Bez nových IT systémů s důchody nepohneme, říká šéfka penzijní komise Danuše Nerudová | E15.cz

Bez nových IT systémů s důchody nepohneme, říká šéfka penzijní komise Danuše Nerudová

Bez nových IT systémů s důchody nepohneme, říká šéfka penzijní komise Danuše Nerudová
Danuše Nerudová
• 
ZDROJ: Mendelova univerzita

Martin Čaban

Problém reformy důchodového systému, věčné téma české politiky, má současné vládě pomoci rozlousknout Komise pro spravedlivé důchody. V jejím čele sedí rektorka brněnské Mendelovy univerzity a daňová expertka Danuše Nerudová. „Důchodový systém je dnes bohužel nástrojem politického boje,“ říká.

Slýchám mezi našimi vrstevníky často slova o tom, že my už žádný státní důchod nedostaneme. Máte stejnou zkušenost? 

Ano, nicméně jsem přesvědčena, že ty obavy nejsou na místě. 

Jsou přehnané? 

Jsou. Já považuji za velmi důležitou důchodovou gramotnost. Schopnost uvědomit si, že důchod má solidární a zásluhovou složku, uvědomit si, že při nástupu do důchodu samozřejmě nedostanu sto procent své poslední mzdy. Být si vědom toho, že lidé zvyklí na vyšší příjmy by si vzhledem k velké solidaritě systému měli spořit ve třetím pilíři nebo kdekoli jinde, aby jim výrazně nepoklesla životní úroveň. Platí, že náš důchodový systém je velmi významně solidární. Náhradový poměr mezi mzdou a důchodem je nejvyšší u nízkopříjmových skupin obyvatelstva a s rostoucím příjmem se rychle snižuje. 

Jak se dá důchodová gramotnost zvyšovat? Třeba webové stránky vaší komise opravdu nejsou z nejatraktivnějších. 

Uznávám, ty současné atraktivní nejsou, ale už mám beta verzi nových stránek a během několika dnů je zprovozníme. Ale to jistě není nejdůležitější. Jako vysokoškolská pedagožka jsem si v poslední době skutečně začala uvědomovat, že povědomí o tom, jak funguje důchodový systém, se systematicky nepěstuje. Ani na středních školách, ale konec konců ani na základních. Řada žáků po základní škole nepokračuje ve vzdělávání nebo pokračuje na specializovaná učiliště. I z nich přitom budou důchodci a měli by o systému alespoň něco vědět. Podle mě je potřeba v předmětech, jako je občanská nauka, věnovat blok explikaci důchodového systému, vysvětlení, jak funguje náhradový poměr, vysvětlit, že asi vždycky bude existovat nějaký solidární státní důchodový systém, ale vedle toho bude důležitá i nějaká zásluhová část, do níž je dobré, pokud to jde, část příjmů odkládat. Samozřejmě ruku v ruce s vysvětlováním by mělo jít také zjednodušení systému. Náš dnešní systém je všechno jen ne jednoduchý. 

Každý byznys vynáší v Česku více než v Evropě, říká šéf Komerční banky Jan Juchelka

Je pravda, že vysvětlit na základní škole během jedné hodiny výpočet starobního důchodu je dnes úplné sci-fi. 

Ten systém je složitý. V každém případě nyní zvažujeme, že u nás na univerzitě vytvoříme kurz, který budeme nabízet středním školám, aby v rámci občanské nauky proběhly třeba dva semináře, kde by se studenti dozvěděli základy fungování důchodového systému. Problém, kterému čelíme, je ten, že v naší generaci čtyřicátníků si spoří na penzi zhruba dva lidé ze tří, zatímco v generaci 18letých je to procento velmi nízké. 

Když jsme u toho, ve vaší komisi je zastoupeno několik seniorských sdružení, ale trochu mi tam chybějí zástupci nejmladší generace, řekněme dvacet až třicet. Vám ne? 

Sedí tam třeba z řad poslanců někteří mladší kolegové. Ale je to zajímavý pohled na věc. Zrovna nedávno jsem slyšela, jak je možné, že předsedkyní důchodové komise je osoba, které je čtyřicet, když se jí to přece vůbec netýká, že by tam měli být šedesátníci, kterých se to týká především. 

Což je nesmysl. 

Říkala jsem jim, že nejsmutnější je vlastně to, že kvůli tomu, že se v uplynulých třiceti letech nepodařilo změnit důchodový systém, se to netýká už ani mě. Nejsilněji se to dotkne úplně nejmladší generace. 

Regulace a růst cen nás připravily až o pětinu klientů, říká šéf Modré Pyramidy Pavel Jirák

Oficiální název zní Komise pro spravedlivé důchody. Co je na českých důchodech, které jsou i v mezinárodním srovnání velmi rovnostářské, nespravedlivého? 

Věc má dva rozměry. Spravedlnost se týká hlavně stávající generace důchodců. Generací budoucích důchodců se týká spíše udržitelnost, kterou se zabýváme také. Pojem spravedlnost je chápán především ve vztahu k pečujícím osobám. Protože jakkoli jsou důchody, jak říkáte, rovnostářské, já bych to spíš nazvala vysoce solidární, tak nejsou spravedlivé ve vztahu k pečujícím osobám. To bylo základní první téma, které jsme v komisi řešili a teď bychom ho měli v září uzavírat. 

Je ale pro změnu vyměřovacího základu pro pečující osoby nebo pro změnu započítávání náhradních dob pojištění potřeba velká komise? Není to prostě politické rozhodnutí? 

