Astronauty by ve vesmíru měli nahradit roboti, říká expert na umělou inteligenci Luboš Král | E15.cz

Vše o realitách

Vše o realitách Vstoupit do speciálu

Astronauty by ve vesmíru měli nahradit roboti, říká expert na umělou inteligenci Luboš Král

Martin Štorkán

Dnes je to padesát let od chvíle, kdy člověk přistál na Měsíci. Technologie, které byly v době Neila Armstronga a Apolla 11 pouhé sci-fi, se běžně používají k průzkumu vesmíru. Do kosmických výprav se navíc začínají zapojovat i soukromé firmy. „To je jev, který má místo jen ve velkých ekonomikách. V Evropské unii a v zemích, jako je Česko, na to žádná soukromá firma nedosáhne,“ říká Luboš Král z Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické na ČVUT.

Jak se dá umělá inteligence využít při průzkumu vesmíru?

Vždycky jsem byl zastáncem toho, abychom do vesmíru vysílali převážně lidi, protože to neuvěřitelně pomáhá rozvoji technologií s tím spojených. Potřebujete daleko komplexnější výbavu, abyste v kosmu udrželi lidskou bytost. Za posledních několik let jsem ale udělal obrovskou přesmyčku. Protože věcí pro zkoumání, i ve sluneční soustavě, je obrovské množství a nemá vůbec smysl, aby se tam posílali lidé.

Proč?

Robotika a systémy, které se nyní vyvíjejí, by se měly nasazovat v kosmickém průzkumu. Pro to, abychom se posunuli dál, je to zásadní. I kdybychom měli udělat virtualizaci člověka v tom systému, tak je problémem obrovská energetická náročnost a velikost systémů pro dosažení vesmírných cílů. Roli tam samozřejmě hraje i obrovská cena. Jsem tedy velkým zastáncem využití automatizace, která už se samozřejmě používá. 

V čem vidíte naopak nevýhodu nasazování automatických systémů?

V tom, že se musí testovat na podmínky, ve kterých se nakonec budou používat. Úplně nejmodernější technologie není možné nasazovat, protože je nemáme odzkoušené. Přesto v tom ale vidím enormní potenciál.

Trump slibuje přistání na Měsíci do roku 2024, do průzkumu zapojí start-upy

Jak intenzivní je jejich nasazování v současnosti?

Používají se, ale limituje nás naše aktuální poznání a technologické limity. Používají se roboti a systémy, které překonávají vzdálenost operátora ze země k těm robotům. Ti mají systém autonomního řízení, který dokáže pracovat i ve chvíli, kdy mu pozemští operátoři nedávají žádné instrukce.

Funguje to na principu podobném autonomním autům, který testuje například Tesla?

Kdybych to vzal abstraktně, tak v porovnání se systémy od Tesly a dalších firem je autonomní řízení vesmírných vozítek o hodně jednodušší, ale má velký význam a skutečně se používá. Roboti musí velkou část vesmírné práce udělat autonomně. 

Mluvil jste o soukromých firmách. Budou se do průzkumu vesmíru stále více zapojovat?

K tomu nemůžu moc říct, protože to je ekonomicko-politická otázka. Víme ale, že USA a jejich vesmírná agentura NASA se od velkého průzkumu vesmíru a vysílání kosmonautů odklonily a více se zapojily soukromé společnosti. To je jev, který má místo jen ve velkých ekonomikách. V Evropské unii a v zemích, jako je Česko, na to žádná soukromá firma nedosáhne.

Výhodou oproti státnímu průzkumu je to, že soukromý je flexibilnější. To, co dělá Elon Musk, je úžasné, ale on platí také velkou část z veřejných prostředků. Každopádně je dynamika u soukromých společností větší, protože vše mohou dělat méně byrokraticky. 

Být mladší, chtěl bych kolonizovat Mars, říká desátý člověk na Měsíci Charles Duke

Na jaké problémy soukromé firmy naráží?

Především na to, že výzkum vesmíru je jiná hra. Finanční prostředky na testování a ověřování technologií jsou v úplně jiných relacích. Řada z těch nejmodernějších navíc není pro soukromý sektor k dispozici, pokud si je firmy samy nevyvinou. I systémy motorů, které nepoužívají pevná paliva, jsou zatím v embargu, a soukromníci je mohou využívat pouze v případě, že spolupracují se státem.

Muskova nákladní loď Dragon ale už vynesla na Mezinárodní vesmírnou stanicí robota vybaveného umělou inteligencí …

… no ale jde o to, že automatizace je všude v těch vesmírných tělesech. Velký posun je v tom, když umělou inteligenci použijete přímo pro průzkum třeba Měsíce. Jinak automatizace v raketách samozřejmě je a využívá se třeba při přistávání. Problém je, že si lidé pod umělou inteligencí často představí něco, co se přibližuje spíše k filmovým terminátorům. Kdežto systémy, které se používají například k zaměřování objektů a navigaci, také využívají prvky umělé inteligence a strojového učení.

Teprve od minulého roku jsme schopni identifikovat objekty, které prolétávají naší sluneční soustavou. Funguje to na základě toho, že dříve bylo neuvěřitelně těžké množství těch informací zpracovávat a teď se k tomu používají takové systémy strojového učení, které jsou schopné objekty snáz detekovat. Takže umělá inteligence se používá k detekci objektů, navigaci a pak určitě i v těch robotech.

Základní fakta programu Apollo

25. května 1961 JFK oznámil plán USA přistát na Měsíci.

20. července 1969 Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli na Měsíci.

24. července 1969 se vrátili na Zemi.

Na Měsíci přistálo celkem šest misí programu Apollo, poslední v prosinci 1972.

Po Měsíci se prošlo či projelo celkem 12 lidí, dva z každé mise.

Apollo 11 své místo přistání minulo, přesně přistála až mise Apollo 12 v listopadu 1969.

Největší drama při letu zažili astronauti mise Apollo 13, když jim explodoval zásobník kyslíku. Trojice mužů se jen se štěstím vrátila na Zemi.

Po Měsíci se i jezdilo – lunární rovery využily mise Apollo 15, 16 a 17.

Tři astronauti – Virgil Ivan Grissom, Edward Higgins White a Roger Bruce Chaffee – přišli v průběhu programu o život při testu lodi Apollo 1.

Mezinárodní vesmírná stanice se otevírá veřejnosti, noc vyjde na téměř milion
Jak zabydlet Mars? Podívejte se na projekty, které uspěly v soutěži NASA

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!