Koruna je poprvé na blockchainu. Stojí za ní český kryptomatador a chce vybrat miliardu

Zdroj: Midjourney

I když mohou být investoři do krypta často pořádní šílenci, většina z nich si ráda čas od času svoje prostředky uloží do něčeho trochu méně volatilního, než je bitcoin či ether. Na popularitě tak v posledních letech získávají čím dál víc takzvané stablecoiny. Tedy tokeny, které drží 1 : 1 hodnotu k nějaké měně. Dnes už mají hodnotu astronomických 130 miliard dolarů a drtivě mezi nimi vládnou ty navázané právě na americký dolar.

Postupně ale vzniká konkurence v podobě eurových stablecoinů, nový bude mít norská centrální banka a vznikl i švýcarský frank. A nyní přibude i ten reprezentující 1 : 1 českou korunu. „Když vidím i u našich klientů, že začali používat americký stablecoin, a jaký u nich vidíme exponenciální nárůst, tak si myslím, že nazrála doba, abychom udělali také stablecoin postavený na české koruně,“ říká majitel skupiny World BTC Martin Stránský. 

Nový projekt se jmenuje CZKC a lidé ho podle něj nebudou muset používat pouze jako „bezpečný přístav“ před volatilitou ostatních kryptoměn. Uchrání je i před kurzovým rizikem vůči dolaru či euru, a navíc lidem přinese možnost posílat si koruny prakticky bez omezení.

„Ty transakce jsou extrémně rychlé, je úplně jedno, jestli si to pošleme my dva přes stůl, nebo jestli to je z Aše do Brna nebo z Prahy do Austrálie… nezáleží na tom. Je to ve vteřinách,“ říká Stránský.

Projekt je podle něj co do programování kódu prakticky hotový. „Technologicky jsme velmi daleko. Samozřejmě nás nyní čeká audit, který chceme udělat se zahraniční nezávislou společností,“ říká. „Mou hlavní prací v tom systému je, že někde musí být vidět uložených 100 milionů korun a na druhé straně že je oproti nim vydáno 100 milionů CZKC,“ popisuje.

V zásadě existují dva způsoby, jak krýt stablecoiny. Tím prvním je decentralizovaný a mezi největší projekty patří DAI od MakerDAO. To funguje v principu tak, že uživatel zamkne do kontraktu na blockchainu nějakou kryptoměnu, nejčastěji ether, a oproti němu se „vytiskne“ stablecoin.

Jde vlastně o půjčku. Chci další kapitál, tak takto zamknu ether za 100 tisíc korun a půjčím si oproti němu 50 tisíc. Když ale spadne cena etheru a nemusel by stačit na pokrytí půjčky, hrozí mojí pozici likvidace. Druhou cestou je centralizované řešení, které zvolili největší hráči na trhu Tether (USDT) a Circle (USDC). Ty vydávají stablecoiny kryté buď hotovostí, nebo cennými papíry na jejich účtech. 

Poslechněte si minulé díly KryptoSpace

Podobně to chce řešit i Stránský. „Decentralizovaná mince regulatorně nikde a nikdy neprojde,“ tvrdí. Řešení totiž spadá pod poměrně přísnou regulaci. „Od loňského podzimu si o tom projektu píšeme s ČNB a ta po nás vyžaduje, abychom si zažádali o licenci jako instituce elektronických peněz,“ říká. Už dnes sice má licenci jako poskytovatel služeb malého rozsahu, ta ale nestačí.

Firma bude navíc potřebovat speciální korunový účet v takzvaném zvláštním režimu, o kterém prý nyní Stránský s bankami jedná. Banky obecně nejsou nicméně kryptofirmám příliš nakloněny a v poslední době jim hromadně zavírají jejich účty. 

Pokud se vše podaří podle plánu, má Stránský s CZKC velké vize. „Říkali jsme si, že bychom očekávali aspoň jednu miliardu korun, ale spíš si myslíme, že to může být ještě víc peněz,“ dodává.

Pokud vás zajímají další detaily CZKC, například jak by se daly zmrazit v případě nelegální činnosti aj., poslechněte si celý podcast KryptoSpace.