Komentář Martina Lobotky: Vláda tančí, do podpalubí teče | E15.cz

Komentář Martina Lobotky: Vláda tančí, do podpalubí teče

Martin Lobotka

Martin Lobotka

Rozpočet byl v roce 2018 v hotovostním přebytku, chlubí se halasně ministerstvo financí. A zdatně mu sekundují i někteří ekonomové a analytici. Třeba Lukáš Kovanda tvrdí, že výsledek rozpočtu je nejenom dobrá zpráva z hlediska trhů, ale jde také o politický úspěch. Jako jednoho z fiskálních premiantů vidí Česko také Petr Zahradník. I když ten už zároveň kriticky dodává, že jednou z příčin rozpočtového úspěchu může být také to, že vláda neplní veřejnou službu, málo investuje, a tím zvyšuje skrytý dluh v podobě zanedbané infrastruktury, nevyřešeného důchodového systému a podobně. Je skutečně na místě kabinet Andreje Babiše pochválit, jakkoli s určitými výhradami?

Podle mého názoru to na místě není. Zaprvé – po očištění o příjmy z EU a také na ně navázané výdaje skončil loňský rozpočet v deficitu. V mírném, kolem dvou miliard, ale pořád v deficitu. Zadruhé – a to je mnohem důležitější – stalo se to v roce, který byl z hlediska fiskální politiky mimořádně příznivý: svižný ekonomický růst pokračoval, plná zaměstnanost tlačila nahoru mzdy, firmám rostly zisky a tak dále.

To všechno se projevilo v silném růstu daňových příjmů: ty do státní kasy přinesly dodatečných 83,3 miliardy korun zejména díky dani z příjmů zaměstnanců, jejíž výběr meziročně vzrostl o 18 miliard, a pojistnému na sociální zabezpečení – plus 47 miliard. Naopak příjem z DPH i přes všechno deklarované zefektivňování výběru, které místy, zejména v případě zajišťovacích příkazů, hraničilo s nezákonností, vzrostl jen o 4,9 procenta – třináct miliard, což v roce, kdy nominální spotřeba domácností v prvních třech čtvrtletích vzrostla o 6,3 procenta, není nic světoborného.

Komentář Bohumila Pečinky: Tři pohledy na Kliniku

Zvláštní, až bizarní je ovšem fakt, že běžné výdaje vlády vzrostly o 83,3 miliardy korun, navlas stejnou částku, o niž vzrostly daňové příjmy. Vláda prostě utratila na běžný provoz přesně tolik, kolik od šlapající ekonomiky dostala. Přidala totiž v podstatě každému, kdo dýchá – dodatečných 26,6 miliardy korun šlo na sociální dávky, 13,4 miliardy dala vláda navíc svým zaměstnancům, dalších 19 miliard pak nižším administrativním celkům na vyšší platy jejich zaměstnanců, hlavně učitelů. Vše mandatorní, tudíž do budoucna de facto nezvratné výdaje.

To pak těžko někoho překvapí, že si vláda nevytvořila třeba 50miliardový polštář na horší časy, což klidně mohla. Přitom horší časy se kvapem blíží. Německá ekonomika se potácí na hraně recese, český průmysl se koncem minulého roku dle předstihových indikátorů také dostal do kontrakce. Důvěra se v celé ekonomice, kromě stavebnictví, zhoršuje. Vláda však nadále žije, jako by nemělo být žádné zítra, natož nějaké horší zítra, nebo jako by každý rok měly být nové volby. Probuzení v nejbližší recesi nebude hezké.

Autor je hlavním analytikem společnosti Conseq

Komentář Pavola Friče: Vinu za chování mas vždy nesou elity
Komentář Petra Peška: Babiš zbrojí na eurovolby. Má proč
Peněz pro výzkum je dost. Chybějí ale projekty, říká šéf Technologické agentury Petr Konvalinka
Peníze na obědy pro děti zdarma Češi prokouří a prochlastají, tvrdí předseda Senátu Kubera
Tak se jezdí po transsibiřské magistrále. Podívejte se, co lze zažít na nejdelší železnici světa

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!