Komentář Dušana Šrámka: Drobná náplast pro Olomouc

Expremiér Petr Nečas a jeho manželka Jana Nečasová u Městského soudu v Praze kvůli verdiktu v kauze utajovaných informací BIS (10. 1. 2017)

Expremiér Petr Nečas a jeho manželka Jana Nečasová u Městského soudu v Praze kvůli verdiktu v kauze utajovaných informací BIS (10. 1. 2017) Zdroj: Foto Blesk - Petr Novotný

Ivo Rittig a Jana Nečasová dostali v kauze zprávy BIS podmíněné tresty
Expremiér Petr Nečas před soudní síní (10.1.2017)
Expremiér Petr Nečas a jeho manželka Jana Nečasová u Městského soudu v Praze kvůli verdiktu v kauze utajovaných informací BIS (10. 1. 2017)
Expremiér Petr Nečas a jeho manželka Jana Nečasová u Městského soudu v Praze kvůli verdiktu v kauze utajovaných informací BIS (10. 1. 2017)
Expremiér Petr Nečas a jeho manželka Jana Nečasová u Městského soudu v Praze kvůli verdiktu v kauze utajovaných informací BIS (10. 1. 2017)
10
Fotogalerie

Po řadě neúspěchů mohou olomoučtí státní zástupci slavit první úspěch v rámci aféry kolem Jany Nagyové, dnes Nečasové. Za údajné vyzrazení utajované zprávy BIS uložil pražský městský soud Janě Nečasové podmíněný trest 18 měsíců, lobbistovi Ivu Rittigovi i jeho právníkovi Davidu Michalovi pak devítiměsíční podmínku. 

Bývalého poradce ministra zemědělství Tomáše Jindru soud obvinění zprostil. Podle nepravomocného verdiktu má Nečasová navíc na tři roky zákaz pracovat ve funkcích s přístupem k utajovaným informacím. Celá kauza vznikla jako jedna z větví rozsáhlé „realizace“ po zásahu na Úřadu vlády v červnu 2013. Podle rozsudku se Rittig dozvěděl v roce 2012 od Nečasové a tehdejšího ministra zemědělství Petra Bendla, že premiér Petr Nečas dostal utajený materiál BIS.

Dovodil, že se týká právě jeho, a proto poslal svého advokáta Michala na schůzku s Nečasovou, která prý právníkovi obsah zprávy sdělila. Rittig pak údajně mohl zakrýt svůj vliv na státní orgány. Problémem rozsudku je, že se opírá pouze o odposlechy, v nichž navíc Nečasová osobně prakticky nefiguruje, pouze se o ní hovoří. Verdikt také pouze částečně odpovídá na otázku, zda měla Nečasová zprávu vůbec k dispozici. Sám soudce konstatoval, že není jasné, jak se Nečasová ke zprávě BIS dostala. Fakticky tak nahradil důkazy svou právní konstrukcí, což může být u odvolacího řízení velký problém.

Neexistuje ani jeden materiální důkaz, například otisky prstů, že by Nečasová měla zprávu v rukách. Ani v trezoru, kde byla zpráva uložena, nebylo nic, co by jí patřilo. Že by se ke zprávě jeho nynější manželka dostala, popírá i sám tehdejší premiér Nečas. A ostatně i z telefonních hovorů mělo údajně vyplynout, že si Nečasová stěžuje, že jí premiér nechce zprávu ukázat. Podle verze odsouzených měl mít Michal schůzku s Nečasovou na Úřadu vlády, ta jej ale informovala, že premiér právě dostal nějakou zprávu BIS a že soptí nad jejím obsahem.

Nečasová od něj rovněž měla dostat za úkol, aby kontaktovala Bendla a řekla mu, že Rittig s Jindrou musejí do 14 dnů opustit jakékoli pozice a práci pro státní správu. Toť vše. Není bez zajímavosti, že vyšetřování provázela řada komplikací. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci podalo obžalobu již v březnu 2015. Soud ale kauzu vrátil žalobcům k došetření kvůli jejímu vedení v utajeném režimu. V listopadu 2015 pak rozhodnutí pražského městského soudu potvrdil i Vrchní soud v Praze. Státní zástupci poté text upravili podle přání soudu, obvinění i právní kvalifikace ale zůstaly beze změn.

Doplnění vyšetřování se opakovaně dožadoval také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Otázkou pro odvolací soud bude, jak se vůbec postaví k odposlechům, když důvody pro jejich nařízení byly zjevně zástupné. A zda je Vrchní soud v Praze, podobně jako v případě Davida Ratha, nevyloučí jako důkazní materiál.

Autor je publicista a redaktor serveru Česká justice