však zanikla nebo se zachovaly jen trosky. 

Mezi nejkrásnější pražské usedlosti patří barokní Turbová, kde měl ateliér výtvarník a spoluzakladatel českého animovaného filmu Jiří Trnka. Jde o několik objektů, z nichž hlavní obytný má částečně opravenou střechu, komíny a vikýře. Celkově je však celý areál už léta v dezolátním stavu. Dokládá to bříza, která zakořenila na balkonu v průčelí centrální budovy.

„Byla tady upravená zahrada s vinicemi a ovocným sadem, do níž se vstupovala krásnou tepanou bránou,“ vzpomíná v dokumentu ČT Trnkova dcera Helena Trösterová a ukazuje na ruiny. Právě tady vznikla poetická kniha Zahrada o pěti klucích a zlomyslném kocourovi, která patří k nejznámějším dílům jejího otce. I Turbová, která je podle zákona kulturní památkou, má soukromého majitele. Před lety sloužila squatterům či hudebním akcím, už delší dobu je alespoň podle cedule na ocelových vratech zajištěna ostrahou. Praha 5 objekt získat nechce.

Vlakem v Číně: Připravte se na hlučné cestující i dechberoucí výhledy

Další usedlost, na niž zaměřili pozornost veřejnosti squatteři, se nachází v Dolní Šárce u meandrujícího potoka. Šatovku naposledy obsadili loni v zimě. Pražští zastupitelé následně schválili změnu funkčního využití areálu. Má tam vzniknout seniorské bydlení se sociálními službami a komunitní centrum pro sousedské aktivity. Na rekonstrukci a dostavbu vyhlásila Praha 6 architektonickou soutěž, v níž zvítězila Gabriela Kaprálová z ateliéru ASGK Design.

„Místo má ojedinělý charakter. Chtěli jsme tam vrátit motivy vinohradů a kaple sv. Trojice. Nový areál jsme proto koncipovali jako rozvolněnou městskou zástavbu a navrhli menší jednoduché domy se sedlovou střechou,“ popisuje Kaprálová. Místostarosta šesté městské části pro územní rozvoj a veřejný prostor Jakub Stárek (ODS) odhaduje, že stavební práce budou zahájeny za dva až tři roky. Rychleji se zřejmě územní a stavební povolení získat nepodaří. Projekt by ještě mohli zkomplikovat občanští aktivisté.

V současné době pracujeme s předpokladem, že by cena stavby i vybavení mohla oscilovat mezi 150 až 250 miliony korun. Rozpočet investičních nákladů jednotlivých objektů a druhů položek budeme teprve připravovat,“ říká Stárek. Rada bude vybírat mezi úspornějším a nákladnějším řešením. Zváží například nadstandardní vybavení obytných částí a dalších místností včetně zařízení na rekuperaci vody.

ZNÁMÉ PRAŽSKÉ USEDLOSTI

ŠATOVKA. Byla založena na přelomu 17. a 18. století. Má jméno po Janu Křtiteli de Chateau, krejčím a malostranském měšťanovi, který u viničního lisu postavil obytný dům. Později na pozemku založil kapli Nejsvětější Trojice, kterou dokončila až jeho dcera. Šatovka se v průběhu 19. a 20. století několikrát přestavovala. Poslední úpravy z roku 1926 objekt vůči okolní rozlehlé parcele uzavřely. Ještě nedávno byly v Šatovce byty, poslední nájemníci odešli koncem minulé dekády. 

CIBULKA. Komplex přestavěný v první třetině 19. století tvoří hlavní budova, hospodářská stavení a stáje. V lesoparku se mimo jiné nachází nejstarší pražská vyhlídková věž (na snímku vlevo dole) nebo řada soch – nejcennější byly přemístěny do lapidária Galerie hlavního města Prahy. Před rokem 1989 prodal stát Cibulku České spořitelně, od níž ji koupila firma Ústřední automotoklub Oldřicha Vaníčka. Plány na renovaci mu však nevyšly. Objekt obývali squatteři, kteří měli s Vaníčkem podepsanou smlouvu. Po jejím vypršení v roce 2015 je policie vyhnala.

TURBOVÁ. Viniční usedlost přestavěl ve druhé polovině 18. století do barokní podoby František Xaver Turba. Kromě vily s věží je v areálu menší objekt stojící uprostřed terasovité zahrady. Podél Jinonické ulice jsou další budovy. Za první republiky ve vile bydlel pražský právník a senátor Jindřich Šafařovič, v letech 1939 až 1958 pak výtvarník Jiří Trnka. Poslední majitelka Marta Šafařovičová byla komunistickým režimem perzekvována. Po roce 1989 získala Turbovou zpět a prodala ji soukromé společnosti.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!