Když hovoříme o stávajících důchodcích, kteří už v systému jsou, tak to samozřejmě politické rozhodnutí je, už proto, že to má okamžitý dopad na rozpočet. Ale chci-li to dál řešit nějakým koncepčnějším způsobem pro nově nastupující generace, možností je několik. A spousta z nich má nějaké vedlejší dopady a efekty. Nejen na rozpočet, ale na sociální politiku nebo na trh práce. A to už jsou témata, o kterých je potřeba v komisi diskutovat. 

Jak se obecně hledá rovnováha mezi udržitelností a spravedlností důchodového systému? 

Ta se samozřejmě hledá těžce. Nicméně v rovině spravedlivých důchodů o některých opatřeních diskutujeme. Jde v podstatě o parametrické změny systému, ne o hlubší koncepční věci – ať už jsou to zmíněné důchody pečujících osob, vdovské a vdovecké důchody, čeká nás diskuze o důchodech pro lidi z náročných povolání a tak dále. Ve druhé rovině, kde jde o udržitelnost důchodů, se již bavíme o významných změnách. Musí přijít diskuze o příjmové stránce systému. 

Nejdražší elektřina je ta, kterou nemáte, říká vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl

Komise má mandát do konce volebního období. Jak by měl vypadat závěr její práce, abyste byla spokojená? 

Práce komise nefunguje tak, že bychom teď sbírali data a na konci byla nějaká velká finální zpráva. Všechny návrhy jdou z komise průběžně k paní ministryni a ta  s nimi pracuje dál. 

Je to ten hlavní rozdíl proti minulým komisím? 

Hlavní rozdíl je spíš v tom, že Česko teď skutečně stojí na křižovatce udržitelnosti v jakékoli politice – důchodové, daňové, environmentální. A tak jako vznikají nejrůznější klimatické komise, kladu si otázku, zda by Česko nemělo vytvořit nějakou stálou platformu i pro důchodovou politiku. Protože to je věc, která je komplexní, měla by být nadčasová, a hlavně by měla být apolitická. Ta platforma by měla být nezávislá, měla by existovat bez ohledu na volební cyklus, což by umožnilo vést kontinuální diskuzi o změnách důchodového systému a jeho adaptaci na měnící se prostředí včetně tvorby příslušných opatření. Důchodový systém je dnes bohužel nástrojem politiky, politického boje. Jenže to je nadčasová koncepční problematika, která se týká všech obyvatel a aktéři politiky by si ji neměli osvojovat jako nástroj boje. 

Chtěla byste vyjmout důchodovou politiku z pravomoci vlády podobně jako politiku monetární? 

To ne, tak to nemyslím. Ale tak jako Národní rozpočtová rada existuje nezávisle na volebním cyklu, mělo by něco podobného existovat i ve vztahu k důchodovému systému. 

Stát nám dluží 1,6 miliardy, říká generální ředitel České pošty Roman Knap

Když už se vaše komise na něčem shodne, dá se čekat, že takový návrh najde podporu i ve vládě a v parlamentu? 

To předpokládám. V první fázi paní ministryně závěry z komise bere na koaliční radu. Pak jdou do vlády, a až se přetaví do paragrafovaného znění, budou předloženy parlamentu. 

Často se říká, že penzijní reforma v jakékoli podobě potřebuje široký politický konsenzus, aby nedopadla třeba jako ta Nečasova v roce 2013. Je ale vůbec možné v Česku takový konsenzus najít? 

Hledání konsenzu již v komisi je velmi důležité. Je úkolem předsedajícího formovat jednání tak, že z něj nějaký konsenzus vzejde. A už z úvodního dotazníku, který členové komise vyplňovali, se ukazuje, že jsou témata, na nichž existuje kvalifikovaná většinová shoda a která mají podporu napříč politickým spektrem. 

Jenže ty nápady, na kterých je širší shoda, vesměs jen zvyšují nároky na systém. Předdůchody, vyrovnání penzí mužů a žen, zachování věku odchodu do důchodu. Pak jsou tu zvýšené odvody OSVČ, povinný příspěvek zaměstnavatelů do třetího pilíře u náročných profesí... 

Například participace zaměstnavatelů na třetím pilíři zrovna nároky na systém nezvyšuje. 

To ne, ale když po nich budete chtít povinný příspěvek do třetího pilíře, fakticky zdražujete práci. To je v Česku problém. 

Právě proto často říkám, že v koncepčních debatách musíme hovořit také o výši zdanění práce, především o přesunu daňového břemene a o tom, že by daň z příjmu měla začít konečně plnit svou redistribuční funkci. 

V Americe budeme investovat stovky milionů dolarů, říká miliardář Petr Pudil

Jenom přemýšlím, jestli z toho, na čem panuje v komisi širší shoda, může vzejít něco kloudného. 

Témata, která jste zmínil s tím, že zvyšují výdaje systému, se týkají roviny spravedlnosti, nikoli udržitelnosti. S koncepčními úpravami je to pochopitelně složitější. 

Ve hře jsou různé úpravy stávajícího systému, ale zeptám se nejdřív obecně: vystačí si český důchodový systém s pilíři, které má, tedy prvním a třetím, nebo potřebuje nějaký nový? 

Pokračování článku patří k prémiovému obsahu E15
fotoRoční předplatnéod 1899 Kč
foto

Roční rozšířené předplatné E15 Premium

Získáte cenově nejvýhodnější roční printové předplatné magazínů E15 Premium, zaměřené na témata z oblasti ekonomiky a byznysu. Více o magazínech E15 Premium zde.

Podmínky pro dodávku periodického tisku formou předplatného zde.
fotoČtvrtletní předplatné499 Kč
Ušetříte 98 Kč oproti měsíčnímu předplatnému
Objednat
fotoMěsíční předplatné99 Kč
Cena 99 Kč platí pro první měsíc pro nové předplatitele. Další následující měsíc stojí 199 Kč.
Objednat
Firemní předplatné
Roční licence pro firmy a instituce objednávejte zde
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!