Danuše Nerudová: Stát se nedá řídit jako firma ani jako vojenská jednotka

Danuše Nerudová je česká ekonomka a vysokoškolská pedagožka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně

Danuše Nerudová je česká ekonomka a vysokoškolská pedagožka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Danuše Nerudová je česká ekonomka a vysokoškolská pedagožka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Danuše Nerudová je česká ekonomka a vysokoškolská pedagožka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Danuše Nerudová je česká ekonomka a vysokoškolská pedagožka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Danuše Nerudová je česká ekonomka a vysokoškolská pedagožka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Danuše Nerudová je česká ekonomka a vysokoškolská pedagožka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně
9
Fotogalerie

Rektorka Mendelovy univerzity a expertka na daně Danuše Nerudová považuje zrušení DPH na elektrickou energii, které prosazuje Babišova vláda, za špatné řešení současné energetické krize. „Mně to skoro připadá, že to bylo navrženo proto, aby se mydlily schody nové vládě. To říkám naprosto otevřeně. Je to v rozporu s unijním právem, je to drahé řešení a těm potřebným to pomůže velmi málo,“ tvrdí Nerudová, která zvažuje kandidaturu v příštích prezidentských volbách.

Z jakého důvodu už jste nechtěla znovu kandidovat?

Když jsem šla do funkce rektorky, brala jsem to jako čtyřletý projekt a kolegům jsem to řekla. Měli jsme vytyčené nemalé cíle, které se z většiny podařilo splnit. Dneska každý i v Praze ví, že existuje Mendelova univerzita. Stali jsme se otevřenou institucí 21. století, měli jsme také jeden obrovský úspěch. Začali jsme skutečně řídit lidské zdroje, a proto jsme také získali jako první univerzita v Česku ocenění od Evropské komise HR Award, což je certifikát za vytváření rovných příležitostí.

No vidíte, máte tolik úspěchů a vy nechcete v té práci pokračovat?

Já jsem na začátku řekla, že je to čtyřletý projekt. Víte, když něco děláte se stoprocentním nasazením, tak to nejde dělat dlouhodobě, protože dřív nebo později otupíte. A to já za svoji kariéru moc dobře vím. Vždycky když u svých projektů dosáhnete cílů, tak už nemáte kam věci posouvat. Je důležité si uvědomit, kdy je čas posunout se dál.

A co tedy chcete dělat dál? Jaké máte plány?

Do konce ledna 2022 jsem rektorkou. Zatím nemám čas o tom přemýšlet, protože musím dotáhnout řadu agend. Ale z Mendelovy univerzity neodcházím. Zůstávám jako profesorka a garantka klíčových studijních programů. Dlouhodobě spolupracujeme s Evropským parlamentem a teď zrovna se píše historie, kdy OECD navrhuje zdanění digitálních firem, které vzniká i na půdě Evropské komise. Náš tým by měl už brzy přijít s expertním materiálem pro poslance Evropského parlamentu. 

Přebírání pravomocí prezidenta a pravidla voleb

Video placeholde
• Videohub

S jakými lidmi konzultujete svou případnou prezidentskou kandidaturu?

Neřekla jsem, že něco takového je na stole. Do konce ledna mi běží mé funkční období rektorky a v tuto chvíli tyto diskuse považuji za předčasné. 

Bavíte se o tom například s Janem Králíkem, který byl poradcem v kampani Michala Horáčka před pěti lety?

Bez komentáře. Tyto diskuse se odehrávají v úzkém rodinném kruhu. Je to věc, kterou zvažuji.

Žádala jste už nějaké senátory o podporu své prezidentské kandidatury?

Bez komentáře.

Bavíte se s některými případnými sponzory vaší kampaně?

Bez komentáře. 

Dobře. Zkusím to jinak. Jaký by podle vás měl být ideální budoucí prezident? Co by měl splňovat?

Společenská situace je skutečně velmi vážná, lidé ztratili falešný pocit bezpečí v tom, že se nemůže nic stát. Pochopili, že i věci, které se odehrávají daleko od nás, mají na naši naprosto zásadní vliv. Společnost je rozdrobená i mírou agrese, kterou posilovaly volební kampaně. Zapomněli jsme na věci, které nás spojují. Většina z nás během covidové pandemie o někoho přišla. Ale my máme krizi základních hodnot. Z mého pohledu by budoucí prezident měl být osobou, která si toto uvědomuje a je schopna tyto rozdíly překlenout. Měl by zdůrazňovat základní hodnoty, které nás spojují. Ukázat, že myslí na všechny skupiny obyvatel. Společnost je potřeba zklidnit a vnést do ní element jistoty. Polovina ekonomických problémů během pandemie byla způsobena nejistotou. V tom stát naprosto selhal.  

Vidíte někoho, kdo by takový úkol zvládl?

Já věřím, že se někdo takový najde. 

Napadá vás nějaká hlava státu v zahraničí, která by mohla být vzorem pro budoucího českého prezidenta? Často je dávána částí společnosti i politiků za vzor například slovenská prezidenta Zuzana Čaputová.

Zvolení slovenské prezidentky se odehrávalo v poměrně vyhrocené atmosféře, po vraždě novináře a jeho partnerky. V Česku je situace zcela jiná. Ale ano, jsou mi sympatické země, kde jsou prezidentky a premiérky jako Slovensko, Švédsko či Nový Zéland. Naše společnost byla osm let řízena jako firma. Naše země se ale nedá řídit jako firma, a mimochodem ani jako vojenská jednotka. Naši zemi je potřeba spravovat jako rodinu. V rodině se totiž vždy o ty nejzranitelnější a nejslabší postaráte. 

Jak říjnové volby ovlivní ekonomický vývoj této země v příštích čtyřech letech?

Nová vláda bude v nezáviděníhodné pozici. Přebírá ekonomiku v situaci, která tady hodně dlouho nebyla, v situaci, kdy Škodovka zastavuje výrobu, máme po velmi dlouhé době vysokou inflaci, tedy i vyšší výdaje na obsluhu dluhu kvůli vyšším úrokovým sazbám. A bude také velmi těžké škrtat výdaje státního rozpočtu, abychom ten plánovaný deficit srazili na nějakou únosnou úroveň. Doufám, že si ta budoucí vláda uvědomí, že to vítězství je velmi křehké. Je celá řada hlasů, které propadly, a mnoho lidí nepřišlo k volbám. Je nutné si uvědomit, že příští konzervativní pravicová vláda musí mít sociální prvek. Bude muset dělat sociální politiku, protože stav na trhu s energiemi bude znamenat, že tu bude část lidí, kteří budou výrazně ohroženi energetickou chudobou. Rozhodně tomu nepomůže zrušení DPH na elektrickou energii, což je extrémně drahé řešení, ale pro cílovou skupinu zcela nedostatečné. Bavíme se o nákladech dvou miliard korun měsíčně.

Proč to podle vás Babišova vláda navrhla?

Mně to skoro připadá, že to bylo navrženo proto, aby se mydlily schody nové vládě. To říkám naprosto otevřeně. Je to v rozporu s unijním právem, je to drahé řešení a těm potřebným to pomůže velmi málo. Z mého pohledu by mělo spíš dojít k revizi sociálních dávek v hmotné nouzi a mělo by to být adresné a přímé a nikoliv plošné. 

K jakému řešení té současné situace máte nejblíže, pokud bychom to posuzovali podle programů stran?

Já nemám blízko k žádné politické straně. Jsem nezávislý expert a z hodnocení ekonomických částí programů usuzuji, že by pro mě byla nejlepší syntéza programů koalice Spolu a koalice Pirátů a Starostů. Některé části těch programů mohou být méně reálné, což se teď ukazuje. Vyškrtat z výdajů 100 nebo 120 miliard bude skutečně velmi těžké. Jednoduše lze škrtnout 50 až 60 miliard, ale pak už to začne bolet. 

Kde se dá škrtat bezbolestně?

Lze škrtat en bloc v provozních výdajích ministerstev. Můžete nařídit úsporu pět až šest procent. Ale i za cenu, že bude rozpočtové provizorium, stojí za to pokusit se zvrátit ten šílený návrh rozpočtu, který má deficit vyšší o deset miliard než v covidovém roce. Je také potřeba jednou za čas udělat i na úrovni státu něco jako zero budgeting, tedy postavit rozpočet od nuly a ne že se vždycky vezme kapitola z minulého roku a indexuje se bůhví o co. Od smrti Eduarda Janoty ten rozpočet nikdo nerevidoval a výdaje se nezačaly počítat na zelené louce.

Co dosluhující Babišova vláda udělala dobře a co špatně?

Vládu bych pochválila za program Antivirus, který dokázal udržet pracovní místa. Ale těch věcí, které vláda udělala v ekonomické oblasti špatně, je hrozně moc. Vlastně máloco udělala dobře. Mnohdy se za covidové výdaje vydávaly výdaje, které s covidem vůbec nesouvisely, pomoc během covidové pandemie byla málo efektivní, programy neměly být tak roztříštěné, mělo naopak dojít k odpuštění DPH podnikatelům nebo k pozastavení těchto plateb.