Evropský autoprůmysl musí přejít na další technologický stupeň, říká viceprezident svazu průmyslu

V Česku už stojí dvě stovky nabíjecích stanic ABB.

V Česku už stojí dvě stovky nabíjecích stanic ABB. Zdroj: ABB

Trendu elektromobility nelze vzdorovat, říká viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar.
Nástup elektromobilů a ústup spalovacích motorů by měl být postupný. Na snímku je Volkswagen Tiguan eHybrid.
Automobilka Porsche postavila park supernabíječek pro elektromobily.
V minulé krizi před deseti lety německé automobilky od vlády dostaly vše, co požadovaly, nyní jdou peníze hlavně na podporu prodeje ekologicky šetrných vozů.
Německo se rozhodlo, že dalším technologickým stupněm budou alternativní pohony, tedy elektromobilita. Snímek zachycuje Volkswagen Arteon eHybrid.
7
Fotogalerie

Dynamická konkurence nutí evropské automobilky k mohutným investicím a evropské státy by transformaci autoprůmyslu měly podpořit. „Je jasné, že elektromobily se budou vyrábět a prodávat, ať se nám to líbí, nebo ne. Je proto lepší být u toho,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Evropský autoprůmysl hluboce zasáhla koronakrize, ale známky zpomalení už projevoval dříve. Co by ho mohlo uzdravit?

Negativních vlivů je celá řada. Výrobci čelí přísným emisním limitům, rozchodu Evropské unie s Velkou Británií a dost možná se dočkají i zavedení amerických cel. Obecně se domnívám, že z pohledu pandemie máme nejhorší období za sebou a nyní se pomalu budeme vracet na dříve očekávaná čísla. To, že automobilky nebyly v nejlepší kondici už před krizí, je paradoxně dobrá zpráva, protože se začaly na horší časy připravovat už před pandemií. Druhá věc je, jak využít krizi k dalšímu růstu. Evropa by se v tomto ohledu měla inspirovat v Německu.

V čem konkrétně?

Stejně jako prochází radikální technologickou změnou celá ekonomika, musí se přeměnit i autoprůmysl. Německo se rozhodlo, že dalším technologickým stupněm budou alternativní pohony, konkrétně elektromobilita. Vzhledem k tomu, jak přísné jsou emisní limity, není ani jiná cesta. V minulé krizi před deseti lety německé automobilky od vlády dostaly vše, co požadovaly, nyní jdou peníze hlavně na podporu prodeje ekologicky šetrných vozů a výstavbu nové infrastruktury. 

Vy tedy emisní regulace Evropské komise za příliš ambiciózní nepovažujete? Ozývají se hlasy, že v kombinaci s pandemii koronaviru mohou přinést zbytečné oběti.

S těmi limity ale přišly národní státy, konkrétně Francie. Evropská komise navrhovala mnohem mírnější cíle. Já osobně bych byl pro nižší cíle, protože ty současné nutí výrobce, aby se zaměřili na jedinou technologii, a tou je elektromobilita, která je nejrozvinutější. Ostatní alternativy jako například vodík zdaleka nejsou tak daleko, a automobilky by proto neměly šanci limity splnit.

Jak tento vývoj dopadne na Českou republiku?

Tomuto trendu nelze vzdorovat, to by nám nepomohlo. Je jasné, že Česko má slabší kupní sílu než Německo, nemáme dostatečnou infrastrukturu, máme stále velkou část elektřiny z uhlí a mnoho dalších problémů. Podívejte se ale na zbytek Evropy – je jasné, že elektromobily se budou vyrábět a prodávat, ať se nám to líbí, nebo ne. Je proto lepší být u toho.

Elektromobilita se však podle kritiků nikdy nemůže stát převládající technologií, protože by přenosová síť neutáhla více než nižší desítky procent vozového parku. Má tedy cenu mohutně investovat do něčeho, co bude jen menší částí trhu, nebylo by lepší sázet na ten zbytek?

Rozhodně nemá smysl jít z extrému do extrému. Nástup elektromobilů a ústup spalovacích motorů by měl být postupný. Problém Česka ale spočívá v tom, že s podporou elektromobility teprve začíná, takže infrastruktura je tu jedna z nejhorších v Evropě. Vláda by měla přispět k tomu, aby jízda elektromobilem na delší vzdálenost nebyla kvůli chybějící infrastruktuře příliš velkým dobrodružstvím, které lidi odradí. 

S elektromobilitou je také spojeno rušení pracovních míst. To pro Česko tolik závislé na autoprůmyslu zrovna není moc výhodné.

Ano, elektromobily mají mnohem méně dílů, takže ubude práce nejen v automobilkách, ale i v subdodavatelském sektoru, který je v Česku velmi silný. Pro český autoprůmysl to znamená, že subdodavatelé budou muset inovovat, aby dokázali dodávat i součástky pro elektromobily, a české automobilky si zase musejí vyjednat, aby jim nadnárodní koncerny v rámci skupiny přidělily co nejzajímavější zakázky s co nejvyšší přidanou hodnotou.

Jak tedy má česká vláda autoprůmyslu konkrétně pomoci?

Jako svaz rozhodně podporujeme rychlejší odpisy, které se osvědčily za minulé krize před deseti lety. Dále například daňové zvýhodnění při nákupu ekologicky šetrných vozů a budování infrastruktury pro nové pohony. Věřím tomu, že i evropské značky se na trhu elektromobilů brzy zabydlí a velmi brzy představí vozy se zajímavými cenami a velmi dobrým dojezdem dostupné i pro širší veřejnost.