Kdybychom nepůjčili Unipetrolu ropu, státní kasa by to citelně poznala, říká šéf státních rezerv Pavel Švagr | E15.cz

Vše o realitách

Vše o realitách Vstoupit do speciálu

Kdybychom nepůjčili Unipetrolu ropu, státní kasa by to citelně poznala, říká šéf státních rezerv Pavel Švagr

Hana Filipová

Už tři měsíce opět teče do Česka ropa ropovodem Družba, který byl celý měsíc odstaven kvůli kontaminaci suroviny. Tu zpracovateli, firmě Unipetrol, nakonec zapůjčila ze svých zásob Státní správa hmotných rezerv. „Odhadujeme, že se nám všechno vrátí do půl roku. Už teď nám vrátili přes čtvrtinu a blížíme se k třetině toho, co si půjčili,“ říká šéf správy Pavel Švagr.

Rezervy ropy a ropných produktů byste měli mít dle nařízení Evropské unie na 90 dní. V jednu chvíli jste ale měli zásoby jen na 60 dní a i teď tam bude výrazně méně, že?

Nyní máme zásoby zhruba na 74 dní, celkový stav je ale asi na 84 dní. Tedy v každém případě již delší dobu neplníme nařízení unie a ani náš zákon.

Ten pokles je dán tím, že jste v dubnu půjčovali ropu Unipetrolu?

Ano, uvolňovali jsme zásoby ve prospěch Unipetrolu kvůli krizi kolem ropovodu Družba, který měsíc stál. Šlo zhruba o třetinu nouzových zásob ropy.

Takže kdyby Družba nejela dál, pořád zbývalo dost pro nenadálé události? Jak dlouho by zásoby vydržely?

Měli jsme ještě dvě třetiny zásob v ropě a vedle toho máme zásoby v ropných produktech, jako jsou benzin a nafta. V současné době je zhruba polovina hmotných rezerv v ropě a polovina v ropných produktech. Bývali bychom vydrželi ještě nejméně 70 dní.

Když se budeme bavit teoreticky, co by se stalo pak?

Pro mimořádné případy má vláda v rukou legislativní nástroje, krizová opatření od zákazu vývozu až třeba po regulaci spotřeby produktů – řekne, kdo a jak bude čerpat, čímž se dá stav zásob v čase výrazně prodloužit. Mezitím by se hledala řešení, jak krizi dořešit. Třeba dodávkami odjinud. I nyní si Unipetrol zajišťoval dodávku ropy vedle Družby i po moři. Ale to jsou omezující krizová opatření, která si nikdo za standardně fungující ekonomiky nepřeje. My jsme vlastně zápůjčkou řešili stabilitu chodu ekonomiky.

Provozovatel ropovodů Mero vydělal o pětinu více, přestože přepravil méně ropy

Ráda bych ale znala ten dopad, kdybyste ze svých zásob nic neuvolnili…

Podívejte se na to takhle: v Česku se průměrně denně spotřebuje zhruba 16 milionů litrů nafty. Z toho tuzemské rafinerie dodávají na trh zhruba 6,5 milionu litrů. Spotřeba benzinu je někde kolem šesti milionů litrů. Takže výpadek rafinerie v Litvínově znamenal, že na trhu chyběla více než třetina spotřeby. Tu by musel pokrýt dovoz ze zahraničních rafinerií. Okolní rafinerie ale povětšinou měly stejný problém jako my.

Navíc musíte zajistit rychle nejen objednávku, dodávku, ale také logistiku. A taková množství přepravíte jen po železnici – musíte mít rychle vagony, kapacitu tratí. A to už může být problém. K tomu připočtěte, že český národ, jakmile by na jedné čerpací stanici nebyla nafta, se začne vracet myšlenkami před rok 1989, kdy bylo běžné se předzásobovat, vytáhne doma kanystry a pojede čerpat kamkoliv. A to přece nikdo nechce.

Takže jste se i při té měsíční anabázi s Družbou báli paniky?

K panice nebyl důvod, vše bylo pod kontrolou, zásob byl dostatek a zásobování bylo plynulé. Ale proč vyvolávat džina z lahve? Nikdy nevíte, co nějaký nešťastný souběh okolností způsobí. Takhle byla veřejnost v klidu, nebyl žádný run na benzinky, netvořily se fronty, nějak víc se nečerpalo. To je přece správný postup! Vše jsme průběžně sledovali. I proto jsme půjčovali ropu Unipetrolu ze zásob.

Dobře, znamená to tedy, že by to chtělo mít zásobu v rezervách větší?

