Po vybudování úspěšného herního studia Bohemia Interactive se pouští miliardář Marek Španěl do dalšího dobrodružství – chce vytvořit úspěšný a ekonomicky soběstačný mediální dům. Kontroverze vyvolal, když kromě jiných titulů koupil i Parlamentní listy, které čelí od odborníků kritice za to, že umožňují šířit dezinformace. „Chceme obsáhnout celé spektrum,“ vysvětluje Španěl a naznačuje, že jeho snahy budovat mediální impérium rozhodně nejsou u konce.
Jak na vás zapůsobila válka na Ukrajině, když se zabýváte celý život armádní technikou a armádními simulacemi?
Když jsme v roce 2009 dělali hru Arma 2, tak si většina kolegů – a speciálně těch ze Západu – vůbec nepřipouštěla, že by takovýto konflikt mohl nastat. Když se podíváte na Armu 2, tak zjistíte, že ty paralely jsou tam obrovské. Příběh se sice odehrává na břehu fiktivního Zeleného moře – tedy ne Černého moře. A fiktivní země se jmenuje Černarus Chernarus, ale i tak je tam hodně podobností.
Jak se tedy na ty hry nyní díváte, když jsme svědky reálné války a díky sociálním sítím ještě velmi detailně?
Vždy jsme se snažili ukazovat válčení bez příkras a přehnaného romantizování. Takže z tohoto pohledu nelze než si přát, aby válka co nejdříve skončila. Když válčíte, tak můžete říkat, že je válka spravedlivá či nespravedlivá. Ve výsledku je to ale jedno, protože trpí velké množství lidí a nejčastěji ti, kteří s konfliktem nechtěli mít nic společného.
Nezasáhlo to vaši vášeň pro bojové simulátory a armádní techniku?
Vůbec ne, protože tuhle vášeň jsem osobně nikdy neměl. Svým založením jsem výrazně skeptický až cynický vůči armádám a válčení. Takže je do určité míry paradox, že děláme právě válečné simulace a válečné hry. Věci ukazujeme tak, jak jsou. Nikdy jsme neglorifikovali válčení a násilí. Věnovali jsme se i projektům, které poukazují třeba na mezinárodní konvence. Třeba obsahový přídavek pro Armu 3 se jmenoval Laws of War a ukazoval práci humanitárních organizací v konfliktu. Na téma války se tedy díváme velmi zodpovědně po celou historii našeho studia. Určitě považujeme za důležité v tom pokračovat.
Arma je pověstná tím, že má tak realistickou grafiku, že záběry ze hry bývají v konfliktech zneužívány jako falešné snímky z bojů. Teď jsme to opět viděli v konfliktu v Izraeli, kdy se takových záběrů na sociálních sítích objevilo plno.
Od začátku války v Izraeli se ty záběry objevují. Ať už chybou, či snahou nějakého jednotlivce získat pozornost. Některé zneužité záběry z naší hry mohou mít i několik desítek milionů zhlédnutí. Každá větší zpravodajská agentura už má svoje týmy, které se zaměřují na verifikaci podobných záběrů. Takže my se jim snažíme pomáhat a dávat najevo, že rádi pomůžeme. Tenhle problém tu byl vždy a nejde mu zabránit. Obávám se, že v budoucnu bude ten problém ještě větší.
Kolik žádostí máte od té doby, kdy vypukla agrese proti Izraeli? O Armě 3 jsem v souvislosti s fake news četl snad ve všech světových médiích.
Za poslední týden jsme dostali desítky dotazů od organizací jako Reuters, AFP, Daily Mail. S řadou z nich už máme déle navázané vztahy a snažíme se jim pomoci co nejdříve. Takový druh spolupráce funguje a dává to větší smysl, než když se snažíme ta videa nahlašovat. I když zmizejí, tak je někdo za chvíli nahraje znovu. Lidé si budou muset vždy dávat pozor na důvěryhodnost zdroje, ale to si řada lidí neuvědomuje a záběry sdílejí často z dobré vůle a pod emocemi, které konvenují s jejich světonázorem. Tahle selektivní slepota jde napříč celou společností.
Jak jako laik poznám, že se jedná o video z Army?
Prvním varováním by mělo být už to, když je video v hodně nízké kvalitě. Také často nevidíte postavy, protože právě jejich pohyby působí na hře nejméně realisticky. Pokud jde o noční záběry třeba z dronu, tak je to už mnohem těžší. Technologie jdou stále dopředu a to, že to rozpoznáme teď s nějakou mírou jistoty, neznamená, že toho budeme v budoucnu ještě schopni.
O jakém horizontu se bavíme?
Možná několik jednotek let.
Takže sledovat válku třeba přes X je už dnes vlastně dost riskantní disciplína?
Nejenom přes X. Myslím si, že je důležité mít nějaký racionální pohled na skutečnost a snažit se dívat na věci s odstupem. Přece nikdo by neměl toužit po tom okamžitě něco vědět a hned zaujmout nějaké stanovisko. Někdy je dobré říct, že teď nevíme a nemůžeme vědět. Asi je na každém, aby se nějak vnitřně zklidnil. Ukvapených závěrů se už dopouštějí klidně i čelní představitelé států. Fakt mě to trošku děsí, protože ti by měli mít tu zodpovědnost mnohem vyšší.
Může za to nejspíše snaha o to být v čele trendu, mít více lajků a opanovat diskuzi, nemyslíte?
Ať si to každý každý srovná v hlavě sám pro sebe, ale ať si to hlavně srovná i konzument takového obsahu. Počet srdíček u příspěvku opravdu nemusí garantovat pravdivost.
Má válka nějaký vliv na váš byznys? Lidé mohou být třeba přehlcení záběry násilí, nebo naopak si budou chtít něco podobného zahrát.
To se neodvážím říct. Já myslím, že je to neutrální.
Nepřemýšlíte kvůli zneužívání záběrů, kam by maximálně mělo zobrazování reality ve hrách zajít? V minulosti jste například řešili, že ve vašich hrách nepůjde ničit náboženské stavby jako kostely a mešity.
Osobně nejsem příznivcem cenzury ani autocenzury. Přijde mi to nezdravé. Stojím na straně obhájců maximálního prostoru pro svobodu a maximálního možného zobrazování reality, byť nám je třeba nepříjemná. V tomhle zkrátka dilema nemám.
Před třemi lety vstoupil do Bohemia Interactive čínský Tencent. Pomohlo vám to dostat se na čínský trh?
Pomohlo nám to a vydali jsme první hru v Číně jménem Ylands. Herní průmysl – obzvlášť mimo tu zemi – to teď má v Číně těžké, protože centralizované vedení země rozhodlo o regulaci. Chtějí tím docílit toho, aby děti trávily méně času na počítačích. Možná je v tom ale i zamyšlení pro nás, protože dospívající tráví obrovské množství času na sociálních sítích. V Číně si s tím poradili tak, že třeba čínský TikTok nabízí hezká a vzdělávací videa. Ten západní TikTok je úplně jiný a nejsem si jistý, jestli podobně jako v Číně plní vzdělávací a výchovnou funkci. Může být pro naše děti destruktivní.
Zakázal byste TikTok?
Určitě ne. Napnul bych více sil do vzdělávání a výchovy.
Když se vrátíme k Tencentu. Je nutný čínský partner, abyste se vůbec na čínský trh dostali?
Naprosto. To je jediný způsob.
Plánujete na čínském trhu vydat ještě něco?
Ten trh nás určitě zajímá, protože je tam poměrně velká základna i pro naše hry pro dospělejší publikum. Ten trh je ale extrémně regulovaný a je velmi obtížné se tam prosadit. Zatím jsme na začátku.
Jak vypadá spolupráce s Tencentem? Sdílíte třeba i technologie a zdroje?
Tencent je minoritní partner v naší společnosti. Jsou tedy ochotni nám pomáhat v Číně, kde fungují jako náš vydavatel. Také s nimi můžeme konzultovat různé věci, protože je to jedna z největších herních společností a mají obrovskou síť firem po celém světě. Mají tak know-how, které pro nás může být prospěšné, ale stále jsme nezávislá česká firma.
Není riskantní snažit se dostat na čínský trh? Viděli jsme to třeba u bankovního sektoru, automobilového průmyslu a podobně, kdy byznys západních společnosti začal mít ze dne na den velké problémy. Někdy museli odejít. Není tedy trochu risk investovat tolik energie pro vstup na trh, který je politicky tak nevyzpytatelný?
Pokud se podívám s nadhledem na situaci v současném světě, tak se obávám, že pokud bychom tuhle tezi přijali, tak nemá cenu snažit se vůbec o nic. Snaha o státní zásahy v celém světě je masivní. Navíc nesázíme jen na Čínu, soustředíme se na globální trh a Čína je jeho nezpochybnitelnou součástí. Pak jsou trhy, kam jsme zatím nebyli schopni proniknout, jako třeba Indie. Čína je paradoxně pro nás dokonce srozumitelnější než Indie. Pro nás jsou stále největším trhem USA a pak západní Evropa. Můžeme ale pozorovat i velký růst trhu třeba v Turecku a Brazílii.
S Čínou je spojena ještě jedna věc, a to poměrně přísná cenzura. Vidíme třeba, že hollywoodské filmy se musejí točit speciálně pro Čínu a dochází tak k výrazné úpravě autorského díla. Nedovedu si třeba představit, že byste udělali ve své hře variaci na tchajwansko-čínský konflikt a neobešlo se to bez zásahů…
To asi nepochybně, ale tam jsou problémy i v mnohem menších věcech.
Spíše směřuji k tomu, kam až byste ustoupili v úpravě svého díla.
Nemám problém s tím, abychom pro Čínu upravovali produkty, pokud je to potřebné.
Na Západě zase máme občas pnutí, které se týká komunit. Třeba česká hra Chuchel musela upravit hlavní postavičku, protože připomínala karikaturu černocha (blackface). Do takové úpravy byste šel?
Do toho konkrétně bych asi nešel. Přišlo by mi to zbytečně přecitlivělé. Třeba na Západě jsme ale někdy naše produkty upravovali, takže i tam existuje regulace. V Arma 2 jsme museli změnit billboardy, protože tam byla reklama s dívkou v bikinách a to se vyhodnotilo jako přestupek. Přijde mi to pokrytecké a absurdní. Přijde mi směšné, když nějaký úřad rozhoduje o tom, co je závadové.
V herním průmyslu jsou poměrně vidět i samotní vývojáři a jejich názory jsou také terčem pozornosti. Třeba Daniel Vávra se dostal s titulem Kingdome Come do sporu s komunitou, který vygradoval až v to, jestli náhodou není rasista a zda neposlouchá rasistickou hudbu. Někteří ho na základě toho bojkotovali, i když to nebyla pravda. Nebojíte se, že se vám stane něco podobného, když jste vstoupil do médií, a tím pádem budete i víc přitahovat pozornost?
Má to více rovin. Počítačové hry jsou stále showbyznys. Optika sociálních sítí je zavádějící a nemá to s reálným světem nic společného.
Jenže u Vávry se to projevovalo i v recenzích na hru…
Ani svět médií, který se prolíná se sociálními sítěmi, nepovažuji za ucelený obrázek světa. Takže bych to nepřeceňoval. Považuji za znepokojivé, pokud to má za následek, že se část lidí stáhne ze společenského života v obavě, že si budou zbytečně dělat problémy. Člověk si musí vybrat, zda obětuje část svého pohodlí, jde s kůží na trh a říká své názory. Respektuji ale i tu druhou variantu, kdy toho člověk nechce být účasten. Osobně si lidí jako Daniel Vávra vážím, protože není zdravé a nelíbí se mi, když se snažíme vyřazovat kohokoli za jeho názory. Můžeme se neshodnout, ale bojkoty mi přijdou zvrácené. Nemám problém si koupit kvalitní boty, a pokud švec řekl něco, co se mi nelíbí, tak se ohradím, ale boty budu nosit dál.
Když jste vstoupil do mediálního byznysu, zvažoval jste, jestli to ovlivní vaši herní společnost? Vlastníci médií jsou třeba běžně pod politickými útoky.
Jsme česká firma, která prodává většinu svých produktů v zahraničí. Je spíš obtížné, aby spolupracovníci ve firmě chápali, že máme všichni právo na své názory. Chceme, aby Bohemia Interactive byla apolitická a aby se zásadně politické nebo nějaké filozofické diskuze odehrávaly mimo půdu společnosti.
Chovají se k vám lidé jinak, když jste něco jako mediální magnát?
V té mimoherní společnosti to přináší větší pozornost. To je dvousečná část toho vstupu. Já jsem to vyhodnotil jako potřebné a vyjadřuji tím svou společenskou odpovědnost. Je to lepší než brblat v hospodě u piva.
Vy jste deklaroval, že jako majitel nebudete zasahovat do obsahu. Tak jak můžete ovlivnit veřejnou debatu, když média vlastníte a nechcete jim říkat, co mají psát?
