Musel jsem jednat rychle a neortodoxně, říká spolumajitel hotelů Asten Jiří Gajdošík

Jiří Gájdošík, spoluzakladatel hotelové sítě Asten Hotels.

Jiří Gájdošík, spoluzakladatel hotelové sítě Asten Hotels. Zdroj: E15 Michael Tomeš

Jiří Gájdošík, spoluzakladatel hotelové sítě Asten Hotels.
Jiří Gájdošík, spoluzakladatel hotelové sítě Asten Hotels.
Jiří Gájdošík, spoluzakladatel hotelové sítě Asten Hotels.
Jiří Gájdošík, spoluzakladatel hotelové sítě Asten Hotels.
5
Fotogalerie

Špindlerovský hotel Savoy a tři butikové hotely v Praze na skvělých adresách mají už dva měsíce na dveřích ceduli „Zavřeno“. Pod značkou Asten Hotels je provozuje jako spolumajitel Jiří Gajdošík. Teď ovšem zažívá možná nejtěžší období své kariéry, ze dne na den ho pandemie koronaviru a nařízení vlády donutily zastavit podnikání. „Když jsem viděl ten náraz do zdi, první dojem byl, že to nemůžeme přežít. Že to je konečná,“ říká Gajdošík.

Jaká byla vaše první reakce, když vláda vyhlásila nouzový stav a zastavila takřka veškerý pohyb a byznys v Česku?

Už pár dní to tam směřovalo. Bylo jasné, že se to stane. Vyřešil jsem to strašně rychle. A na naše poměry neortodoxně.

Co si pod tím mám představit?

První víkend jsem takřka všechny své lidi propustil. Z celkem 55 zaměstnanců mi zůstalo osm.

To zní drsně.

Ano. Nedalo se nic dělat. Ale když jsem viděl ten náraz do zdi, první dojem byl, že to nemůžeme přežít. Že to je konečná, když něco neudělám, a mně bylo jasné, že to není otázka pár dní. Tak jsem si s každým jednotlivým člověkem sedl, probrali jsme jeho finanční situaci, nechal jsem spočítat, kolik vydělává, kolik dostane na pracovním úřadě.

S každým z mých lidí jsem se domluvil na tom, aby v případě nouze přežil tři měsíce. A se všemi jsem dohodnutý, že v momentě, kdy se byznys bude moct rozjet, je zase naberu všechny zpátky, což už se pomalu chystá.

Co těch zbylých osm lidí?

To jsou ti, které opravdu nemohu propustit, mají na sebe třeba exekuci nebo kluk, který když nebude mít práci, tak se musí vrátit do Ruska a podobně.

Kolik zaměstnanců byli Češi a kolik cizinci?

Z osmdesáti procent jsou to Češi. Třeba některé ukrajinské pokojské nestihly odjet, protože se zavřely hranice. Tak jsme jim dali pokoj, aby měly kde být a podobně. Jsou to desítky opravdu silných příběhů.

Vyslechl jste si asi nepříjemné věci, ne?

Někde ano. Já ale celou dobu mého podnikání dělám všechno poctivě. Odvody, daně. Ale když jsem viděl, že vůbec nic není jasného, že nemohu spoléhat na stát, což navíc v našem oboru vždy bylo – nebyly žádné informace, o jakýchkoliv podpůrných programech se ani nemluvilo – musel jsem jednat. Nemohl jsem si dovolit čekat na schválení státní pomoci.

Zavřeno máte druhý měsíc. Už jste spočítal všechny ztráty?

Letos přijdeme v Praze zhruba o 75 až 80 procent našich tržeb. Ve Špindlu o takových pětadvacet procent. V celkovém koláči firmy to udělá 60 až 65 procent ztráty tržeb, což je celkově plus minus 65 milionů až 70 milionů tržeb. To je dané. Jen za Prahu jsme v tom teď zhruba za 18 milionů korun.

Všechny vaše hotely předtím vydělávaly?

Vše bylo v černých číslech s výjimkou hotelu Rezidence Dvořák. Ten jsme od loňského června rozjížděli, začínali jsme. Z peněz, které nám vydělával hotel na Klárově, jsme zainvestovali tento projekt. A kromě toho jsme do krize v Praze spadli opravdu po vedlejší sezoně, která trvá tři a půl měsíce.