Je jasné, že stát nemůže držet neomezené množství zásob, je to extrémně drahé. USA třeba mají zásoby na několik set dnů, ale to je jiná, silnější ekonomika. My zásobu na 90 dnů nemáme, to je realita. A ačkoli státní energetická koncepce říká, že bychom měli v dlouhodobém horizontu směřovat ke 120 dnům, další nákup prostě znamená minimálně další jednu miliardu korun z veřejných zdrojů. To není málo. Je třeba zvažovat i budoucí vývoj spotřeby, změnu mixu ve spotřebě pohonných hmot, elektromobilitu, další alternativní zdroje nebo i růst ekonomiky.

Rusko těží nejméně ropy za poslední tři roky, na vině jsou problémy se znečištěním suroviny

Vznikl Správě státních hmotných rezerv, respektive státu za dobu zápůjčky nějaký extra náklad?

Nám ne. My jsme ropu zapůjčili a ta se nám vrátí. A toto zapůjčení není zadarmo. Takže náklady vznikly Unipetrolu. Stát s touto transakcí náklady či ztrátu neměl. Ovšem v momentě, kdy bychom neměli hmotné rezervy nebo by se zápůjčka nerealizovala, byly by společenské a ekonomické náklady výrazně vyšší, šly by do řádu miliard.

Proč?

Kdyby nebyla litvínovská rafinerie provozuschopná, znamenalo by to, že by lidé nechodili do práce. Už to je náklad, musíte je platit. Ztrácíte finanční prostředky na odvodech ze mzdy, na sociálním, zdravotním zabezpečení. Protože by se neprodávalo takové množství pohonných hmot, přišel by stát o daň z přidané hodnoty a samozřejmě taky o nemalou spotřební daň. A určitě by to mělo dopad i na zisk Unipetrolu, to je další výpadek na daních. Čili nezanedbatelné daňové dopady. Kromě toho rafinerie nevyrábí jen naftu, ale i jiné produkty pro průmysl, například asfalt. Což je v době, kdy začíná stavební sezona, dost citlivé téma. A to platí i pro ostatní výrobky z rafinerie. Jsem přesvědčen, že prostě měsíční výpadek rafinerie by znamenal ztráty, které už by státní kasa citelně poznala. V každém případě nebyl v souvislosti se zastavením Družby v ekonomice žádný výpadek, tedy půjčení znamenalo i stabilizaci příjmů státního rozpočtu. Nepůjčení by mělo velké důsledky.

Jak dlouho se vám do zásobníků bude vracet to, co jste půjčili Unipetrolu?

Maďarsko, Slovensko, Polsko a Česko ze svých nouzových zásob uvolnily přes dva miliony tun ropy. Její doplnění se teď musí vtěsnat do standardního systému zásobování tímto ropovodem, přičemž ročně se Družbou přepraví zhruba kolem 60 milion tun. Tedy ty dva miliony nejsou tak malé množství a nelze počítat, že se vrátí během dne či týdne. Odhadujeme to maximálně na půl roku. Už nyní se zásoby obnovují, Unipetrol nám vrátil už přes čtvrtinu a blížíme se ke třetině toho, co si půjčil.

Producenti ropy se potýkají s nízkými cenami, Exxon vydělal o pětinu méně

To se naplní zásobníky ropou, kterou umí zpracovat rafinerie v Litvínově. Proč nejsou zásoby také pro Kralupy, kde se zpracovává jiný typ ropy?

Dobrá otázka. To je bolavá věc, protože kdyby se podobná situace stala u ropovodu TAL, je zranitelnost rafinerie v Kralupech logicky výrazně větší. Historicky zásoby ropy pro Kralupy nemáme. Obecně se to ví, řešení ministerstvo průmyslu zapracovalo do státní energetické koncepce. My jsme to navrhovali vládě už v roce 2017, ale nebyla na tom shoda, nic se nepořídilo. Debata je vlastně odsunuta na rok 2020, protože nevíme, jak se bude dál vyvíjet ekonomika, autoprůmysl a podobně.

Kolik správa, respektive stát vynakládá za nákupy ropy do zásob peněz? Dá se říct, kolik stojí nákup ropy na den?

Pokračování článku patří k prémiovému obsahu E15
Roční předplatné
Nyní k ročnímu předplatnému získáte voucher v hodnotě 4 000 Kč na oblek na míru z pánského krejčovství
*Platí pro prvních 50 nových předplatitelů.

Roční rozšířené předplatné E15 Premium

Získáte cenově nejvýhodnější roční printové předplatné magazínů E15 Premium (8 ks), zaměřené na témata z oblasti ekonomiky a byznysu. Více o magazínech E15 Premium zde.
Čtvrtletní předplatné499 Kč
Ušetříte 98 Kč oproti měsíčnímu předplatnému
Objednat
Měsíční předplatné99 Kč
Cena 99 Kč platí pro první měsíc pro nové předplatitele. Další následující měsíc stojí 199 Kč.
Objednat
Firemní předplatné
Roční licence pro firmy a instituce objednávejte zde
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!