Když jsme se naposledy viděli s bývalým vládcem Sazky, bavil se se mnou jen pod podmínkou, že ho nebudeme fotit a slovo Sazka se nesmělo vyslovit. Teď je situace jiná, o „své“ firmě mluví bez problému. „Zestárl jsem a dále zmoudřel,“ tvrdí Aleš Hušák.
Co se ještě změnilo za ty tři roky kromě toho, že jste, jak říkáte, zmoudřel? Zeptala bych se, jak se to projevuje, ale to je asi drzé…
O stárnoucích lidech se říká, že moudří. Jsou tam bohužel i fyzické projevy, člověk je unavenější. Začínám být popudlivější, víc mi vadí hloupí lidé a asi to nejdůležitější je, že jsem stále konzervativnější.
Asi nejste popudlivější, když jste se mimosoudně vyrovnal s Českou unií sportu. Kdybyste byl, budete chtít soudní bitvu, která bude víc vidět, ne?
To s tím nemá nic společného. Jde o psychologicko-fyzické projevy. Pokud jde o pracovní či soudní věci, k těm člověk musí přistupovat úplně jinak. Udržovat chladnou hlavu a poslouchat svého advokáta. V případě paní doktorky Samkové je lepší poslouchat, protože jinak vás pak trestá.
Fyzicky?
Ne, ale má vypěstovaný jiný systém drobných trestů klienta, který neposlouchá. Když posloucháte, dobře to dopadne. Ona je vítězný typ.
Dělali jsme spolu rozhovor před třemi lety. Slovo Sazka jsem nesměla vyslovit. Dnes už mohu, proč?
Už se leccos změnilo.
Ano? Už snad i jezdíte kolem bývalé Sazka Areny?
Ne a nebyl jsem tam, nezajímám se. To už bude navždycky.
Vy tam prostě nevkročíte?
Když ztratíte dítě, žal lze přetrpět jen tak, že si nevystavíte jeho fotku do kuchyně a nebudete se na ni dívat každý den. Nejlepší je se nezajímat. Ale je to těžké, protože na mě útočí ze všech stran každý den různými akcemi.
Ale s firmou jako takovou jste v pohodě, ne?
Se starým byznysem jsem srovnaný. Kolem sídla mohu jezdit a mohu přemýšlet a hodnotit, zda třeba dělají dobře reklamu. S potěšením zjišťuji, že se vracejí ke všemu, co slavně rušili. Pravděpodobně vytahují staré šanony, oprašují je. Je vidět, že dospěli ke stejnému názoru jako my před sedmi lety.
Věci, které měly mít místo na trhu před sedmi lety, najdou uplatnění dnes? Nejsou zastaralé?
Ne. Jsou věci, co měly sedm let běžně fungovat, jako třeba Klub Sazka. Nebo se vrátili ke starým logům třeba u losů, byť je to posunuté do 3D.
Prostě sledujete, jak si Sazka pod KKCG vede. Loni klesl zisk, ale tržby rostly.
Je to složitější: loterie a hazard jsou věčné záležitosti, budou tu, dokud bude trvat planeta. Ale ekonomické výsledky se velmi těžko posuzují, protože se pohybují v úplně v jiných daňových souvislostech, než se Sazka pohybovala v době, kdy jsem ji řídil. Platí jiné zákony, jinak postavené, pro ně poměrně nevýhodné. Ačkoli si dokázali na rozdíl od Iva Valenty vylobbovat nižší ústupky v povinných odvodech, sám sebe se ptám, jak dlouho to bude trvat? Až do toho vkročí ta úplně hladová neomarxistická smečka Pirátů a bude na to mít vliv, dříve nebo později procenta zvýší a řeknou 28 až 30 procent. Je to přece nejsnazší oblast, kde peníze brát. Ve společnosti s tím naleznou konsenzus.
Nesleduji zisk a další věci, protože se počítají úplně jinak. Tak hluboko se tím nezabývám. Všiml jsem si ale velkého zadlužení. Mají ho dokonce vyšší, než jsme měli my. Dokážu si spočítat, za jak dlouho se to vše Komárkovi vrátí, a myslím, že se ta doba zase trochu prodloužila. Samozřejmě je bezvadné, že expandují, ale vím, jak to skončí.
Ano? Jak?
Zase postupným znárodněním. Vlna zbavování se hazardu na Západě je prostě proti nám posunutá. Vlády potřebují peníze, takže prodávají, co je nejlépe prodejné. Takových vln už byla po celém světě spousta a skončilo to dříve či později zaplacením a vyvlastněním. Politici si vždy nakonec uvědomili, že přicházejí o příliš tučné zlaté selátko, než aby to někomu nechali. Komárek se Šmejcem se o tom už přesvědčili v Řecku.
K zpětnému znárodnění hazardu dojde tedy jednou i v Česku?
To si netroufám odhadnout. Ale myslím, že u zahraničních akvizic Sazky se to dříve nebo později stane.
Neustále sledujete telefon, pípají vám zprávy a říkáte, že je to z nejrůznějších byznysů. Co kromě poradenství a vína ve Španělsku dnes tedy děláte?
Do důchodu už nemám tak daleko, a přestože jsem státu odevzdal desítky milionů, nebudu na tom s důchodem nijak skvěle. Podobně jako většina populace. Takže se musím živit. Pomáhám mladým lidem, kteří prodávají pizzu a polévky, ale nic mi tam nepatří.
Co znamená „pomáhám jim“? Půjčil jste jim peníze, zainvestoval?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
