Střední školy jako taktická hra. Přijímačky nutí rodiče kalkulovat, přání dětí neplní
Rodičům a budoucím středoškolákům skončilo čekání na výsledky přijímacích zkoušek 2025. Cermat ve čtvrtek ráno zveřejnil výsledky v systému DiPSy. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) se na střední školu dostalo 94 procent uchazečů, z toho většina na preferovanou školu. Ví ale stát, kam děti opravdu chtějí? V jeho datech totiž i letos bude hrát hlavní roli taktizování.
Analýzu pěti zásadních zjištění o současných výzvách a problémech středoškolského systému zveřejnil den před výsledky přijímacích zkoušek think-tank PAQ Research. A zjistil jasný nesoulad mezi poptávkou a nabídkou oborů. Loni zamířili žáci na více než 230 různých specializací, dvě třetiny uchazečů ale mají zájem o pouhých 25 z nich. Do deseti nejžádanějších oborů, jako jsou všeobecná gymnázia, školy se zaměřením na informatiku nebo obchodní akademie, míří 42 procent uchazečů.
Na každý ze zbylých dvou set oborů se hlásí méně než jedno procento uchazečů. „Velké množství zaměření může být pro žactvo matoucí a zvyšuje míru taktizování. Krajům se navíc malé obory prodraží. Platí provoz škol a praktické vyučování pro zlomek žactva,“ upozorňuje analytik vzdělávání Jan Zeman.
Dalším problémem současného systému je podle think-tanku Daniela Prokopa to, že znevýhodňuje uchazeče ze škol, kde převažují žáci z nízkopříjmových rodin. Z takzvaných „chudších škol“ si podle České školní inspekce podal přihlášku s první prioritou na gymnázium jen každý desátý žák. V případě škol s vysokým počtem dětí z bohatších rodin šlo o každé čtvrté dítě.
Přípravky za tisíce
Kromě toho, že děti z nízkopříjmových rodin k přihlášce obvykle nikdo nepostrčí a nemotivuje, mají oproti těm bohatším horší možnost přípravy. „Ta často stojí na vzdělání a kompetencích rodičů či placení externí přípravy,“ vysvětluje Zeman. Kolem ní v posledních letech vyrostl soukromý vzdělávací byznys. Přípravné kurzy na přijímací zkoušky obvykle stojí mezi 1500 a 2000 korun za měsíc nebo videoobsah.
Na nespravedlnost současného systému dlouhodobě upozorňuje například zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Přijímačky podle ní v tuto chvíli nedávají žádný smysl. „Jsem si jistá, že musí dojít k jejich obměně. Přála bych si zrušit bariéry na vstupu do vzdělávání. Ať šanci dostane každý podle svého zájmu a profesních aspirací,“ napsala na sociální síť X jen několik hodin po zveřejnění výsledků přijímaček.
Z přihlášek na gymply jde strach
Pozornost si i letos zaslouží zejména gymnázia. O ta totiž mají největší zájem jak rodiče, tak samotné děti. Zajímavostí přitom je, že ač se každoročně probírají jejich nedostatečné kapacity, v krajích se na ně hlásí přibližně tolik dětí, kolik je tam volných míst. Přihlášková poptávka tedy fyzická místa převyšuje jen lehce. Proč? Taková je míra taktizování. Rodiče si totiž malé kapacity uvědomují a děti proto často na gymnázium ani nepřihlásí. Místo toho zvolí „větší jistotu“.
I zde se můžeme opřít o výsledky think-tanku PAQ Research, který porovnal loňský podíl kapacit všeobecných gymnázií a lyceí s podílem reálně podaných přihlášek. Zatímco první dva sloupce se ve většině krajů téměř rovnaly, značný nesoulad v číslech přinesl sloupec třetí. Do něj doplnili analytici vlastní sesbíraná data z reprezentativního výzkumu za rok 2024, kterým zjišťovali, kam by rodiče své děti poslali nejraději v případě, že by nemuseli taktizovat.
Například ve Zlínském kraji tvoří kapacity všeobecných gymnázií nebo lyceí 18 procent a přihlášky 21 procent, v ideálním světě by si na ně ale přálo chodit až 58 procent dotázaných. Podobný nepoměr ukazují i data z Královéhradeckého kraje, kde přihlášku podalo 19 procent dětí, „chodit na gympl“ by si jich ale přála polovina.
Zastavme se závěrem ještě u Prahy. Tam je sice na všeobecných oborech míst nejvíce, poptávce ale rozhodně nestačí ani zde. Praha navíc nedokázala rozšířit kapacity svých čtyřletých gymnázií o jediné místo, a to přesto se na pražské střední školy hlásil silný ročník téměř třiceti tisíc uchazečů.
Jediná všeobecná zařízení, u kterých se zvětšoval počet volných míst, byly soukromé školy. Ty ale řeší problém jen pro velmi úzký výsek pražských dětí – roční školné zde totiž stojí od šedesáti do sta tisíc korun. Ačkoliv se tak možná nakonec většina dětí dostala tam, kam bylo nejvýhodnější poslat přihlášku, o splněném dětském snu v současném systému přijímacích zkoušek mluvit nelze.
VIDEO: Jednotné přijímačky moc objektivní nejsou, říká učitel Pražák v pořadu FLOW
