Komentář Dušana Šrámka: Malá správní revoluce | E15.cz

Komentář Dušana Šrámka: Malá správní revoluce

Komentář Dušana Šrámka: Malá správní revoluce
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: Profimedia
Dušan Šrámek

Dušan Šrámek

Ve správním soudnictví se chystá malá revoluce. Týká se podávání kasačních stížností. V legislativním procesu je návrh novely soudního řádu správního, kterým by se měl rozšířit okruh těch kasačních stížností, které bude moci Nejvyšší správní soud odmítnout pro nepřijatelnost. Důvodem je, že počet kasačních stížností rapidně narůstá. V roce 2010 jich – jak říkají právníci – napadlo 2213, v roce 2015 už jich bylo 2886 a loni dorazilo k Nejvyššímu správnímu soudu 4261 kasačních stížností. Za deset let nárůst bezmála na dvojnásobek.

Na každého soudce NSS za rok připadá projednání 142 kasačních stížností, a to ještě musí vyřizovat další agendu. Pros srovnání – Ústavní soud meritorně projednává jednotky procent věcí, které se k němu dostanou. Nejvyšší soud v dovolací agendě projednává meritorně kolem šesti procent věcí trestních a asi 15 procent věcí civilních.

NSS ovšem meritorně projednává 63 procent kasačních stížností. Pochopitelně by se mohl zvýšit počet soudců. Úskalí je nicméně v tom, že by se potom hůře vytvářela jednotná judikatura. O tom, v jakých konkrétních případech budou moci soudci označit stížnost za nepřijatelnou, rozhodne parlament. V současnosti je institut nepřijatelnosti vyhrazen azylovým řízením, podle zatímní představy by se měl rozšířit na všechny věci, které ve správním soudnictví rozhoduje na krajském soudu specializovaný samosoudce. Jednat by se tedy mělo především o přestupky se sazbou pokuty do 100 tisíc korun a některé další správní agendy.

Dostálová chce kvůli Airbnb upravit zákony

V praxi jde hlavně o přestupky dopravní, které jsou typově na jedno brdo a není u nich obvykle o čem diskutovat. Mechanismus rozlišení, čemu se bude nadále NSS věnovat důkladněji a čemu už ne, by měl být nicméně měkký, neabstraktní, založený na vstupní analýze konkrétního případu. Nepřijatelnost neznamená, že se soud nebude vůbec zabývat vymezenou oblastí.

Pokud v konkrétním případu budou nějaké sporné a nejednoznačné momenty, soud jej věcně projedná. Už dnes se to děje právě i v azylovém řízení. Pokud ale takové okolnosti nebudou, v usnesení soud pouze stručně vyloží příslušnou judikaturu. Nadále budou projednávány rovněž případy, kde existují různé přístupy krajských soudů, aby docházelo k postupnému sjednocování judikatury, dále tam, kde je potřeba vytvářet právní precedenty, a rovněž případy, v nichž došlo k zásadnímu zásahu do práv stěžovatele.

Z odborných kruhů zněly obavy, že plošné zavedení nepřijatelnosti by znamenalo odepření přístupu ke spravedlnosti. Díky těmto argumentům dnes existuje shoda nad tím, že nepřijatelnost se nebude týkat daňových věcí. O tom, jak důležitá je to oblast, svědčí nedávná zkušenost se zajišťovacími příkazy.

Komentář Dušana Šrámka: Selektivní slepota a nulová míra sebereflexe Heleny Válkové

NSS postupně nastavil přesná pravidla, v jejichž mantinelech se musí při aplikaci „zajišťováků“ finanční správa držet. Pro posuzování jejich oprávněnosti dostaly návod i nižší články správního soudnictví. Stejně tak se nepřijatelnost nebude vztahovat například na stavební řízení, územní plánování či dotace, kde je vždy potřeba zkoumat konkrétní okolnosti případu, protože jsou specifické a jedná se o zásadní otázky ekonomické regulace obecně.

Soudní ochrana bude vždy balancovat mezi dvěma póly. Na straně jedné snahou najít co nejvěrněji spravedlnost a na straně druhé snahou dosáhnout konečného rozhodnutí, ať už bude jakékoli, v nějakém reálném termínu. Zda a jak se to povede v rámci malé správní revoluce, ukáže až praxe.

Finanční správa omezí činnost více než třem desítkám finančních úřadů. Obce protestují

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!