Kancléřka musela při nominaci Joachima Gaucka udělat něco, na co už dávno není zvyklá: ustoupila tlaku FDP. Na první pohled je to pro Angelu Merkelovou porážka. Ostatně byla to ona osobně, kdo předloni přinutil koalici hlasovat pro partajního kandidáta Christiana Wulffa a proti Gauckovi.
Ale tak jednoduché to není. Také není pravda, že dvouprocentní partaj najednou převrací naruby mocenské poměry či určuje osud země. Ne, Merkelová analyzovala situaci a vidí, že její překvapivý obrat jí přinese víc než jakékoli jiné myslitelné řešení. Gauck je kandidát, na němž se koalice dokáže shodnout i s opozicí. Merkelová tak svým ústupem na jedné straně řeší koaliční krizi a zároveň naplňuje své volební heslo Soudržnost především! Orientuje se ovšem na opozici, nikoli na koaliční FDP. Liberálové by si měli uvědomit, až opadne jejich nadšení ze zdánlivého vítězství, že prezident Gauck je jasným signálem pro velkou koalici.
O situaci kolem německého prezidenta čtěte více:
