Vládě došly peníze na zvyšování platů, říká ekonom Marek | E15.cz

Vše o netradičních investicích

Vše o netradičních investicích Vstoupit do speciálu

Ekonom Marek: Bylo by dobré přidávat na platech strukturovaně a promyšleně, ne plošně

Jiří Liebreich

Jiří Liebreich

Češi vydělávají stále více. Průměrná mzda loni meziročně vzrostla o sedm procent na více než 34 tisíc korun. Reálně se měsíční výdělek zvýšil o 4,2 procenta, uvedl Český statistický úřad. „Impulz ke zrychlení se hledá těžko. Rozvíjející se země investují do fyzické infrastruktury, rozvinuté země do vědy a výzkumu. My neinvestujeme ani do jednoho,“ říká hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Měli by být Češi spokojení s tím, jakým tempem se jim zvyšují mzdy?

Myslím že ano. Čísla odpovídají stavu ekonomiky. Jsme v bodu zlomu, kdy už na nás začíná doléhat jisté zpomalení. Některá odvětví se pořád perou s nedostatkem pracovních sil, tlak na růst mezd zůstává, byť slábne. Je tu ale stále dost odvětví, kde se bude přidávat, protože nejsou lidi.

Například?

Stavebnictví nebo služby letos potáhnou růst mezd. V průmyslu už mohou být vyjednávání o mzdách tvrdší, průmysl pociťuje pokles objednávek ze zahraničí. Důležitým faktorem bude vláda, která rozhoduje o zvyšování platů bez ekonomického zdůvodnění – jednou ano, jednou ne. Loni výrazně přidala učitelům nebo celému zdravotnictví.

České mzdy stoupají vzhůru. V posledním čtvrtletí loňského roku vzrostly o téměř sedm procent

Rozdíl v průměrné hrubé mzdě mezi Prahou a celorepublikovým průměrem představuje více než osm tisíc korun. Co jsou nejvýznamnější důsledky, které z této poměrně výrazné nerovnosti plynou?

Ekonomika Prahy má úplně jinou strukturu než ve zbytku republiky. Podíl služeb je v Praze daleko větší než ve zbytku země. Naopak je tu nižší podíl průmyslu. V Praze je často zastoupeno vedení společností nebo funkce pracovníků s vyšší přidanou hodnotou: prodej, marketing, design nebo vývoj. Nejsou tu montovny, ale spíše mozky. A za ty se platí.

Jak si vede Česko co do ekonomického růstu ve srovnání se sousedními státy?

Česká ekonomika roste dostatečně rychle na to, abychom konvergovali k životní a ekonomické úrovni vyspělejších západoevropských zemí. Na druhou stranu nerosteme tak rychle jako naši středoevropští a východoevropští sousedé Polsko, Maďarsko a Slovensko.

OSVČ a daňové přiznání za rok 2019

Tyto země dokážou růst rychleji. Česká ekonomika má na víc, její potenciál se dnes pohybuje kolem asi dvou procent. Málo investujeme do vědy a výzkumu, do dopravní infrastruktury. Rozvíjející se země investují do fyzické infrastruktury, rozvinuté země do vědy a výzkumu. My neinvestujeme ani do jednoho. Po růstu ekonomiky pak nemůžeme chtít žádné zázraky.

Ředitelka společnosti Bondster Jana Mücková varovala, že pravděpodobně jsme na konci období takto silného zvyšování platů. Pokud bude česká ekonomika dál ochlazovat svůj růst, projeví se to zejména ve vyšší nezaměstnanosti a následné stagnaci mezd. Souhlasíte?

Myslím, že to může být pravda, ale ne ještě v letošním roce. Zásoba volných pracovních míst je tak obrovská, že letos je pravděpodobnější spíš stagnace nezaměstnanosti než její viditelné zvyšování.

Komentář Michala Stupavského: Horší než lepší výhled

K oborům, kde rostly platy nejrychleji, patřilo vzdělávání. Průměrný plat narostl o 12,5 procenta na více než 35 tisíc korun. Může tohle tempo vydržet? Která další odvětví, jimž se na rozdíl od vzdělání nedostává takové pozornosti, jsou podle vás nezdravě podfinancovaná?

Opravdu máme problém v tom, že se ve školství nedaří udržet kvalitní personál. Učitelé často dostávají ve firmách lepší ohodnocení. Růst platů proto má smysl. Bylo by ale dobré navyšování platů dělat strukturovaně a promyšleně, aby to nebylo jen plošné navyšování peněz. Obávám se, že tohle tempo růstu platů ve vzdělávání nebude moci pokračovat vzhledem k tomu, jak se vyvíjí státní rozpočet. Na další kupování voličských hlasů ve školství vláda nebude mít peníze. Vedle vzdělávání máme problém taky s udržením pracovníků ve zdravotnictví, zejména pak v regionech či v menších obcích. Tam je problém dostat mladé lékaře, kteří by měli postupně nahrazovat ty, kteří odcházejí do penze.

Jako za finanční krize. Koronavirus drtí cestovky, přijdou o miliardy

 

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!