Renesance amerických odborářů. Donutíme zvednout mzdy i Elona Muska, slibují

Zaměstnanci amerických automobilek Ford, Stellantis či General Motors si stávkami vynutili navýšení mezd zhruba o třicet procent.

Zaměstnanci amerických automobilek Ford, Stellantis či General Motors si stávkami vynutili navýšení mezd zhruba o třicet procent. Zdroj: Reuters

Zaměstnanci amerických automobilek Ford, Stellantis či General Motors si stávkami vynutili navýšení mezd zhruba o třicet procent.
Zaměstnanci amerických automobilek Ford, Stellantis či General Motors si stávkami vynutili navýšení mezd zhruba o třicet procent.
Stávkující zaměstnance amerických automobilek podpořil i úřadující prezident USA Joe Biden.
4
Fotogalerie

Odbory ve Spojených státech slaví v letošním roce největší úspěchy za celá desetiletí. Velcí zaměstnavatelé, ať už automobilky, nebo filmová studia, jsou kvůli tíživé makroekonomické situaci vůbec poprvé v tomto století v defenzivě a musejí kývat na rekordní zvyšování mezd svých nespokojených pracovníků. Na americkém pracovním trhu tak dochází k významnému posunu v poměru sil mezi firmami a jejich zaměstnanci, upozorňuje agentura Bloomberg.

Ve čtvrtek skončila v USA nejdelší stávka filmových herců v historii. Trvala 118 dní a do značné míry paralyzovala americký zábavní průmysl. Ačkoli detaily nového kontraktu mezi hollywoodskými studii a hereckým odborovým svazem SAG-AFTRA ještě nebyly zveřejněny, už teď se hovoří o bezprecedentním navýšení minimální mzdy, příspěvků na zdravotní a penzijní pojištění a také podílu umělců na ziscích ze streamování filmů. Několik týdnů předtím zvítězili nad studii i paralelně stávkující scenáristé.

Minulý měsíc zažila podobně překvapivé otřesy také další odvětví. Na 75 tisíc zdravotníků ze společnosti Kaiser Permanente se zúčastnilo na začátku října nejrozsáhlejšího protestu, jaký americké zdravotnictví pamatuje, a vymohli si největší navýšení platů za dvacet let.

Stávkující odboráři z organizace United Auto Workers (UAW) zase donutili výrobce aut General Motors, Ford a Stellantis, aby zvedli svým zaměstnancům výplaty o desítky procent. „Je to průlomová dohoda, ne-li přímo ohromující,“ komentoval novou smlouvu UAW s automobilkami bývalý americký ministr práce Robert Reich. Zaměstnancům automobilek dokonce vyjádřil podporu úřadující prezident USA Joe Biden a v září se osobně zúčastnil jednoho z protestů, což se v moderních dějinách země ještě nestalo.   

Všechny odborové svazy v zemi dosáhly za první tři čtvrtletí roku 2023 zvýšení mezd pro své členy v průměru o 6,6 procenta, což je nejvíce za poslední tři dekády. Odborová hnutí přitom nemají v USA ani zdaleka tak silnou tradici jako v Evropě a od devadesátých let minulého století jejich počty klesaly. V soukromém sektoru se aktuálně sdružuje do odborů jen kolem šesti až sedmi procent Američanů, zatímco v Evropské unii je to přibližně čtvrtina.  

Stávkující zaměstnance amerických automobilek podpořil i úřadující prezident USA Joe Biden. Stávkující zaměstnance amerických automobilek podpořil i úřadující prezident USA Joe Biden. | Reuters

Nová strategie

Podle odborníků může za tento zvrat několik faktorů. Odboráři tentokrát použili proti firmám novou strategii. Kupříkladu lídři UAW se vždy zaměřili na konkrétní závod z každé automobilky a poté postupně rozšiřovali stávku na základě toho, co se dělo u vyjednávacího stolu. Těmito koordinovanými akcemi se jim podařilo způsobit společnostem miliardové ztráty.