Je to jednoduché. Když média vědí, že mají svobodu dělat svou práci dobře a svobodně, tak ji budou dělat. Dokud byla média lukrativní a ekonomicky se jim dařilo, tak měla i silný vliv ve společnosti. Mým cílem je udělat má média silná a ekonomicky soběstačná. Pak je na nich, jak s tím naloží. Mohou pouze vědět, že mají mou oporu. Pak mohu zlepšit různé procesy jako třeba nasazení nových technologií. V tom mám určitě co přinést.
Jak vybíráte média do svého portfolia? Nedávno jste společně se Slavomírem Pavlíčkem koupil týdeník Hrot. Máte Parlamentní listy, Echo, Rádio Prostor. Co ta média spojuje?
Snažíme se hledat média, která jsou od sebe rozdílná. Nedává smysl, abychom provozovali třeba tři stejná, ať už názorově, či společensky. Chceme vytvořit prostor pro malá a velká média, aby měla svůj hlas.
Máte třeba ideologický či tematický klíč, jak je vybíráte? Nebo jde o to zahrnout celé spektrum názorů?
Celé spektrum. Je to ale i o příležitosti, možných nákladech a o přesunech na tom trhu.
Takže teoreticky je u vás ve vydavatelství prostor třeba i pro silně levicové médium?
Myslím že jo. Ale jak říkám. Má to dvě roviny. Jedna je technologicko-podnikatelská a druhá obsahová. Tyhle roviny jsou pro mě oddělitelné.
Uvažujete ještě o televizi?
Audiovizuální obsah určitě považujeme za důležitý. V tuhle chvíli ale není nic rozjednaného, co bych mohl v tuto chvíli komentovat.
Marek Španěl (50) |
Spolu se svým společníkem Slavomírem Pavlíčkem vybudoval jedno z nejúspěšnějších herních studií v Česku Bohemia Interactive. Vytvořilo například úspěšnou válečnou simulaci Arma či světový hit DayZ. Jejich her se ve světě prodalo přes 30 milionů kopií. Přede dvěma lety koupil minoritní podíl v českém herním studiu čínský Tencent, což Bohemia Interactive otevírá dveře i do Číny. Nyní se Španěl pouští do nového dobrodružství v mediálním byznysu. Do jeho portfolia patří Parlamentní listy, Echo24 či Týdeník Hrot. Netají se tím, že vydavatelství bude mít ještě prostor pro růst. Magazín e15 ho zařadil na 46. místo mezi českými a slovenskými miliardáři s majetkem 12,4 miliardy korun. |
Takže by se mohlo vaše portfolio médií v nejbližší době zvětšit?
Určitě bychom rádi rostli. Cílem je vytvořit dostatečně silnou mediální skupinu, aby byla tak silná, že může plnohodnotně fungovat. Někdy je těžké dělat malý projekt, protože řadu věcí musíte dělat tak jako tak bez ohledu na velikost. Nějaké úspory z rozsahu ještě v našem projektu mediálního vydavatelství určitě existují.
Nejdete trochu stavbou mediálního domu proti současným trendům, kdy jsou jednotliví tvůrci mocní jako malé médium? Třeba takový Čestmír Strakatý má tisíce předplatitelů a je hodně vidět. Takových tvůrců bude nejspíše přibývat a trh se bude ještě více tříštit.
Musíme ale i vnímat, že Strakatý nevznikl ve vakuu. On se prostě jednoho dne neobjevil, ale vyrostl právě díky tradičním médiím. Je také potřeba chápat, že takovéhle projekty jsou dva tři v republice. Máte ale pravdu v tom, že mediální trh se vyvíjí a fragmentace je jeho součástí. To ale neznamená, že není efektivní mít stále nějaké centralizované funkce. Koneckonců to vidíme i u herního průmyslu. Pro mě je zásadní, aby na trhu byla pluralita, a svým malým dílkem se tomu snažím pomoci. Jsme nyní v informačním prostoru, který je schopno několik velkých hráčů skutečně ovládnout.
Myslíte třeba Seznam.cz, který má velký vliv na internetovou inzerci?
Na českém trhu je Seznam výrazně dominantní. Pak tu máme ještě to, čemu říkáme veřejnoprávní média, která mají ekonomické zázemí nepředstavitelně vyšší oproti jakýmkoliv soukromým projektům. Koukněme třeba na soukromá rádia, která jsou schopna obsloužit tři čtvrtiny trhu, ale jejich rozpočet je nesrovnatelně menší než u Českého rozhlasu. Máte tu státní médium.
