Jaroslav Bukovský: O strachu a naivitě

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: ctk/ap

Opulentní čínské oslavy konce druhé světové války se v závěru týdne pokusí zabít hned několik tamních much jednou salvou z děl. Diváctvu rekrutujícímu se ze zdecimovaných drobných investorů, jejichž burzovní minulost je smutným entrée pro jejich spotřební budoucnost, se dostane hlasitého ujištění, že nezměrně akceschopná zůstává v čínské ekonomice stále ještě alespoň armáda.

Sázku na rostoucí čínský morál nesmí kazit padající akcie, a tak tamní vláda, která ještě stále umí na rozdíl od spekulantů poručit alespoň větru a dešti, na dva dny zavřela tamní burzy. Aneb když už veselí, tak bez potenciálních rebelů, kteří by, nedej bože, chtěli na parketu ve sváteční okamžik vyjádřit nedůvěru straně.

Snad z té vší patetické euforie nezbude do pondělního burzovního rána jen strašná kocovina.

Průzkum nejmenované finančně-poradenské společnosti poukázal na to, že polovina Čechů má strach protočit své úspory přes burzu. Opatrné jsou prý především ženy, jimž při pohledu na kurzovní lístky nabíhá husí kůže.

Pro obě pohlaví bez rozdílu pak v Česku údajně platí, že investicím nerozumějí. Vedle toho, že průzkum potvrzuje starou známou hypotézu, že ženy mají větší šanci na přežití než muži, staví na stůl hypotézu druhou, podstatně kontroverznější. Že totiž existuje elita, která investování rozumí. Byznys brokerských kasin těží z toho, že tuto hypotézu nelze rozumnými prostředky vyvrátit.

Burzovní gambleři, a to především muži, by si pak měli být vědomi toho, že tuto hypotézu stejně tak nelze ani relevantně potvrdit.

Čtěte další zápisníky redaktorů E15: