Čtyřicetimiliardový schodek státního rozpočtu plánovaný na příští rok je z velké části tvořen výdaji na další zvýšení průměrného důchodu o 900 korun. „Není to levné, ale důchodcům jsme to dlužili,“ říká v rozhovoru pro deník E15 ministryně financí Alena Schillerová.
Čeká nás letos opět rozpočtové překvapení, tedy výsledek o mnoho desítek miliard mimo původní plán?
Letos skončíme určitě ve schodku. Nejsem schopná odhadnout schodek přesně, ale nepřekročí plánovaných 40 miliard. Ale bude schodek, protože ekonomika zpomaluje a průběžné výsledky pokladního plnění jsou schodkové. Má to i další důvody, které průběžně vysvětlujeme, ale zpomalení ekonomiky tam prostě vidět je. I když to není žádná tragédie.
Srpnové pokladní plnění bylo nejhorší od roku 2013. Tehdy bylo ještě o dost horší a rozpočet skončil 80 miliard v minusu. Letos se tedy vejdeme mezi nulu a minus 40?
Ano. Že by to bylo víc, se nebojím. Největší neznámou každého rozpočtu jsou evropské peníze. Teď máme předfinancováno 59 miliard, které jsou někde na cestě. Určitě přijdou, ale mohou se objevit skoro kdykoli. Kdybych je měla, tak jsem dnes v přebytku.
Rozpočet na příští rok prošel vládou a míří do sněmovny. Opozici se nelíbí. Třeba Miroslav Kalousek tvrdí, že „odmítáte investovat energii, politické i finanční náklady pro budoucnost, která je za dveřmi“.
Ta kritika pana Kalouska je pořád stejná. Naposledy na jaře říkal, že mám vázat výdaje. Já nic takového dělat nebudu. Ne v době, kdy ekonomika zpomaluje. Ale samozřejmě záleží na tom, co konkrétně pan předseda svým výrokem myslí.
Bude toho jistě víc, ale jednou z věcí budou nedostatečné investice.
V roce 2020 investujeme včetně evropských prostředků 146,7 miliardy korun. Z národních zdrojů půjde 88,5 miliardy, to je nejvíc v historii. Odpovídá to 9,1 procenta z celkových výdajů, loni to bylo osm procent. Když se podíváte na vývoj ekonomiky v prvním čtvrtletí, tak stěžejní vliv na růst měla spotřeba domácností. A na druhém místě to byly investice, zejména kapitálové výdaje vládního sektoru. Takže to funguje. Já v tomto směru mám čisté svědomí.
Schodek ve výši 0,7 procenta HDP asi nikdo nepovažuje za astronomický, ale ozývá se principiální kritika schodkového hospodaření v době růstu.
Jediné, co zajímá mé kolegy v Evropské unii, je stav veřejných financí. Máme třetí nejnižší dluh veřejných financí v EU, a i při tom schodku by se měl snížit poměr dluhu k HDP. Letos očekáváme 31,3 procenta, příští rok budeme pod jednatřiceti procenty.
Ale přesto – výdaje přes 1,6 bilionu korun, meziroční nárůst výdajů 113 miliard. Vás ta čísla neděsí?
Rozhodně bych nepoužila slovo „děsí“. Tato vláda opakovaně zvedá lidem důchody v průměru o 900 korun. To není levné, ale vždyť jsme to důchodcům dlužili. Podívejte se na nárůsty penzí před nástupem naší vlády. Těch letošních devět stovek je větší nárůst než za pět let působení předchozích vlád. Ano, růst průměrného důchodu o 900 korun v roce 2020 znamená 37 miliard navíc.
Ve střednědobém rozpočtovém výhledu, který je necelý rok starý, má kapitola ministerstva práce a sociálních věcí v roce 2020 výdaje 654 miliard. V aktuálním návrhu rozpočtu je to 688 miliard. O čem to svědčí?
Kapitola ministerstva práce se dnes už blíží téměř polovině celkového státního rozpočtu. A musíme si spravedlivě říct, že 94 procent z toho jsou mandatorní výdaje. Hlavně důchody, které jsme zvýšili a vylepšili jsme i valorizační schéma. A vezměte si, že letos jsme ještě lidem nad 85 let přidali další tisícovku. Zvyšujeme v příštím roce také rodičovský příspěvek, to je 8,6 miliardy. Pak se zvyšoval příspěvek na péči ve třetím a čtvrtém stupni, to je 3,5 až čtyři miliardy ročně...
Rozumím, proč ta kapitola bobtná. Ale když je tak velký rozdíl mezi pár měsíců starým odhadem a čerstvým návrhem, tak mě napadá, že se bud špatně plánuje, anebo moc utrácí.
Ne. Když vezmete porovnání podílu mandatorních výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu, tak ten klesá. V roce 2016 byl ten podíl 58,2 procenta a v roce 2020 očekáváme 54,7 procenta. To je potřeba vzít do úvahy. Ale je pravda, že ta kapitola narostla. Když jsme dělali střednědobý výhled, nebylo jasno v rodičovském příspěvku, nebylo jasno v důchodech.
V poslední makroekonomické prognóze vaše ministerstvo mírně snížilo odhady růstu pro letošní i příští rok. Přesto rozpočet na příští rok přes prázdniny nabobtnal o dalších 17,5 miliardy. Odkud se vynoří?
Rozpočet se začíná chystat podle dubnové prognózy, tehdy jsme nemohli do odhadu příjmů započítat daňový balíček a byla tam řada dalších neznámých. V červenci jsme to mohli upřesnit a v definitivní srpnové predikci se nám potvrdilo, že lze plán příjmů, a tedy i výdajů, o něco navýšit. Výbor pro rozpočtové prognózy plán příjmů následně potvrdil jako realistický.
Výbor sice predikci označil za realistickou, ale zněly v něm i kritické hlasy, že podceňujete vnější rizika. Nemá taková kritika při pohledu na současnou podobu jednání o brexitu něco do sebe?
My to říkáme poctivě. Ano, naše makroekonomická prognóza je postavena na odchodu Velké Británie z EU s dohodou. Také se na tom pořád pracuje, ani Britové ještě nepočítají s hard brexitem úplně natvrdo. Do poslední chvíle se jedná. Ale my jsme také už letos v lednu nechali experty spočítat, jaký by byl dopad tvrdého brexitu na naše tempo růstu. A vychází to zhruba na minus 0,6 procentního bodu. Případná eskalace americko-čínské obchodní války by nás mohla stát 0,3 až 0,4 procentního bodu z tempa růstu. Ale proč bychom tyto scénáře dávali do prognózy? Jde stále o rizika a nejistoty.
Jak by rozpočet vypadal, kdybyste nevládli s koaličními partnery? Co by na něm bylo jinak nebýt tlaku ČSSD a KSČM?
Já jsem ho dělala opravdu velmi zodpovědně. Ostatně víte, že s Janou Maláčovou jsem jednala sedm hodin. V těch prvních pěti hodinách jsme měli asi dvě pětiminutové pauzy, jinak jsme opravdu jednali tvrdě položku po položce. U ministra zemědělství, kde jsem dala něco navíc na kůrovce a na boj proti suchu, mám zcela čisté svědomí. Ministru zahraničí jsem dala navíc jen 253 milionů, protože měl hodně peněz neutracených z minula. Pokud jde o ministerstvo vnitra, tam jsem jednala osobně i s generálním ředitelem Hasičského záchranného sboru a skutečně mě přesvědčili, že jsem tam přidávala na potřebné věci, na výškovou techniku, na investice. Podobně u policie. I tam mám čisté svědomí, jejich argumenty mě přesvědčily.
Jako by to celé směřovalo k tomu, že po jednání s ministryní Maláčovou úplně čisté svědomí nemáte.
Víte, že Jana Maláčová chtěla na příští rok téměř 12 miliard. Odnesla si 5,9. Jsou tam položky, o kterých vůbec nepochybuju. Mandatorní výdaje, sociální služby, různé dotační programy třeba na domy pro seniory, to jsou všechno věci, které považuju za zcela relevantní. Ale pak jsou tam třeba věci jako aktivní politika zaměstnanosti, kde Jana Maláčová požadovala tři miliardy, nakonec jsme se shodli na částce zhruba poloviční. A já upřímně nejsem úplně přesvědčená, že to je nutné v době, kdy máme nejnižší nezaměstnanost, tolik volných míst. Pak jsou tu samozřejmě IT systémy pod ministerstvem práce. Sice jsem to zkrátila také, celkově tam míří asi 1,6 miliardy, ale já tam prostě nevidím světýlko na konci tunelu.
Panuje dost široká shoda, že přinejmenším IT systémy správy sociálního zabezpečení jsou v 21. století docela peklo.
Je to peklo. A za kolik peněz! Jak jsem uvedla, Jana Maláčová chtěla další tři miliardy, ty nedostala.
I pan premiér psal paní ministryni dopis, protože si pamatoval, kolik tam jako ministr financí posílal peněz, a není vidět žádný výsledek.
S ministryní Maláčovou svádíte tvrdé boje pravidelně. Ona se teď chystá představit změny důchodového systému. Vyvolává to ve vás obavy?
Vyvolává to ve mně otazníky. My o tom budeme teprve jednat. V tuto chvíli nějaké podklady k dispozici mám, ale velmi kusé. I premiér požaduje, aby byly doplněny o čísla a větší míru detailu. Takže by teď ode mě bylo neseriózní sdělovat, co vím. Ale stejně toho vím velmi málo.
V rozhovoru pro Lidové noviny Maláčová představila myšlenku, že by se základní důchod vyplácel ze státního rozpočtu a zásluhová složka ze sociálního pojištění. Umíte si to představit?
Nechci se do toho moc pouštět. Ano, přečetla jsem si v novinách něco, co jsme si možná měli říct spíš na koaliční radě. Ale ani v těch novinách jsem si nepřečetla žádná čísla. A to je pro ministra financí to podstatné. Jestli se tam hovoří o nějakém minimálním důchodu, tak mi tam chybí částka. Pak vezmeme tu částku, vynásobíme počtem důchodců a vyjde nějaké číslo, ze kterého, doufám, neomdlím. A pak si musíme říct, kde na to vezmeme. Já jako ministryně jsem zodpovědná za udržitelnost veřejných financí. Součástí veřejných financí je důchodový systém. Za jeho příjmy a výdaje odpovídá ministryně práce. Její úřad zpracoval materiál, který se týká udržitelnosti důchodového systému. A v tom materiálu byla taková zajímavá pasáž, ze které plynulo, že kdybych hypoteticky sestavovala rozpočet v roce 2060, jako že tou dobou nebudu ani naživu, natož na ministerstvu, a nic by se do té doby nestalo, tak by schodek byl 290 miliard v dnešních cenách. Což je samozřejmě čistě matematický výpočet.
Podobné varování vysílala už před časem Národní rozpočtová rada.
Přesně tak. Střet mezi udržitelností veřejných financí a důchodovým systémem je velký problém této země. Je spravedlivé říct, že za třicet let ho nikdo nevyřešil. A my teď máme deset let, možná spíš méně. Protože v roce 2030 začnou odcházet do důchodu Husákovy děti, a to už budeme muset mít nějakou účinnou úpravu, která na to bude připravená.
Dokážete se smířit jen s tou obecnou myšlenkou, že by do penzí šlo už nejen pojištění, ale i část daňových příjmů?
