Chyť mě, když to dokážeš. Watzkeho Xixoio oživilo neregulované devadesátky plné celebrit

Richard Watzke s podnětnou literaturou na rodinné dovolené v Rakousku.

Richard Watzke s podnětnou literaturou na rodinné dovolené v Rakousku. Zdroj: E15

Člověk, který v této zemi prožil posledních 34 let, by snad mohl nabýt dojmu, že vykukové typu Viktora Koženého už jsou minulostí, že jsme se poučili, máme silnější regulaci a nikdo takový už z lidí nemůže velké peníze vytáhnout. Richard Watzke ale v Česku vesele podnikal celé poslední dva roky, než došlo k jeho obvinění z podvodu. Toho se měl dopustit tím, že podle policie „pod nepravdivou legendou nabízel zhodnocení úspor zákazníků v podobě investic do ekosystému Xixoio“. Po projektu Xixoio, který mimochodem nadále existuje, zůstává pachuť jak v otázce regulace, která by podobným podnikům měla zamezit, tak i známých osob, které byznys model Watzkeovy firmy na veřejnosti zaštiťovaly.

Stejně jako v době Harvardských fondů Viktora Koženého a jeho jistoty desetinásobku ani nyní neexistuje dostatečná regulace, která by zabránila projektu typu Xixoio nabízet údajné zhodnocení široké veřejnosti. Ačkoli token XIX, který Xixoio nabízelo, není obchodovatelný a nemá tedy žádnou tržní cenu, jeho hodnotu si Richard Watzke a jeho společníci mohli klidně vycucat z prstu. A přestože hodnota tohoto tokenu (neboli rozdělený zisk) nebyla nijak vymahatelná, stejně jako počet tokenů. Hodnota i konečné číslo tokenů byly čistě na libovůli vlastníků Xixoio. Nemluvě o tom, že tento „projekt technologické blockchainové revoluce“ prodávali prakticky podomní prodejci hned poté, co lidem nabídli hrnce.

Na „velký marketingový příběh“ firmy Xixoio se přitom nachytaly téměř tři tisícovky lidí, kteří Watzkemu a spol. svěřily více než 350 milionů korun, jež obvinění utráceli mimo jiné i za vlastní spotřebu. Opakuje se tak i známý obrázek Viktora Koženého dovádějícího ve vlnách bahamského moře. Tentokrát ale v trochu jiných kulisách. Richarda Watzkeho bylo možné v létě zastihnout na lehátku u luxusního resortu na břehu rakouského Wolfgangsee.

Listoval si jistě podnětnou literaturou s názvem Proroctví jasnovidky Vangy, knihou, kde bulharská věštkyně rozpráví „o neviditelném světě kolem nás či parapsychologii“ a předpovídá „budoucnost jednotlivců, národů i celého světa“. Snad si z toho vyčetl reálnou budoucnost i pro sebe. Ale silně o tom pochybuji, když loňskou policejní razii proti sobě a firmě označoval za „boží požehnání“.

Další paralelu s divokými devadesátkami lze spatřovat v zaštítění manipulativního projektu populárními autoritami. Zatímco Koženého během kupónové privatizace otevřeně veřejně podporoval tehdejší premiér Václav Klaus, Watzke získal na svou stranu v té době populárního investora Radovana Vávru, členem dozorčí rady byl i předseda představenstva PPF Group Aleš Minx či herec a šaman Jaroslav Dušek.

Členkou dozorčí rady stále zůstává i bývalá ministryně informatiky Dana Bérová. Za to, že investorský příběh tří tisíc lidí skončil obviněním hlavních strůjců společnosti Xixoio, nesou odpovědnost i tyto autority. Byl bych příjemně překvapen, kdyby se investorům i veřejnosti za své účinkování v tomto kolotoči omluvily.

Absence podrobnější regulace a naopak zaštítění leckterými hvězdami investorského světa nechaly jediný prostor pro opozici a kritiku celého projektu, který se odehrával prakticky výlučně v médiích. Novináři už v roce 2021, kdy Xixoio zahájila masivní mediální kampaň ve snaze nalákat drobné investory a slibovala v ní zhodnocení tokenů řádově o stovky procent, upozorňovali, že může jít o podvod a takzvané Ponziho schéma. Varování vydala i Česká národní banka, jež upozornila veřejnost, že firma Xixoio nepodléhá jejím regulacím. Lidé jsou ale nepoučitelní, takže s duchem devadesátek se zřejmě ještě několikrát setkáme.