Veřejnoprávní médium. Není vlastněné státem, ale založeno zvláštním zákonem a financováno koncesionáři.
Ony to nerady slyší, ale máte tu státní médium s obrovským rozpočtem, které má třetinu trhu a pak jsou tu menší subjekty, které obsluhují tři čtvrtiny. Máme tu tlak ze dvou stran. Jeden jde od technologických firem a ten další od „státních médií“.
Jak byste to tedy řešil? Teď se nejspíše bude zvyšovat poplatek za veřejnoprávní média. Je to správné řešení?
Doufám, že se zvedat nebude. Je to stále návrh. Situace už teď je vymknutá a stačí se podívat na reálná čísla, kolik peněz má Český rozhlas a kolik si vydělají soukromé stanice. Jak v tom mají soukromé subjekty fungovat? Když se bude vše zvyšovat o inflaci, tak státu dojdou peníze, a ne každý je na straně příjemců takových benefitů. Navíc veřejnoprávní média fungují i na internetu a je tam spor také o to, zda to není za hranou zákona. Jak máme na takovém trhu fungovat? Nám tržby nerostou o inflaci, tak jak se dá argumentovat zvyšováním poplatků kvůli inflaci?
Jak byste to tedy řešil? Přijde mi, že nechcete, aby v Česku byla veřejnoprávní média.
Mělo by se kouknout úplně na začátek. Vznikl tu model před více než půl stoletím a doteď se tváříme, že se svět nezměnil. Je otázkou, zda nám nějaké takové služby má poskytovat taková „státní instituce“ a ještě se bavit, v jaké kvalitě je poskytuje. Nejdříve by se měla udělat inventura, co si stát objednává a za jaké peníze. Pokud to soukromé stanice zvládnou za méně, tak tady něco nehraje.
Stát si ji neobjednává. Je to veřejnoprávní služba a veřejnoprávní poplatky mají za úkol odstínit ten rozpočet od politických tlaků.
Ne, to je utopie. Stát si ji objednává. Je to taková hra, protože nikdo jiný než stát nemá možnost donutit občana, aby platil za média a ještě podle zákona. Kdo jiný než stát to rozhodl a nastavil ta pravidla? To je stát. Není možné říct, že to není státem řízená služba. Já pevně doufám, že to zvyšování zůstane jen u návrhu a v této podobě nebude schváleno. Neexistují bohatší média než ta veřejnoprávní.
Rozhovor s novým generálním ředitelem ČT Janem Součkem
Pojďme se ještě podívat na váš mediální byznys. Z vašich výroků jsem pochopil, že chcete mít vydavatelství otevřené i vnějším projektům. Co to znamená? Chcete udělat komunitní službu podobnou HeroHero?
Rozhodně se tímto směrem na to díváme, ale s tímto obchodním modelem jsou tu už tři platformy a dvě z nich jsou středně úspěšné. Chceme nicméně vytvořit zázemí pro tvůrce obsahu.
To znamená co? Návštěvnost přes vaše stránky? Platební brána?
V tuhle chvíli to nechci dál rozvíjet. Pracujeme na tom.
Když se ještě vrátím k hrám, tak proč jste se rozhodli jít cestou remaku Army, a ne rovnou skočit na Armu 4?
Není to remake původní Army, je to tak, že jsme potřebovali udělat revoluční výměnu technologie. Arma 3 je výsledek rozvoje technologie, která tu byla od poloviny devadesátých let. Narazili jsme na její limity, a tak byla potřeba se posunout dál. Jsme tedy znovu na začátku a Arma Reforger bude počátek, kdy se za pět až 10 let snad s technologií dostaneme dál, než jsme s tou původní. Není to bez rizika, ale věříme, že je nezbytné začít znovu. Takže vznikl nový český engine pro hry Enfusion.
Budete ten herní engine nějak licencovat i dalším studiím?
Teď nemáme zájem.
Takže se nesnažíte konkurovat Unreal Enginu či Unity.
Vůbec. Pro nás je důležité, že jsou stále herní společnosti, které mají hry na vlastní technologii. My si věříme na to dělat to na vlastní technologii a věříme, že ty hry díky tomu budou specifické proti těm tisícům her na Unrealu a Unity.
To jdete doslova proti trendu…
Je to tak.
Vyplatí se ta investice?
Uvidíme za 10 let.
Kdy bude Arma 4?
To vám neřeknu.
Je to ale v pokročilé fázi vývoje, že?
To vám neřeknu, i kdybych to věděl.
