Dlužníci se do osobního bankrotu nehrnou. Srážky z příjmů jsou totiž vyšší než ty exekuční

peníze, ilustrační foto

peníze, ilustrační foto Zdroj: Shutterstock

Exekuce, ilustrační foto
Ilustrační foto
Předlužení, ilustrační foto
Dluhy, ilustrační foto
5
Fotogalerie

Oddlužovací novela, která platí od začátku června, zaostává za očekáváním. Přestože v létě zaznamenali insolvenční správci prudký nárůst počtu žádostí, kterých bylo více než dvojnásobek oproti loňskému roku, čísla postupně klesají. Měsíčně podali lidé od zavedení nových pravidel kolem tří tisíc žádostí o oddlužení, odborníci přitom odhadovali, že to bude každý měsíc šest až osm tisíc žádostí.

„S ohledem na to, že v exekucích se nachází více než osm set tisíc lidí, potřebovali bychom v prvních letech alespoň 70 až 100 tisíc insolvenčních návrhů ročně,“ řekl Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení s tím, že počet lidí v exekucích má negativní dopad na ekonomiku a státní rozpočet. 

Ministerstvo spravedlnosti podobný trend podle svého mluvčího Vladimíra Řepky očekávalo a nyní čeká, až se přelije první vlna zvýšeného zájmu. „Po jejím opadnutí lze očekávat stabilizaci na úrovni o něco vyšší, než byl počet žádostí před jejím přijetím, přibližně v úrovni kolem 20 až 22 tisíc návrhů ročně," dodal Řepka.

Důvodů, proč se dlužníci do bankrotu nehrnou, je celá řada. Jedním z nich je fakt, že mnohdy je insolvenční srážka vyšší než ta exekuční. Lidem tak často zůstane na běžné utrácení o několik tisíc méně, než kdyby zůstali v exekuci.

„Dlužníci často chtějí zachovat alespoň to málo, co mají, a oddlužení vnímají jako příliš riskantní vstup do neznáma,“ řekl ředitel společnosti Insolvence 2008 Tomáš Valášek.

Lidé v osobním bankrotu musejí navíc platit minimálně 1089 korun měsíčně věřiteli a stejnou částku i insolvenčnímu správci, což je pro některé dlužníky, zejména důchodce, příliš mnoho. Poslanci nyní jednají o případném navýšení nezabavitelné částky, aby lidem v oddlužení zbylo více peněz. Dlužníci jsou podle odborníků také nervózní z nejasného výsledku bankrotu. Pětiletý režim například počítá s tím, že aby se úspěšně zbavil všech dluhů, bude muset dlužník splatit alespoň 30 procent svých pohledávek.

Pokud to bude méně, o jeho oddlužení rozhodne soud podle toho, jak moc se dotyčný snažil. První soudy nicméně proběhnou až za pět let, a lidé tak nevědí, jak to bude vypadat v praxi.

Do osobního bankrotu mohou lidé, kteří mají alespoň dvě nesplatitelné pohledávky. To je však podle dluhového experta Člověka v tísni Daniela Hůleho v některých případech problém. „Se dvěma exekucemi na padesát tisíc korun můžete do oddlužení. S jednou exekucí na milion ne,“ uvedl Hůle s tím, že by bylo vhodné, kdyby se úpadek odvíjel od objemu nesplacených závazků a nikoli od jejich počtu.