Příchod nových ministrů, s nimiž se včera sešel prezident Miloš Zeman, je dalším příspěvkem k rozplynutí mýtu, který Andreje Babiše dostal k moci. Tedy že místo „Palerma“ začnou stát řídit lidé čistí, nepolitičtí, odborníci. Přinejmenším postava nového ministra dopravy může všechny, kteří by se takového experimentu v řízení země obávali, uklidnit.
Informace, které se v médiích o dřívějším působení Vladimíra Kremlíka na ministerstvu dopravy objevily, svědčí o tom, že jde o člověka loajálního a schopného. Možná i všehoschopného, jak říkají někteří lidé, kteří ho měli možnost poznat osobně. Buď před 12 lety při schvalování smluv o outsourcingu právních služeb „jen“ plnil příkazy shora, nebo tomu nedokázal zabránit, anebo s tím neměl vůbec problém. To, že posléze nastoupil do jedné z advokátních kanceláří, která ze smluv profitovala, je třešničkou na dortu. Stejně tak to, že Babiš o Kremlíkovu tehdejším nadřízeném ministru Řebíčkovi tak rád mluví jako o symbolu korupce.
Na Kremlíkovu obranu je třeba uvést, že v jeho postupu nejspíš opravdu nebylo nic protizákonného. Jde ale o nastavení laťky toho, co je v politice přijatelné. A jelikož tu máme premiéra obviněného z daňového podvodu a prvního místopředsedu jeho hnutí, který si „bere mandát“ při vyjednávání o mýtu, není se čemu divit.
U premiéra Babiše je to další posun k pragmatismu a funkčnosti bez ohledu na okolnosti. A také další důkaz o jeho obchodnickém duchu, který se ve vládě projevuje vyvažováním vlivů. Sociální demokraty potřebuje pro vylepšení image v zahraničí, kde by nechtěl být ostrakizován kvůli otevřené koalici s extremisty. Komunistům nicméně musí být vděčný za podporu vlády a prezidentu Zemanovi zase za hladký průběh výběru a výměny ministrů.
A především potřebuje, aby vláda fungovala. Protože hmatatelných výsledků – kromě zvyšování důchodů nebo slev na jízdném – se jí nedostává. Ministryni průmyslu, která se dokázala proslavit spíše svými faux pas než politikou, nahrazuje respektovaným Karlem Havlíčkem, byť ani jemu kvůli podpoře EET mnozí podnikatelé a živnostníci nemohou přijít na jméno. A místo ministra dopravy, který odešel s pověstí sice čistého, ale výsledků nedosahujícího šéfa rezortu, přivádí člověka, od nějž alespoň něco čeká. Ambice Kremlík má, jak vyplývá i z jeho vystoupení po návštěvě u prezidenta.
Volič hnutí ANO se změnil. Dnes už zase tolik nechce nějakou abstraktní čistotu. Chce, aby se o něj stát postaral.
