Ačkoli plně chápe stížnosti českých zemědělců, šéf kadaňské farmy Naše Rajče Lukáš Rázl se k nedávným protestům nepřipojil. „Když budeme jenom křičet: ‚Vypněte Green Deal‘, aniž víme jak, nebo ‚Pošlete nám víc dotací‘, aniž víme odkud, s takovou rétorikou si podporu veřejnosti nezískáme,“ říká Rázl v rozhovoru s e15 a vyzývá farmáře, aby se místo stávkování zaměřili spíš na technologické inovace a vládě předkládali jen takové požadavky, které je možné reálně splnit.
Čeští zemědělci se minulý týden připojili k celoevropským protestům proti agrární politice Evropské unie. Opravdu je jejich situace tak špatná, jak někteří z nich tvrdí?
Sedláci se v Evropě bouří často. České zemědělství má sice spousty závažných problémů, nicméně čas na velké selské bouře nenastal. Už jenom na tom, že se těch protestů zúčastnila velmi malá část sedláků, je vidět, že v tuto chvíli tady žádný konsenzus, že je potřeba do toho tvrdě jít a stávkovat, není.
Proč ten konsenzus mezi sedláky není?
Protože zaprvé nejsou na stole žádné rozumné cíle a požadavky, na kterých byste mohl postavit mezi českými zemědělci jednotu. A zadruhé, aby byl jakýkoliv selský protest úspěšný, musel by mít na své straně podporu veřejnosti a ta tady taky chybí.
Vy sám se tedy protestů účastnit nebudete?
Ne, dokud tady nebudou smysluplné požadavky. Každý má samozřejmě právo protestovat a já také nesouhlasím s mnoha věcmi, které obsahuje evropský Green Deal. Jenže tím, že budete jezdit traktorem po Václaváku, Green Deal nezastavíte. Buďme realisti. Green Deal schválily všechny vlády, které tady byly za posledních deset let u moci a dneska už je jeho podoba mimo kontrolu České republiky.
Je to celoevropská věc. Osobně teď vkládám důvěru v to, že se napříč celou Evropou zvedá vlna nespokojenosti s tím, jak radikálně byl Green Deal nastaven. A tedy že se podaří na evropské úrovni některá jeho striktní pravidla, nástroje a časové horizonty upravit. I při ochraně přírody potřebujeme méně ideologického zápalu a více zdravého rozumu.
Zmiňujete Green Deal, zároveň ale říkáte, že zemědělci nemají na vládu jednotné požadavky. Znamená to, že každého sedláka trápí něco trochu jiného?
Jsou tady věci, které trápí jen určitou část sedláků, a pak jsou tu věci, které pálí všechny, například přemíra byrokracie. Dále je tu obrovský problém v tom, že každá země Evropské unie má nastavená jiná dotační pravidla a v důsledku toho dochází ke konkurenci v zemědělské produkci mezi jednotlivými evropskými státy, což ve finále může vyústit až v obchodní války o potraviny. To by mohlo být pro celý evropský projekt naprosto zničující a nikdo to nechce, zároveň se tomu ale téměř nikdo intenzivně nevěnuje. To je dlouhodobě neudržitelné.
A pak tu máme další neudržitelnou situaci, kdy zemědělci v Evropské unii pěstují za velmi přísných podmínek velmi kvalitní potraviny, které jsou v důsledku toho taky drahé, a současně se sem dovážejí potraviny z Ukrajiny nebo ze severní Afriky, kde se žádné normy a pravidla dodržovat nemusejí a potraviny odtamtud jsou logicky výrazně levnější. To je strašně nespravedlivé, protože jak k tomu přijde ten český zemědělec, který musí dodržovat tisíc a jeden závazný postup a jeho konkurence nemusí dodržovat nic. Tady se pěstuje bez chemie, v Maroku do toho sypou tolik chemikálií, že byste ta jejich rajčata ani nechtěl vzít do ruky. To není fér.
Který z těch problémů, jež jste vyjmenoval, nejvíc doléhá na vaši společnost?
Je to mnoho věcí. Když se vrátím třeba ke Green Dealu, tak v jeho důsledku došlo k radikálnímu zdražení energií. Nám za poslední dva roky stoupla cena energií čtyřikrát až pětkrát. Našim zákazníkům se tímto omlouvám, ale právě tím se projevuje růst cen našich rajčat.
Zemědělství nicméně patří k oborům, kde se dopady klimatických změn projevují nejcitelněji. Podle vás není dobře, že se Evropa snaží globální oteplování řešit?
Žádný skutečný sedlák nemá nic proti ochraně životního prostředí. Co mně ale osobně vadí, že se v současné době všechno staví na dotacích jako na hlavním léku na teplé klima. Podle mě jsou dotace zlo, kterého bychom se měli postupně zbavovat. Vždyť tenhle stát bude mít brzy co dělat, aby ufinancoval penze svým důchodcům. Tak kde má brát peníze na čím dál větší dotace pro zemědělce? Tudíž je potřeba se primárně podívat na to, jak se zemědělci mohou globálnímu oteplování postavit sami. Svým selským rozumem a svými vlastními silami. A ty prostředky tady jsou.
Třeba pomocí moderních technologií, jako to děláte vy?
No jasně. Musíme jít cestou velkých technologických inovací. Až budeme v Česku nasazovat nové pěstební přístupy tak razantně, jako to dělají naši kolegové na západ od nás, tak budu strašně rád. Ať už jde v Česku o větší rozsah potravinářského zpracování vlastní zemědělské produkce, nebo o obchodní integraci našich roztříštěných zemědělců tak, aby získali silnější pozici pro jednání s řetězci. Ale i mnoho dalšího. Všichni se musíme zlepšovat. Žádat jen větší dotace, abychom mohli žít postaru a nemuseli nic měnit, není řešení.
Právě o reformě dotační politiky teď s vládou jednají zemědělské organizace. Souhlasíte s tím, že jsou u nás dotace neférově nastavené vůči malým a středním podnikům?
Řeknu to jinak. Pokud už to bez dotací nejde, pak by agrobaron nikdy neměl dostat na jednotku produkce totéž co malý sedlák, který má pět krav. Když už stát chce někoho podporovat, tak by to měli být především malí zemědělci. Protože oni jsou solí země. Pokud chceme mít v celém Česku krásný a prosperující venkov, aby se v něm i lidé z měst cítili dobře, potřebujeme, aby farmáři u těch svých polí žili. Když bude všechno patřit velkým agroholdingům, které sídlí bůhvíkde, tak ty zisky ze zemědělské produkce v českých vesnicích nezůstanou. A venkov bude strádat.
Máte pocit, že zemědělské svazy, které za vás jednají s vládou, dostatečně zastupují i ty malé a střední firmy?
To je politika a já se k politice nechci vyjadřovat. Myslím, že každý, kdo se dostatečně ozve, ten je slyšet.
Vadí vám, že se té první demonstrace, která proběhla v Praze, zúčastnili i lidé, kteří očividně nemají se zemědělci nic společného a jen zneužívají jejich problémy k vlastním politickým cílům?
Kolegů sedláků, kteří se protestů účastnili, si vážím. Nicméně že se na jejich akci nabalí agrobaroni se svou agendou, která jde proti zájmům sedláků, stejně jako spousta bláznů, bylo jasné předem. Já znovu opakuji, že jakékoliv protesty nemají smysl, dokud nebudou na stole jasné, rozumné požadavky, kterým budou všichni rozumět, a dokud se na stranu sedláků nepostaví veřejnost.
Proč vlastně většina veřejného mínění nestojí na straně sedláků? Potraviny snad nakupujeme všichni.
