Schválení daňového balíčku podle očekávání prošlo, několik drobností z úterního jednání a hlasování Poslanecké sněmovny ale zaujalo.
Jednak překvapila nerozhodnost relativně velkého množství poslanců u tak klíčového a principiálního opatření, jako je docela radikální úprava daní. Zdržela se více než desetina přítomných (celkem 12 ze 104 přihlášených zákonodárců).
Poměrně to bylo nejvíc u hnutí STAN (3 ze 3) a KSČM (6 z 8). Právě komunisté také společně s lidovci zároveň hlasovali pro i proti, byť šlo o jednotky poslanců (1:1, respektive 2:3). A jen na okraj – „zdržení se“ je většinou výrazem obavy, aby poslanec či celý klub nebyli s návrhem spojeni, anebo obviněni z paktování se s navrhovateli. A aby zároveň nebyli označeni za viníky jeho zablokování. I to ale k parlamentní politice patří.
Ale dost sněmovní matematiky, ta hlavní nastane při počítání skutečných dopadů na rozpočet. Anebo viděno optikou podporovatelů daňového balíčku, o kolik zůstane lidem víc v peněženkách.
Úterní hlasování má nicméně ještě další, politický rozměr. Hnutí ANO podobně jako při rozhodování o původní verzi balíčku obešlo námitky koaličních sociálních demokratů a muselo se spolehnout na hlasy opozice, zvláště pak ODS, SPD a nezařazených poslanců.
Nastává tedy jev obvyklý v době, kdy se na obzoru začínají rýsovat sněmovní volby, tedy obcházení menšího koaličního partnera. Anebo naopak blokování návrhů toho silnějšího, opět závisí na úhlu pohledu.
Ani tady výčet „normálností“ nekončí. Ani adventní čas neotupil slovníky některých poslanců, jako obvykle exceloval premiér Andrej Babiš. Nedříve uháněl hlasování s tím, že mu stojí práce. A pak při následném jednání o podpoře živnostníkům obvinil opozici, že svými „řečičkami“ pouze jde „proti lidem“. Protože jde proti vládě…
Z debaty o daních by zase neměla zapadnout rovnostářská připomínka pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka, že přilepšení založené na poměrném výpočtu daně se víc projeví u vyšších příjmů. A jako příklad poměrně logicky nemohlo zafungovat nic lepšího, než poslanecký plat...
A o další návrat do normálního stavu se postarali – kdo jiní než komunisté. To když přispěchali s podporou vládě při prodlužování nouzového stavu.
