Obvykle láká hlavně zahraniční turisty do Česka, po uzavření hranic ale musela státní agentura CzechTourism zcela změnit strategii. Soustřeďuje se na domácí cestovní ruch. „Do přírody jezdí hlavně lidé prchající z velkých měst. Ta jsou ekonomicky nejvíce zasažena,” říká ředitel agentury Jan Herget. Zároveň ale musí agentura stejně tak myslet na měsíce příští. Náznaky oživení incomingové turistiky sleduje už pro první kvartál roku 2021.
Ani nejlepší marketingová kampaň nedotáhne cizince do Čech, dokud budou zavřené hranice nebo budou-li platit přísná bezpečnostní opatření. Vaši práci to jistě změnilo.
Úplně jsme naši činnost obrátili. Když jsem před rokem začínal, tak jsme se s podnikateli i regiony dohodli, že naše agentura má dělat zásadně příjezdový cestovní ruch. Do propagace domácího cestovního ruchu se s výjimkou portálu Kudy z nudy nemá motat. To se zásadně změnilo.
Jak?
Měníme naši původní kampaň, která byla zaměřena na overtourism ze zahraničí. Měla lákat do neobjevených míst. To jsme samozřejmě zastavili, abychom nevyhazovali peníze. V těchto dnech se zaměřujeme na Čechy. Do přírody jezdí hlavně lidé prchající z velkých měst. Místa v přírodě jsou více obsazená, naopak trpí krajská města: Praha, Ostrava, Karlovy Vary. Jsou totiž závislá na zahraniční klientele a na byznysových setkáních, konferencích.
Ostrava, která bývává v létě i díky akcím jako Colours of Ostrava tradičně vyprodaná a přiláká statisíce lidí, má dnes rezervované ubytovací kapacity na červenec jen z pěti procent. Krkonoše, Jeseníky, Šumava či Jizerky nejsou zcela vyprodané, obsazenost je zatím asi šedesát procent, to se týká hlavně velkých hotelů a penzionů.
Máme ale i dobré zprávy, například rychle přibývá rezervací letenek na první čtvrtletí příštího roku - to se týká zahraničních turistů z nejpostiženějších míst, například z Itálie či Španělska. Jsou to raketové nárůsty. Chuť a touha cestovat je obrovská. Pokud bychom teď coby agentura zaspali, prodělali bychom.
Takže chystáte kampaň?
Řešíme, ve kterých z příštích měsíců ji začít. I když jsou zavřené hranice, lidé už přemýšlí o cestování a zamlouvají ho. Jakmile se otevřou hranice, zahájíme kampaň v Německu, Polsku a na Slovensku. Aby lidé přijeli, že je tu co dělat a bezpečno. Lákat chceme i na to, že se turisté vyhnou davům. Cestovní ruch není popelka, ale jeden z hlavních motorů hospodářství českého i světového. Přece nechceme být závislí jen na montování součástek do aut, obzvlášť v době, kdy je autoprůmysl také ohrožený. Cestovní ruch je klíčový pro udržení zdravé ekonomiky, je to správná cesta diverzifikace. Ve Špindlerově mlýně, Harrachově nebo v Modravě nechcete mít průmysl, ale cestovní ruch.
Ušlé příjmy hotelů či restaurací musí být ale značné…
Loni byl obrat cestovního ruchu v celém Česku tři sta miliard korun. Naše analýza říká, že pokud se situace uvolní dle očekávání, tak by byl účet pro celé Česko 142 miliard. O více než polovinu těchto příjmů přijde Praha, ta je v největším průšvihu: hotely, restaurace, doprava, průvodci. Letos sice posílí domácí cestovní ruch, cizinci ale utrácí více peněz než Češi, přesto že jezdí na kratší dovolené.
Očekáváte krachy firem v cestovním ruchu?
Rozhodnou záchranná opatření vlády. Část velkých hotelů zavřela a čeká, dokud se turisté nevrátí. Mohou si to dovolit na rozdíl od rodiných a středních firem, na kterých cestovní ruch stojí. Ty nemohou na půl roku vypnout. Připravujeme v těchto dnech restart domácího cestovního ruchu, jednoduché to ale nebude. Poptávku by mohly podpořit vládou připravované vouchery. Mohou prodloužit sezonu, aby to nebyl jen červenec a srpen, ale i listopad a prosinec. Místo Říma a Paříže mohou lidé vyrazit do Olomouce či Plzně na vánoční trhy. Fungovat mohou i gastro-víkendy po Česku.
Jak toho chcete dosáhnout?
Propagací. Ukazujeme méně známá nádherná místa. S trochou nadsázky je přirovnáváme na fotografiích k nejznámějším lákadlům ze světa. Češi je mohou zažít i doma. Nazýváme to světové Česko, lákáme například na některé skalní útvary. Ten koncept vymysleli na Novém Zélandu.
I takový optimista jako Oliver Dlouhý, zakladatel prodejce letenek Kiwi.com, v rozhovoru pro deník E15 řekl, že co do objemu dopravy považuje letošní rok a první polovinu příštího za ztracený. Kdy se podle vás vrátí do Čech turisté v množství, na které byl tuzemský byznys zvyklí?
Vznikla analýza, která sledovala krize po druhé světové válce. Konstatovala, že doba návratu k normálu se postupně zkracuje. Problém je, že takhle velká krize tu nebyla - například v otázce zavřených hranic. Analýza říká, že restart po klasické krizi trvá asi osm měsíců. Někteří lidé z branže mluví až o roku 2023. Český cestovní ruch má ale dobře rozloženou rizikovost. Jinam jezdí Češi, jinam cizinci.
Obě skupiny potřebují jiné služby, dobře se to doplňuje. Není to jak v Řecku, kde se jezdí za pamatákami a mořem. My to máme pestré: lázně, památky, divadla, jídlo… Krize je ale velká a zasáhne všechny. Záležet bude na tom, kdo bude moci obnovit podnikání nejdřív a kdo později. Slovák s Polákem potřebují lanovky a hory, krajská města, muzea. Číňan s Korejcem zase průvodce a dopravu.
S jakým rozpočtem pracujete letos a kolik to má být příští roky?
Klesl, a to na 350 milionů. I kdyby nebyla krize, tak je tohle hranice, se kterou umíme pracovat. Osekali jsme služby, které nemusíme dělat, například informační centrum v Praze. Nebylo potřeba. Budeme mít jedno outsourcované. Konečná varianta nejvíce odpovídá tomu, co potřebují kraje i podnikatelé.