Česká veřejnost je stále více alergická na dotační rozdávání peněz. Pokud jdou sedláci do těch bouří s tím, že chtějí od státu více peněz na ruku, tak s tím se veřejnost neztotožní.
Na druhou stranu když se loni v Nizozemsku tamní vláda rozhodla ve jménu Green Dealu razantně snižovat počty krav, protože krávy svým trávením údajně škodí životnímu prostředí, a zároveň finálním cílem bylo až zakázat Nizozemcům jíst hovězí maso, v tu chvíli veřejnost našla se zemědělci společnou řeč. A následné protesty vedly až k pádu nizozemské vlády. Zároveň však zdůrazňuji, že to byl pád v demokratických volbách. Na tom můžeme vidět, že když to nějaká politická reprezentace s pochodem za světlými zítřky přežene, tak se zemědělci a veřejnost můžou rychle dostat na jednu loď. Když ale budeme jenom křičet „Vypněte Green Deal“, aniž víme jak, nebo „Pošlete nám víc dotací“, aniž víme odkud, s takovou rétorikou si podporu veřejnosti nezískáte.
Někteří analytici se pozastavují nad tím, proč se evropští zemědělci vzbouřili právě teď, když ty potíže, které jsme si tu popsali, trvají dlouhodobě.
Protože dnešní doba je zkrátka krizová. Někam se ze společnosti vytratil optimismus a všichni hledí do budoucnosti pesimisticky. Což je, podle mne, chyba.
Co je nového ve vaší firmě Naše Rajče? Chcete si kvůli drahým energiím postavit vlastní plynovou elektrárnu?
Je to tak. Snažíme se na tom intenzivně pracovat. Naším cílem je postavit si vlastní energetický zdroj. Malou, bezemisní elektrárnu. Tak, abychom stoprocentně využili nejen veškerou elektřinu a teplo, které vyrobíme, ale i oxid uhličitý, který při výrobě elektřiny vznikne. Všichni se ptají co s ním? Zjednodušeně snědí ho naše rostliny. Ony budou šťastné, protože jim CO₂ náramně chutná, my budeme mít díky tomu vyšší výnosy dobrých rajčat a klima bude zase o něco zdravější. Zkrátka snažíme se o inovativní postup vpřed. Teď doufám, že se nám podaří zvládnout byrokratickou válku o razítka. Jen tak budeme moci v budoucnu pěstovat další tuny chutné české zeleniny.
Lukáš Rázl (50)
- Je zakladatelem a ředitelem farmy Naše Rajče z Kadaně, která je největším dodavatelem rajčat na český trh.
- Naše Rajče používá unikátní technologické postupy, díky kterým dokáže pěstovat rajčata celoročně a bez použití chemie.
- V minulosti působil jako krizový manažer v několika firmách.
- Jeho matkou je filmová herečka Regina Rázlová.
Máte ještě nějaké další plány?
Připravujeme se na zavedení umělé inteligence a robotizace v pěstování našich rajčat. Konečným cílem je, abychom zhruba do deseti let byli schopni přejít od současné plošné péče o rostliny na péči de facto individuální. Dnes o rostliny pečujeme tak, že všechny dostanou všeho stejně. Cílem je, aby každá rostlina dostala přesně a jen pouze to, co potřebuje. Jde doslova o revoluční změnu v zemědělství, schopnou zásadně změnit jak výnosy rostlin, tak i přístup k péči o naši planetu. Je to skutečné dobrodružství a největší výzva.
Loni celé Česko bojovalo s drahými potravinami. Je už vlna prudkého zdražování za námi?
Na to se jděte zeptat do centrální banky. Faktem je, že inflace klesá, ale pokud se podívám na ceny nejen hnojiv, obalů, ale i guláše v každé nádražní hospodě, vysoké cenové hladiny s námi zatím zůstávají. Až uvidíme, že ceny vstupů klesají a celá ekonomika se zvedá, pak samozřejmě může dojít k pozitivnímu vývoji a třeba i zlevnění potravin.
