Komentář Dušana Šrámka: Dluhový komiks dává smysl, kritika je pokrytecká

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia

V současné době se stalo módou omlouvat dlužníky, na něž dopadne ruka exekutora, jako chudáky, kteří ke svému závazku přišli jako slepí k houslím, a zlý věřitel je teď chce připravit za pomoci protřelých právníků o to poslední. V těchto tirádách se nešťastně směšují dvě věci. 

Jednou je otázka způsobu vymáhání, nárůst příslušenství, necitlivé či nepřiměřené exekuce. Tyto negativní jevy už byly v převážné míře dávno eliminovány legislativou, a i když k nim i dnes dochází, jde spíše o ojedinělé excesy, které jsou trestány v kárných řízeních. To ale neznamená, že původní závazek, nesplácením proměněný v dluh, spadl odněkud z Měsíce.

Kromě vyslovených podvodů bývá problém vždy na straně toho, kdo si půjčoval nebo komu nesplácením závazků dluh vznikl. Také důvody vzniku dluhů mohou být různé. Člověk se může dostat do špatné finanční situace shodou okolností, ztrátou zaměstnání, nemocí, kvůli nějakému nepředvídatelnému výdaji. Kolik dlužníků se ale dostalo do takové situace vlastní nezodpovědností, tím, že kašlali na své závazky, dopouštěli se protiprávního jednání s finančními dopady, složenky a výzvy k zaplacení házeli do koše? Obvykle s tím, že to nějak dopadne. Také dopadlo – ale jinak než si malovali ve své naivitě.

Společným jmenovatelem takového jednání je minimální, či zcela nulové právní povědomí o následcích vlastního jednání a absence jakékoli finanční gramotnosti. Stát, neziskovky, veřejnoprávní korporace a vůbec všechny subjekty, které se dluhy z té či oné strany zabývají, mají na tomto poli co dohánět. Proto by měla být vítaná jakákoli smysluplná aktivita v tomto směru. 

Česká advokátní komora má v současnosti projekt Advokáti do škol. Vznikl jako dobrovolná iniciativa advokátů, kteří si uvědomují nedostatečnou, či zcela absentující úroveň právního vzdělávání na českých školách a také to, že nedostatečné právní povědomí je jednou z příčin výskytu nežádoucích společenských jevů, jako jsou mimo jiné i dluhové pasti.

V rámci projektu autoři vyrobili i komiks „Jak Katku dostal dětský dluh“, který zjednodušenou formou popisuje, jak se patnáctiletá dívka, která jezdí načerno v MHD nebo posprejuje zeď, může dostat do dluhových problémů i do exekuce. Problém dětských dluhů se dnes dostává do čela debat. Tento fenomén trápí celou společnost, protože jde o velmi zranitelnou sociální skupinu.

Komiks se stal vzápětí předmětem ostré kritiky některých politiků, například senátora Václava Lásky, či neziskových organizací, jako je Člověk v tísni. Pokrytecky autorům vyčítají, že komiks údajně zlehčuje problematiku dětských dluhů, které dětem vznikají vinou rodičů. A že je neupozorňuje na různé peripetie nalézacího a exekučního řízení. Jde zjevně o naprosté nepochopení účelu této učební pomůcky. 

Jejím cílem není řešení problematiky dětských dluhů, za které mohou zákonní zástupci dětí. Řešení této problematiky je úkolem státu, nikoliv dětí. Ve sněmovně či na ministerstvu spravedlnosti ostatně již vznikají návrhy, jak v oblasti exekucí či insolvencí celou situaci dětských dlužníků řešit. 

Kritici mluví o tom, že komiks zlehčuje situaci dětských dlužníků. Jenže tvrzení, že děti za své dluhy v žádném případě nemohou, představují především jejich motivaci k jednání, které dluhy způsobuje. A je pravděpodobné, že v jádru kritiky je prostě fakt, že s projektem přišli „zlí advokáti“. Tím se ovšem vytváří morální hazard a u dětí pocit, že si nakonec mohu dovolit cokoliv, protože se vždycky najde někdo, kdo pro to bude mít pochopení.