„Rozhodně to souvisí i s vysokou inflací, přísnou měnovou politikou centrální banky a velkými zisky výrobců aut v Severní Americe. Současně je ve Spojených státech nízká nezaměstnanost, a tak je vyjednávací síla 400 tisícových UAW poměrně vysoká,“ říká expert na autoprůmysl ze společnosti EY Petr Knap. „Pracovní trh v USA je podobně jako ten český vysátý. Tamní podniky mají problém najít nové zaměstnance a bojí se odchodů těch stávajících,“ souhlasí analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. „Pracovníci a odbory tím mají výrazně lepší vyjednávací podmínky, než tomu bývalo zvykem v dřívějších letech,“ dodává Novák.

Nevídané úspěchy protestujících zaměstnanců známých značek se navíc mohou snadno přelít do dalších firem. Například ředitelé doručovací společnosti FedEx se obávají problémů při náboru nových kurýrů, protože jejich konkurent UPS v létě přistoupil na výrazné zvýšení mezd a benefitů.

Šéf UAW Shawn Fain je dokonce přesvědčen, že se mu podaří dotlačit k navýšení odměn i majitele automobilky Tesla a zavilého nepřítele odborů Elona Muska. „Dokážeme porazit každého. Záleží jenom na lidech, kteří pro něj pracují, aby se rozhodli, jestli chtějí svůj spravedlivý podíl, nebo jestli chtějí, aby Musk létal do vesmíru na jejich náklady,“ uvedl Fain minulý týden v rozhovoru s Bloomberg News.

Knap je však k podobným prohlášením spíše skeptický. „Tesla nebo třeba i Toyota historicky postupovaly proti odborům velmi systematicky a zároveň nabízí svým zaměstnancům dobré pracovní podmínky, v případě Tesly dokonce zaměstnanecké akcie. Není tedy vůbec jisté, zda se odbory v amerických pobočkách těchto firem někdy prosadí,“ míní expert.

Zaměstnanci amerických automobilek Ford, Stellantis či General Motors si stávkami vynutili navýšení mezd zhruba o třicet procent. Zaměstnanci amerických automobilek Ford, Stellantis či General Motors si stávkami vynutili navýšení mezd zhruba o třicet procent. | Reuters

Odbory může zastavit recese

Vítězství odborářů mohou mít podle ekonomů také negativní důsledky. Řada společností varuje, že kvůli prudkému růstu mezd bude muset některé zaměstnance propustit nebo přesunout výrobu do jiné země s levnější pracovní silou. Třeba Netflix čím dál tím častěji natáčí mimo území Spojených států, právě aby snížil svou závislost na drahém Hollywoodu.

„Toto je nejběžnější argument firem kdekoliv na světě, pokud jde o navyšování mezd. Musíme si ale položit otázku, jestli je tento růst platů jednorázový, nebo bude probíhat i v dalších letech,“ podotýká Novák. „Pokud bude mít trvalý charakter, je opravdu možné, že část zaměstnavatelů z USA odejde. Spíše ale předpokládám, že ekonomický růst v nejbližších čtvrtletích zpomalí a americká ekonomika se nevyhne recesi, což s sebou přinese i určitý nárůst nezaměstnanosti a tlak na zvyšování mezd se sníží,“ myslí si Novák.

Experti se rovněž nedomnívají, že by současné znovuzrození amerických odborů mohlo posílit jejich kolegy v Evropě. „Míra nezaměstnanosti v Evropské unii je sice také rekordně nízká a evropským firmám v průměru rostly zisky. Avšak vzhledem k tomu, že se evropské hospodářství v tuto chvíli propadá do recese, budou mít zdejší zaměstnavatelé dobré argumenty k tomu, aby růst mezd nebyl až tak silný,“ vysvětluje Novák.

S tím souhlasí i Knap: „Podmínky odborů a automobilek v různých státech Evropské unie jsou extrémně odlišné, proto je prakticky nemožné zorganizovat akci, která by zasáhla všechny velké výrobní země na kontinentu.“ Konkrétní automobilka se však samozřejmě pod tlakem odborů ocitnout může. „V takové situaci se momentálně nachází Tesla v Německu. Její závod u Berlína už má odbory a na příští rok se tam očekává vyjednávání o nových pracovních podmínkách,“ doplňuje Knap.