Ministr dopravy Martin Kupka si zcela správně uvědomuje, jak důležitá je pro zemi uprostřed kontinentu efektivní mobilita. Je připraven pro zlepšení stavu a eliminaci rizika dopravního skanzenu uprostřed Evropy učinit mnohé včetně odvahy využívat moderní způsoby financování, jehož objemy jsou vzhledem k potřebám gigantické. Pozornost se právem upírá na rozvoj dálniční a zkvalitnění železniční sítě včetně zajištění vyvážené propojenosti mezi oběma těmito módy.
V záměru upgradovat tuzemskou mobilitu by však neměla chybět ani politika, která napraví pokřivený vývoj letecké dopravy u nás. Ta může těžit z velmi slušné, moderní a z minulých dotačních nástrojů unijní kohezní politiky štědře podpořené infrastruktury včetně regionálních letišť, která však zůstávají zoufale nevyužívaná. Odstrašující je právě zajištění vlastní letecké obslužnosti.
V roce stého výročí existence ČSA, jedné z nejstarších značek v oboru na světě, jako by vlastní letecká obslužnost ani neexistovala. Vlastník značky se zaměřil na segment s tou nejnižší přidanou hodnotou, tedy na pasivní cestovní ruch, lifrující obrovské davy tuzemců do nejrůznějších přímořských středisek.
Přitom rezignoval nejen na podporu makroekonomicky daleko přínosnějšího cestovního ruchu aktivního, tedy dopravy cizinců nejen do Prahy, ale i do ostatních regionů země, ale zejména na přepravu osob pro pracovní a obchodní účely. S ČSA či Smartwings, na rozdíl od ještě nedávné minulosti, se profesní cestující nedostane do prakticky žádné ekonomicky významné metropole, stejně jako se obchodníci a profesionálové z těchto metropolí s národním vlajkovým dopravcem nedostanou do destinace, v níž chtějí rozvíjet ekonomické aktivity.
To velmi snižuje reputaci takové země v porovnání s těmi, kde tento typ dopravců včetně obsluhy regionálních letišť hladce a standardně funguje (což s výjimkou Slovenska platí pro všechny naše sousední země). Pak můžeme zapomenout, že se v naší letecké mobilitě vytvoří hub a v Ruzyni vznikne airport-city (jak je obvyklé v oněch metropolích); kvůli cestujícím do přímořských letovisek nikdy nic takového nevznikne.
Usilujeme-li o to, abychom nějakým způsobem nastartovali zamrznutý hospodářský růst, vyvážená a udržitelná letecká mobilita s vysokou přidanou hodnotou a synergiemi k tomu patří. Nynější realita v České republice má k této charakteristice propastně daleko, neboť jí chybí letecký dopravce, který by tuto charakteristiku naplňoval.
Autor je ekonom České spořitelny