Znovu říkám, nerada bych vedla diskuzi přes média, je to nevhodné. Ale hlavně – bez těch čísel o tom uvažovat nejde. Budiž, bude nějaký minimální důchod, ale musíme vědět kolik. Až si řekneme, kolik to bude, tak si musíme říct, kde na to vezmeme. A to není legrace, to nebude malá částka. Dočetla jsem se v tom rozhovoru, že důchodový systém je teď v přebytku, to je pravda. A že když byly krizové roky, tak se také financoval ze státního rozpočtu. To je také pravda. Ale z rozpočtu se doplácelo v tom úplně nejhorším roce 55 miliard. To byla ta největší díra, která se v krizi v důchodovém systému objevila a zalepila se jednorázově z rozpočtu. Ale já si troufnu říct, že se u toho čerstvého nápadu budeme bavit o nepoměrně vyšších sumách. Zdrojem příjmů by prý mohli být ti „velcí“, třeba banky, technologičtí giganti. Jenže pokud digitální daň projde, jak je navržená, odhadujeme roční výnos na pět miliard. I kdyby se zavedla bankovní daň, což my jako hnutí ANO odmítáme, tak bychom získali třeba 12 miliard. Tak jsme na 17, to nejsme ani poblíž těch pětapadesáti. Jsem připravená se o tom bavit, ale musím vědět, co přesně Jana Maláčová navrhuje.
Věci se zřejmě budou dít i kolem třetího pilíře penzijního systému.
Ministerstvo financí už nějakou dobu pracuje na tom, aby tolik peněz nekončilo v poplatcích pro společnosti, které v penzijním připojištění fungují. Já jsem teď kolegy vyzvala, jak říká Andrej Babiš, aby zařadili dvojku, a omezení poplatků dotáhli.
O snížení poplatků mluví i ministryně Maláčová stejně jako důchodová komise. Tady asi najdete shodu.
Ano, tam se asi shodneme. Ale odpracovat to musí ministerstvo financí.
Pak se objevuje myšlenka státního penzijního fondu s garantovaným výnosem alespoň kolem inflace. To by se vašeho ministerstva týkalo také. Je to dobrý nápad?
Nechci to bez dalšího shazovat, ale když jsem to četla, šlo mi hlavou toto: dejme tomu, že bychom chtěli v Česku podpořit cyklistiku. Tak vybudujeme státní továrnu na kola. A ta kola tam budou o třetinu levnější. Co se stane? Ta továrna asi nebude moc prosperovat a bude dotována ze státního rozpočtu. Soukromé továrny v takovém prostředí asi omezí svou činnost, odejdou nebo zkrachují. To jsou věci, které musíme velmi zvážit, protože ve finále to zase odnese státní rozpočet, respektive daňoví poplatníci, a budeme tam, kde jsme byli. Ale já čekám, že si sedneme ke stolu a že návrhy budou kvantifikovány a pak si řekneme, kde na ně vzít. Zatím to beru jako testovací balónky.
Vy jste nedávno s kolegou Havlíčkem představili balíček opatření na podporu živnostníků. Jedním z jeho bodů je i rušení daňových výjimek, o němž na vládě při schvalování rozpočtu mluvil i prezident republiky. Jsou nějaké výjimky, které vás obzvlášť štvou?
Je jich řada. Ale nečekáte, že vám je vyjmenuju, že ne?
Ani jednu?
A pak to budu chodit půl roku vysvětlovat do médií. Dala jsem do daňového balíčku pro rok 2020 první výjimku. Ani jsem ji nerušila, jenom výrazně omezila – osvobození výher z hazardu od daně. Tak jsem řekla, že nad sto tisíc to budeme zdaňovat. Nechceme s tím spojovat žádnou správu, žádné prověřování, potvrzení, nic. A hned tolik povyku! Totéž je stravenkový paušál, a to ty papírky ani nechci rušit. Tam ale cítím širší podporu, to mě překvapilo.
Ale potají se asi daňové výjimky rušit nedají. Lidi si všimnou.
Já mám v hlavě seznam, je to dohromady zhruba za 315 miliard při sečtení výjimek pro právnické i fyzické osoby. Jistě jsou věci, které rušit určitě nechceme. Sleva na poplatníka – 90 miliard – tu nikdy nezrušíme. Slevy na děti – 70 miliard – totéž. Ale pak je tam řada věcí, různých osvobození, která se přežila. Já sem politický realista a vím, že většina jich tam zůstane. Ale v dalším daňovém balíčku pro rok 2021 něco zrušit chci. Každou z těch výjimek, o které půjde, analyzuju a podrobím to debatě. Určitě tam bude stravenkový paušál, to vím bezpečně. A pak mám v merku další. A říkám vám, že kolem každé bude taková vřava, že o tom určitě budou všichni vědět.
