Komentář Lukáše Kovandy: Tvorba míst, o která nikdo nestojí

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Petr Horky

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
8
Fotogalerie

Ještě nikdy nebylo v Česku tolik volných pracovních míst jako teď. Jenže zhruba na 106 tisíc z nich, tedy polovinu celkového počtu, stačí základní či žádné vzdělání.

Když začátkem roku vrcholily intervence ČNB, centrální banka se pod tlakem desítek miliard eur ve vlastním trezoru uchýlila k netradiční propagandě. Na svém webu vyvěsila bakalářskou práci jistého studenta, který spočetl, že oslabení koruny sice do konce roku 2015 nenaplnilo klíčový cíl, tedy zvýšení tempa inflace, ale zato vytvořilo přibližně sto tisíc pracovních míst. Inu, tonoucí se stébla chytá.

Dnes je stále zjevnější, že výsledkem intervence není jen přehřátý trh nemovitostí, ale i přehřátý trh práce. ČNB pod tlakem exportní lobby sice možná vytvořila mraky nových míst, ovšem v drtivé většině takových, o něž nikdo nestojí.

Česká ekonomika nyní působí jako sportovec, jemuž trenéři nejen poskytli doping, ale ještě to s ním hodně přehnali. Těmi trenéry jsou hlavně čtyři členové bankovní rady ČNB, kteří v listopadu 2013 pro umělé oslabování měny zvedli ruku. Koruna je i dnes, čtyři roky po tomto zásahu, stále slabší, než by byla bez něj.

Česko se tak může chlubit nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU. Ovšem přidaná hodnota ekonomiky pokulhává za potenciálem, kterého bychom dosáhli bez intervence, tedy s přirozeněji se vyvíjející a trendově průběžně posilující korunou.

Švýcarsko je malou a otevřenou ekonomikou podobně jako Česko a tamní data z let 1998 až 2012 prokazují, že posílení měny zvyšuje ve firemní sféře zaměstnanost vysoce kvalifikovaných pracovníků, zatímco klesá počet těch hůře kvalifikovaných. Celková zaměstnanost zůstává v zásadě beze změny.

Vladimír Tomšík, jenž byl podle všeho jedním z oněch čtyř zmíněných trenérů, ještě předloni touto dobou prohlašoval, že Česko potřebuje oslabování měny „jako sůl“. Ve skutečnosti jsme ale jako sůl už tehdy potřebovali něco docela jiného.

Zhodnocování koruny. To by příznivě změnilo strukturu zaměstnanosti ve prospěch pozic s vyšší přidanou hodnotou, jelikož by české firmy musely na zahraničních trzích konkurovat nejen cenou, ale i kvalitou. Zároveň by pro ně zahraniční know-how a technologie byly při silnější koruně dostupnější.

A nedošlo by k enormnímu hromadění spekulativního kapitálu. Ten je teď trnem v oku téže ČNB, která jej do korunových aktiv přilákala a nyní musí opakovaně verbálně intervenovat za posílení české měny alespoň pod úroveň 26 korun za euro. Tedy tam, kde už měla dlouhé roky být.

Finanční server Alphaville ve své analýze označil švýcarskou intervenci za slabší frank z let 2011 až 2015 za nesmyslnou a za projev predátorského merkantilismu na úkor zbytku světa. V obdobném duchu lze za nesmyslný merkantilismus označit i intervenci českou – čeští exportéři profitovali na úkor zbytku tuzemské ekonomiky, ale i na úkor naší budoucnosti.

Autor je hlavním ekonomem společnosti Cyrrus