Na tu vám normálně vydělá hlavní sezona. Necháváte si peníze stranou, abyste mohla financovat tu vedlejší. Takže byly tři a půl měsíce vedlejší a do toho bum. Zavřeno. A teď je jasné, že dalších osm devět měsíců bude pokračovat vedlejší sezona – až do příštího jara. Jsem přesvědčen, že hlavní sezona v Praze nenaběhne. To znamená, že budeme rok a půl ve vedlejší sezoně.

Kolik vás stojí hotely měsíčně teď v době korony, když si budovy pronajímáte, ale jsou zavřené a nemůžete na nich vydělávat?

To jsou strašně složité počty.

Tak když to vezmeme od pronájmu, energií a dalších nutných nákladů?

Kouknu do tabulek, abych vám to uměl říct. Včetně personálu mě to stojí 2,5 milionu až tři miliony korun, když to podělím čtyřmi hotely. To už bych byl v háji. Neexistoval bych.

Kdyby co?

Kdybych teď platil nájmy majitelům.

Tedy jste se dokázali dohodnout s vlastníky těch čtyř nemovitostí a nájem vám pozastavili?

Každá budova má jiný příběh. Ale obecně hraji s majiteli domů otevřenou hru, běžně komunikujeme. Sepsal jsem jim, co se stalo, poslal informace, co jsme udělali loni, co jsme investovali. Vysvětlil, jak si myslím, že se to bude dál vyvíjet, jaký mám byznysplán na příštích pár měsíců a že potřebuji jejich pomoc. Řekl jsem, že bych chtěl tři a půl měsíce bez nájmu.

A dopadlo to?

Někde jsme museli jednat, někde pomoc přišla okamžitě. Nerad bych rozebíral jednotlivé hotely. Jsme ale dobrý nájemce, o hotely se dobře staráme. Do budov strašně moc investujeme. Nad rámec nájmů jsme třeba za poslední roky do hotelů investovali více než 20 milionů korun. Nesnažíme se ty domy vyrabovat, udržujeme je.

Takže není potřeba, aby stát zasahoval do vztahů majitelů a nájemců a říkal, že vy máte platit kus, majitel kus a půlku zaplatí stát?

Myslím, že není úplně běžné, aby se majitelé zachovali tak, jak ti naši. Máme štěstí, že je s nimi řeč, snaží se nám vyjít vstříc. Bylo by příjemné, kdyby tento návrh na podělení se o náklady přišel, i přes dobrou dohodu s majiteli by nám to výrazně pomohlo.

Souhlasíte i s těmi navrhovanými poměry, tedy stát polovinu, vy 20 procent a majitel 30 procent?

Tam asi problém nevidím. Stát chce, aby do toho dal také něco pronajímatel. Objevily se i diskuze, že by to mělo být opačně, ale to už je řekněme hloupých deset procent v té celkové diskuzi. Nicméně umím pochopit, že z pohledu pronajímatelů – majitelů – je to složité. Pro mě je to správně, já platím nájmy čtyři, pomoc to určitě je.

Řešily se také možnosti plošného moratoria na úvěry od bank. Tam byste pomoc státu také potřebovali a využili?

Nepotřebuji, aby za mě domlouvali banku. To nefunguje. Když mi pomohou s nájmem nějakou formou, tak budu rád. Naše banka je super, jsme u Oberbank.

Bývali jsme u jedné z velké pětky, ale když jsme asi před sedmi lety potřebovali peníze, tak byla úplně k ničemu. Pořád zůstávala zaseklá v krizi z let 2008/2009, kdy hotely dostaly takřka stopku a podnikatel v gastru nebo cestovním ruchu pro ně byl jak červený hadr.

Nebude to teď pro vaše obor dost podobné?

Asi to bude velké téma. Každopádně když jsme tehdy potřebovali půjčit peníze, nedostali jsme je. Odešli jsme tedy do Oberbank. Máme u ní malý kontokorent, který jsme si vzali, když jsme ve Špindlu vykupovali restauraci. Letos jsme ho chtěli už zrušit, bylo to skvěle rozběhnuté a spočítané. Tak nic.

Zároveň nám pomáhají s financováním našeho nového hotelu Soyka. Je to velice vstřícná banka. Jsme s nimi roky, sice nejsme nijak velcí, protože náš roční obrat je 110 milionů, ale nevrazili nás pod žádný negativní tlak.

Jiné kolegy z branže ano?

Slyšel jsem takové příběhy. Že banka sebrala hotelu kontokorent například.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!