Nebylo těch deset opatření na podporu živnostníků takovým konejšením, než dopadnou další rány? Pár dní po jejich představení prošlo další rozšíření EET. I když to vy asi nevnímáte jako zátěž pro živnostníky.
To vnímám jako pravý opak. Zavedli jsme zvláštní režim, takže ti nejmenší budou moci využít jako alternativu papírovou evidenci, účtenky dostanou zdarma na finančním úřadě. A EET je fakt narovnání podnikatelského prostředí. Příspěvkové organizace, jako jsou nemocnice, kde lékaři přebírají hotovost třeba za očkování nebo cokoliv jiného, nebudou muset mít EET vůbec.
Argumenty, že se budou dělat kontrolní nákupy u malířů pokojů, to je nesmysl. Nejsem naivní. Když se domluví zákazník s živnostníkem, že si zaplatí z ruky do ruky bez účtenky, tak se to bude dít a těžko to uhlídáte. Ale finanční správa dnes disponuje obrovským množstvím analytických dat. Jednak z kontrolních hlášení, jednak z EET. A EET neslouží jenom k tomu, aby kontroloři věděli, kam zacílit. Finanční správa má něco, co pracovně nazývají bunkr. Ten spravuje dvacet lidí s bezpečnostní prověrkou na důvěrné, a to jsou jediní lidé, kteří se dostanou k těm horám dat. V agregované formě je pak poskytují finanční správě. Pak finanční správa ví, jaká je průměrná daňová povinnost malíře pokojů v Brně nebo v Praze. Spoustu podnikatelů pak přestanou obtěžovat. A živnostenský balíček má velký význam, není to žádné konejšení. Většina věcí jde za ministerstvem průmyslu, za mnou jde hlavně paušální daň. A tu já vnímám jako obrovskou pomoc.
Od ministryně Maláčové i šéfky penzijní komise Danuše Nerudové jsem slyšel, že OSVČ platí příliš nízké sociální odvody. Dokážete živnostníkům slíbit, že je před vyšší odvodovou zátěží uchráníte?
Odvody jsou v gesci ministryně Maláčové a já jsem od ní žádný takový návrh zatím neviděla. My už jsme naložili živnostníkům nějaké závaží – ať kontrolní hlášení plátcům DPH, anebo EET, které také přineslo nějaké povinnosti. A nemůžeme tady představit podpůrný balíček pro živnostníky a jedním dechem jim říkat, že jim zvedneme odvody. Takže já říkám za hnutí ANO, že to nepodpoříme.
To už je podruhé, co jste autoritativně promluvila za hnutí ANO. Andrej Babiš s vámi zjevně počítá, dokonce se spekulovalo, že byste jej v případě nouze mohla vystřídat v premiérské pozici. Nebylo by načase do hnutí vstoupit?
V tuto chvíli je pro mě nejdůležitější, abychom dotáhli do konce všechny projekty a opatření, jež jsme s kolegy na Ministerstvu financí připravili nebo připravujeme. Ale pokud voliči naši snahu ocení a já budu mít příležitost ve funkci ministryně financí pokračovat, budu moc ráda. A na post premiérky si zálusk nedělám, protože teď má naše země skvělého premiéra. Co se týče vstupu do ANO, v pořadí mých priorit není momentálně pro tyto úvahy vůbec místo. Navíc každý ví, že mým ministerským dresem je dres hnutí ANO, na jehož výsledky ve vládě jsem náležitě pyšná.
| Alena Schillerová (55) |
Vystudovala obor právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Pracovní kariéru ve finanční správě začala v roce 1991 jako právnička na Finančním úřadu Brno-venkov – postupně se vypracovala až na post ředitelky. Krátce pak pracovala jako zástupkyně ředitele a vedoucí odboru metodiky a výkonu daní Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj a ředitelka odboru právního a daňového procesu Generálního finančního ředitelství. Jako náměstkyně ministra financí působila od ledna 2016 do prosince 2017, kdy se ujala řízení rezortu. Od letošního dubna je místopředsedkyní druhé vlády Andreje Babiše. |
