Velká novela zákona o zadávání veřejných zakázek zavádí od 1. dubna řadu opatření směřujících k zefektivnění a zprůhlednění procesu veřejného zadávání, které by měly přinést pozitivní efekt ve zvýšení počtu uchazečů v zadávacích řízeních a v konkurenčním tlaku na nabídkovou cenu. Změny se nicméně ve značné míře vztahují pouze na veřejné zadavatele, tj. zejména stát, ministerstva a úřady, kraje a obce. Naproti tomu sektorových zadavatelů, tedy osob podnikajících například v oblasti plynárenství, teplárenství, elektrárenství, vodárenství, dopravních sítí nebo poštovních služeb, se novela příliš nedotkla. Proklamované zvýšení transparentnosti se tedy bude vztahovat pouze na část veřejných zakázek.
Novela nově upravila povinnost uveřejňovat předběžné oznámení o zamýšlených zakázkách, což ovšem řada zadavatelů dobrovolně činila již v minulosti – například zveřejňováním informací o plánovaných a probíhajících tendrech na webových stránkách, které jsou současně jejich profilem dle zákona. Vzhledem k současnému snížení prahových hodnot podlimitních zakázek lze ale očekávat, že bude zveřejňováno mnohem větší množství předběžných oznámení než doposud. Veřejní zadavatelé jsou nově povinni zveřejňovat předběžné oznámení o podlimitních a nadlimitních zakázkách minimálně jeden měsíc před zahájením zadávacího řízení, včetně odůvodnění účelnosti zakázky. Naproti tomu sektoroví zadavatelé jsou povinni zveřejňovat pouze pravidelné předběžné oznámení u nadlimitních zakázek, které hodlají zadat v následujících dvanácti měsících a u kterých hodlají zkrátit lhůtu pro podání nabídek. U ostatních zakázek však tuto povinnost nemají.
Informace pod pokličkou
Po zahájení zadávacího řízení je veřejný zadavatel povinen znovu uveřejnit odůvodnění účelnosti zakázky na svém profilu ve Věstníku veřejných zakázek, spolu s odůvodněním přiměřenosti požadavků na technické a kvalifikační předpoklady, vymezení obchodních a technických podmínek veřejné zakázky a stanovení základních a dílčích hodnoticích kritérií a způsobu hodnocení nabídek ve vztahu k potřebám zadavatele. Sektorových zadavatelů se tato povinnost opět netýká. Na profilu zadavatele by rovněž měla být zveřejněna alespoň textová část zadávací dokumentace. Po uzavření smlouvy je zadavatel povinen zveřejnit oznámení o výsledku zadávacího řízení. Současně ovšem zadavatel může vyloučit informace, jejichž uveřejnění by bylo v rozporu s právními předpisy nebo veřejným zájmem nebo by mohlo porušit obchodní tajemství dodavatele nebo ovlivnit hospodářskou soutěž. Sektoroví zadavatelé navíc mohou z uveřejnění vyloučit i informace týkající se počtu obdržených nabídek, identifikace dodavatele či cen. Je tedy zřejmé, že tito zadavatelé mohou i nadále značným způsobem omezit rozsah veřejně dostupných informací o výsledku zadávacího řízení a novela zákona v tomto směru výrazné zlepšení nepřinesla.
Jen z dobré vůle
Významnou novinkou je povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na svém profilu kromě několika výjimek všechny smlouvy na veřejné zakázky, včetně všech změn a dodatků, které se týkají zakázek s cenou nad 500 tisíc korun bez DPH. Veřejný zadavatel bude dále povinně zveřejňovat výši skutečně uhrazené ceny za zakázku, a to nejpozději do devadesáti dnů od splnění smlouvy. V případě smlouvy, jejíž doba plnění přesáhne jeden rok, je veřejný zadavatel povinen do 31. března zveřejnit výši ceny uhrazené za danou zakázku v předchozím roce. Veřejný zadavatel je nově povinen na svém profilu uveřejnit také seznam subdodavatelů svého dodavatele veřejné zakázky. Dodavatel je pro tento účel povinen předložit zadavateli seznam subdodavatelů, jimž za subdodávky uhradil více než deset procent, nebo v případě významné zakázky více než pět procent z celkové ceny zakázky, případně u delších smluv z části ceny zakázky uhrazené zadavatelem v jednom kalendářním roce. Dodavatelé jsou rovněž povinni zveřejnit vlastnickou strukturu svých významnějších subdodavatelů. Povinnost uveřejnit uzavřené smlouvy na zakázky či výši skutečně uhrazené ceny a povinnost zveřejnit seznam subdodavatelů včetně cen a jejich majetkové struktury se však opět nevztahuje na sektorové zadavatele, takže míra transparentnosti zadávání a realizace zakázek v těchto odvětvích bude do velké míry záviset na dobré vůli jednotlivých zadavatelů. Podstatnou slabinou jsou i chybějící prováděcí předpisy, jejichž existenci novela předpokládá, a které mají stanovit například rozsah zveřejňovaných informací nebo podrobnosti odůvodnění účelnosti zakázky. Ministerstvo pro místní rozvoj s jejich vypracováním počítá, nicméně v současné době zatím na svých webových stránkách zveřejnilo pouze doporučení zadavatelům a vzorové formuláře.
