Když se loni v závěru roku ujímal funkce staronový ministr spravedlnosti za ODS Pavel Blažek, čekalo se s napětím, jaký to bude mít dopad na vedoucí funkcionáře veřejné žaloby v Česku. Existoval tlak předvolebních slibů na odvolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, ten však svou pozici prozatím uhájil. V Praze na vrchním státním zastupitelství se změna neočekávala, s Lenkou Bradáčovou má Blažek vztahy nadstandardní. A tak si černého Petra nakonec vylosoval šéf olomouckého zastupitelství Ivo Ištvan.
Ministr byl na návštěvě v Olomouci 7. února a po schůzce s Ištvanem mluvil zvláštně: „Ivo Ištvan zůstává ve své funkci. Měli jsme spolu obšírný rozhovor o mnoha věcech, detaily říkat nechci. Bylo to setkání dvou mužů, kteří se před devíti lety potkali v nějaké situaci a dnes se opět potkávají v nějaké situaci. Snad jsme se bavili jako dva muži, a ne jako dva indiáni.“ Kouřové signály si každopádně Ištvan vyložil tak, že už o čtyři dny později podává žádost o přeložení k Nejvyššímu státnímu zastupitelství do Brna, čemuž Blažek obratem vyhověl. Ištvan v Olomouci skončí k poslednímu březnu.
Šéfem VSZ v Olomouci se stal v říjnu 1997. Ne, to není překlep ani chyba v letopočtu, Ivo Ištvan skutečně vedl druhé nejvyšší patro veřejné žaloby čtvrtstoletí (přesně řečeno se čtyřletou přestávkou mezi lety 2007 a 2011, kdy byl nejprve odvolán a po úspěšné soudní žalobě se do funkce vrátil).
Funkční období vedoucích státních zástupců není v Česku zatím nijak omezeno, i tak Ivo Ištvan s více než dvaceti odslouženými lety vyčnívá. V roce 1997 ho do funkce jmenovala tehdejší ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová, ano, ta Vlasta Parkanová, kterou po roce 2012 pražští žalobci mučili letitým stíháním v kauze Casa. Ve funkci Ištvan „přežil“ pět šéfů, do funkce ho uváděl nejvyšší státní zástupce Vít Veselý, následovala Marie Benešová, z funkce ho v roce 2007 odvolávala Renata Vesecká, podstatnou část druhého období spolupracoval s Pavlem Zemanem a končí za Igora Stříže.
O skutečných důvodech odchodu, tedy jak moc souvisí se zmíněnou návštěvou ministra Blažka, můžeme jen spekulovat. Oficiální prohlášení zní takto: „Důvodem odchodu JUDr. Ivo Ištvana z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci je jeho přesvědčení, že v době přípravy avizované novely zákona o státním zastupitelství je pro veřejnou žalobu důležité, aby v čele Vrchního státního zastupitelství v Olomouci stál nikoli už pouze dosluhující vedoucí státní zástupce, ale respektovaná osobnost s plnohodnotným funkčním mandátem.“
Je to poněkud podivné, neboť žádného dosluhujícího státního zástupce zákon nezná a Ištvanův mandát by byl stejně plnohodnotný až do případného schválení nového zákona, který zavede limitované funkční období. A kdybychom chtěli být trochu poťouchlí, můžeme poznamenat, že pokud se Ištvan s ministrem na odchodu dohodli výměnou za teplé místo v Brně, připomínalo by to třeba kauzu poslaneckých trafik. Před soudem by taková konstrukce asi neobstála, na dvou až tříleté stíháníčko s nasazenými odposlechy by to ale možná vydalo.
Ano, takový je odkaz Ivo Ištvana. Až ho bude historie hodnotit, bude nejvýraznějším symbolem takzvané protikorupční revoluce, která Česko zasáhla po roce 2011. Éry, která se vyznačovala snahou ulovit nějakou tu velkou rybu a přinášela s sebou často hodně nestandardní metody, úniky ze spisů, veřejné propírání detailů z trestního řízení a také problematickou úspěšnost kauz před soudem. Olomouc pod Ivo Ištvanem byla v první linii.
