Digitální transformace bude dynamická a zároveň přispěje k demokratizaci technologií, míní generální ředitel Microsoft Česká republika a Slovensko Rudolf Urbánek. „Výrazně snižuje vstupní náklady a dává firmám flexibilitu platit jen za to, co využívají. Každá organizace tak může inovovat, a proto dnes tak často vidíme, že nápad malé firmy, start-upu nebo i týmu vývojářů zcela mění zavedené odvětví,“ říká Urbánek.
Smíšená realita, která umožňuje prolnutí fyzického a virtuálního světa, nachází čím dál větší uplatnění. Vy jste na trh se smíšenou realitou vstoupili s brýlemi HoloLens. Kdo je vaším typickým zákazníkem?
Rostoucí zájem pociťujeme jak od českých, tak zahraničních výrobních i nevýrobních firem. Desítkám z nich nyní končí období testování technologie a začínají brýle využívat v praxi. Příkladem může být lékařská fakulta Varšavské univerzity, která využívá HoloLens při operacích nebo GE Aviation, která zase brýle používá pro zaškolení pracovníků, kteří opravují letecké motory. Uplatnění najdou ale i ve veřejné sféře. Hlavní město Praha pracuje na virtuálním modelu města pro účely urbanistického plánování i krizového řízení a také přitom využívá HoloLens.
Jaké jsou nejzajímavější novinky z oblasti smíšené reality?
Například český start-up Pocket Virtuality loni srpnu úspěšně otestoval svou technologii Fata Morgana, která se podobá teleportaci. Testování světově unikátní technologie probíhalo v jaderné elektrárně Temelín.
Co přesně nová technologie umí?
Fata Morgana umožňuje pomocí našich brýlí naskenovat fyzický prostor a poslat ho v reálném čase do vzdálené virtuální reality. Díky tomu lze na různých úkonech spolupracovat i na dálku.
Proč se technologie testovala zrovna v Temelíně?
Pokud v jaderné elektrárně nastane nějaká porucha, technik ji musí být schopný odstranit co nejdříve. Ve velké části elektrárny jsou ale zvýšené bezpečnostní požadavky, což potenciální opravy zpomaluje. I proto by bylo užitečné, kdyby mohli technici takové zásahy provádět bez fyzické přítomnosti.
Do vaší nabídky patří také cloudové technologie. Jaký vidíte potenciál v této oblasti?
Cloud firmy používají v řadě oblastí. Zpravidla začnou nástroji na spolupráci a produktivitu, které umožní bezpečnou práci a sdílení na dálku, a poté přesunem části či celé IT infrastruktury do cloudu, což jim usnadní správu IT. Pro řadu firem je tohle už dnes běžný standard. Podle našeho loňského průzkumu využívá cloud pro spolupráci či jako infrastrukturu téměř 80 procent českých malých a středních podniků. Progresivní firmy se už soustředí na využití inteligentního cloudu a inovace pomocí velkých dat, internetu věcí, umělé inteligence, smíšené reality atd.
Jak si v této oblasti stojí české firmy?
Přestože lze v Česku a na Slovensku spatřit velký pokrok, západní Evropa a Spojené státy se posouvají ještě rychleji. Podle našeho průzkumu zaostávají české firmy s adopcí cloudových technologií o 20 procent za evropským průměrem, přičemž nejde jen o to, jestli technologie nakoupily, ale zda a jak kvalitně je používají. Naší snahou je pomoci tomu, aby se tyto nůžky neotvíraly, ale zavíraly, a aby tu vznikalo ještě více inovací.
Je nějaká oblast výroby, která zůstane digitalizací ještě dlouho nedotčená?
Neumím si představit žádnou, která by zůstala zcela nedotčená. I u oboru, kde je základem ruční výroba, je spousta příležitostí, jak pomocí cloudových technologií zefektivnit přípravu, design, skladování, logistiku atd.
V souvislosti s pojmem big data se mluví o velkých úsporách. V jakých průmyslových odvětvích by mohly přispět nejvíce?
Velká data typicky spojujeme s odvětvími, které z podstaty své činnosti dlouhodobě získávají velké objemy dat. Jde například o telekomunikace a finanční služby. Postupně se ale s rozvojem inovací využívají i v dalších oborech. Maloobchod, který je stále více propojený s internetovým prodejem, získává data o spotřebním chování zákazníků a díky tomu umí personalizovat přístup k zákazníkům.
Výrobní společnosti mají díky internetu věcí výrazně více dat než v minulosti a využívají je pro optimalizaci výrobních procesů a zvýšení kvality výroby. Softwarové společnosti mají data o tom, jak uživatelé jejich aplikace používají, a mohou to zohlednit při vývoji softwaru. Výjimkou už není ani využití dat ve veřejném sektoru, který díky tomu dokáže zlepšit služby občanům.
Nezačíná být takové množství dat trochu nebezpečné?
Rozumím té obavě. Proto je dobře, že se na ochranu osobních údajů začíná klást mnohem větší důraz. Už dnes se řeší, jak a jaká data získávat, uchovávat, zpracovávat, chránit a k čemu je využívat.
Dá se očekávat nějaký zlom v digitalizaci, nebo bude trend digitalizace pozvolný?
Spíše než jako pozvolnou či skokovou bych digitální transformaci označil jako dynamickou a neustálou. Důležité je si uvědomit, že digitalizace je příležitost, která nerozlišuje mezi velkými a malými organizacemi. V tom je největší síla cloudu – demokratizuje technologie, protože výrazně snižuje vstupní náklady a dává firmám flexibilitu platit jen za to, co využívají. Každá organizace tak může inovovat, a proto dnes tak často vidíme, že nápad malé firmy, start-upu nebo i týmu vývojářů zcela mění zavedené odvětví.
A jak se změní pracovní trh? Najdou uplatnění i pracovníci, kteří dnes vykonávají rutinní manuální činnost?
Očekáváme, že struktura ekonomiky se změní a vznikne řada pozic, které si dnes ještě ani neumíme představit. Je to podobné, jako když automobilový průmysl způsobil výrazný pokles pozic souvisejících s výrobou sedel a chováním koní. Dnes je pro nás automobilový průmysl pilířem zaměstnanosti.
Budou ale tyto nové pozice vhodné pro nekvalifikované pracovníky?
Věřím, že ano. Je pochopitelné, že v době, kdy se vše mění, zažíváme velký tlak na osvojení nových dovedností. I proto si myslím, že dnešní školy by neměly učit jenom fakta, ale také rozvíjet kreativitu, kritické myšlení a schopnost pracovat v týmu. Nově ale bude potřeba aktivně pracovat i s technologiemi. Žáci by měli umět základy programování a především by měli mít neustále hlad po nových dovednostech a rozvoji.
