S řídícím partnerem mezinárodní advokátní kanceláře PwC Legal Bořivojem Líbalem si měsíčník Právo & Byznys povídal vývoji kanceláře a oblasti zdravotního práva v ČR.
Je to pět let, co se na trhu objevila vaše kancelář, vy jste v jejím vedení roka půl. Proč si myslíte, že byl ten správný čas otevřít kancelář v této době?
PwC je na trhu v ČR již 25 let, přičemž dříve úzce spolupracovala s jinou advokátní kanceláří. Po vzájemném rozchodu před pěti lety bylo domluveno, že se v ČR založí nová advokátní kancelář přímo pod brandem PwC s tím, že se tak přidá k mezinárodní síti 86 advokátních kanceláří PwC Legal po celém světě. Navíc prostor pro kancelář tohoto typu, která funguje jako one-stop-shop, tu dle mého jistě byl.
Jste jednou z mezinárodních advokátních kanceláří působící v ČR, v tuzemsku máte tým o 30 lidech. Jak byste řekl jednou větou, o vás odlišuje od konkurence?
Jedním slovem asi „komplexnost“. Pod jednou střechou, pomáháme klientům na celém světě nejen s právními aspekty podnikání, ale i v dalších oblastech, které jsou potřebné pro jejich byznys.
Pokud jsem běžný český klient a nezajímá mě mezinárodní prostředí, proč bych měl chtít právní či jiné služby právě u vás?
Je to odbornost v jednotlivých oblastech práva, vysoké pracovní nasazení našich právníků, současně jakási garance naprosté čistoty fungování vzhledem k firemním etickým kodexům chránícím naše klienty, a také rozsáhlá struktura služeb, které nabízíme, nebojím se říci, že umíme skoro všechno. Od zastupování v daňových sporech, přes bankovní licence, prodeje obchodních center po zahraniční strukturování či mezigenerační transfer. No a samozřejmě máme také lokální cenotvorbu.
Váš tým jste v oblasti zdravotního práva posílili o Ondřeje Dostála, experta na zdravotní právo. Vnímáte oblast zdravotnictví jako důležitý segment?
Nepochybně. Zdravotnictví je třistamiliardový trh, který bude dále růst a diverzifikovat se, neboť stárnoucí populace bude chtít čerpat stále širší spektrum zdravotních služeb, a to nejen té solidárně hrazené, ale i té „na míru“, hrazené z vlastních prostředků. Růst bude nejspíše také oblast lékových inovací a personalizované medicíny – tedy léčby účinné, s méně vedlejšími účinky, ale natolik nákladné, že bude muset být financována přinejmenším zčásti soukromě nebo prostřednictvím vznikajících produktů privátního pojištění.
Jaká témata či oblasti práva byste označil z pohledu vaší kanceláře za ta prioritní?
V současné době je to již zmíněná oblast zdravotního práva, kterou vnímám v české republice jako zásadní už vzhledem k vývoji této oblasti za poslední roky a to jakým způsobem se právo v této oblasti aplikuje. Dále je to například mezigenerační transfer majetku a s tím související problematiky prodeje českých firem či pořízení pro případ smrti u podnikatelů, kteří po sobě nechtějí nechat odkaz v podobě rozhádané rodiny či postupně zhasínající firmy.
Kde vidíte ve zdravotnictví největší problém?
Společně s kolegou Dostálem jsme se shodli, že největší problémy spatřujeme dva. Zaprvé, zákon proklamuje široký rozsah nároku na bezplatnou péči a pojištěnci dává velkorysou možnost volby, to však hrubě neodpovídá finančnímu příjmu systému. To je řešeno přenášením vícenákladů na smluvní nemocnice a lékaře, takové „řešení“ je však dlouhodobě neudržitelné pro všechny zúčastněné. Druhým a souvisejícím problémem je, že „peníze nejdou vždy za pacientem“. Přidělování smluv a peněz ze zdravotního pojištění poskytovatelům připomíná spíš rozpočtové financování, které udržuje nedůvodné nerovnosti a znemožňuje vznik standardního tržního prostředí. Kvůli neslučitelnosti tohoto způsobu s rámcem českého ústavního a evropského soutěžního práva vznikají ohledně financování soustavné politické konflikty, které se budou stále častěji stávat i konflikty právními.
Jaké služby v této oblasti považujete za klíčové a v čem by opět měla být vaše výhoda?
Jde například o poradenství a řešení sporů o úhrady péče, léků a zdravotnických prostředků. Přestože jsou v této oblasti vynakládány velké objemy veřejných prostředků, právní regulace a nástroje cenotvorby jsou velmi nestandardní a proměnlivé. Kdo chce zdravotnickým zařízením, výrobcům či dalším účastníkům pomoci, musí mít kromě znalosti práva také přesnou představu o organizaci a reálném ekonomickém fungování systému. Jen tak lze zajistit, že navržené právní řešení bude dávat smysl též z daňového a obchodního hlediska. Právě toto je výhodou, která odlišuje PwC Legal jako člena sítě PwC od konkurentů, kteří jsou „jen“ právníci. Protože máme odborníky, kteří se zabývali reformami zdravotnictví v ČR v zahraničí a kteří průběžně sledují připravovanou legislativu a důležitá rozhodnutí vysokých soudů, jsme schopni klientům nabídnout i právně-ekonomické výhledy vývoje zdravotnictví, příležitostí a rizik.
Nedávno jsem zaznamenal, že jste spolupořádali konferenci ohledně zdravotního práva chcete i nadále pořádat konference podobného typu.
Rozhodně ano. Počátkem prosince budeme pořádat seminář k novele zákona o léčivech projednávané Senátem, která zásadně mění parametry distribuce léčiv a tvorby cen. Zabývat se budeme též strategií nově obsazených krajských samospráv, které se budou muset vypořádat s výzvami v oblasti dostupnosti péče a financování regionálních nemocnic. Další oblastí bude elektronizace zdravotnictví, včetně projektů „bezpapírových nemocnic“, zbavení zdravotníků zbytečné administrativy a usnadnění komunikace s pacienty.
Je podle vás nastavení systemu lepší než v zahraničí dle vašich zkušeností.
Pokud jde o základy našeho systému - tedy veřejné zdravotní pojišťovny oddělené od státu, nákup péče od nezávislých poskytovatelů, zákonné vymezení hrazené a nehrazené péče, cenová reference u hrazených léčiv, či liberální pravidla vztahu lékař-pacient, tak lze říci, že jsou v pořádku a zahraniční kolegové z etatistických i ryze tržních systémů nám je vcelku závidí. Systém jako celek není žádoucí měnit, je ovšem potřeba posílit roli práva, aby se odstranily neefektivity a šlendrián, kvůli kterým vznikají v českém zdravotnictví soustavně krize a nespokojenost.
Nové číslo měsíčníku Právo & Byznys právě vyšlo
