Britsko-nizozemský ropný kolos musí po desetiletích „klidu“ řešit skutečný rébus. Čím dál více motoristů už nenapájí své vozy benzinem či naftou, ale elektřinou. Do byznysu s nabíjením se Shell pouští naplno, zatím na něm ale neumí vydělávat. Zisky, které spolehlivě vytváří na fosilních palivech, proto „pálí“ na investicích například do dobíjecích stanic. „V dlouhodobém horizontu bude počet elektromobilů růst. I když se mi dnes investice do dobíjecích stanic nevyplácejí, rok co rok se bude jejich návratnost zvyšovat a nakonec se stanou ziskovými,“ říká Sydney Kimballová, jež v Shellu působí na vedoucích pozicích téměř 39 let. V současnosti zodpovídá za byznys čerpacích stanic v Evropě a Africe, dříve měla na starosti Severní Ameriku.
Málokdo se může pochlubit tak bohatou kariérou v jediné společnosti. Jak vaše cesta začala?
Zpočátku jsem působila v IT. Přemýšlela jsem o práci pro Microsoft nebo Apple, ve hře byl ale i Shell. Vzala jsem si dva měsíce na rozmyšlenou. Nakonec jsem si řekla, že pokud jsou dostatečně šílení na to, aby mě nechali pracovat ve vedoucí pozici, pak to beru. Měla jsem štěstí.
S Evropou budete mít zřejmě dost práce. Tlačí na dekarbonizaci, fosilní paliva jsou často vykreslována jako nepřítel číslo jedna. To je pro váš byznys docela problém, že?
Rozhodující je, co chce zákazník. Ano, někteří přesedají do elektromobilů, jiní zůstávají ve spalovacích vozech. Výzvou je tyhle rozličné požadavky sladit. Věříme, že to zvládneme díky našim investicím do nabíjecí infrastruktury, které letos a příští rok vzrostou asi o půl miliardy dolarů. Kromě obchodu s palivy tvoří významnou část našeho byznysu i prodej občerstvení na čerpacích stanicích – divil byste se, jak důležité je nabízet dobré kafe, aby k vám někdo přijel.
Zejména zákazníci s elektrickým vozidlem mají tendenci trávit na našich pobočkách při každé návštěvě více času a utrácet více za nepalivové zboží, takže jsme tomu přizpůsobili naši nabídku. Nakonec v podnikání jde o to přizpůsobit se měnící se poptávce, v čemž jsme byli vždy dobří.
Když zmiňujete elektromobilitu a tlak na ziskovost, vydělává vám tenhle byznys, nebo stále jen generuje ztráty?
Loni jsme se vůbec poprvé překlopili do zisku, pokud jde o naše investice do elektromobility ve Velké Británii. Zhruba čtvrtina nově prodávaných aut je tam elektrických. V městských centrech, kde se elektromobily zatím nejvíce rozšířily, se ziskovost nyní zvyšuje. Všechny naše ostatní investice do elektromobility zatím nicméně nejsou ziskové.
Díky rozsahu našich aktivit ale můžeme zisky z tradičních paliv investovat do rozvoje nabíjecích sítí pro elektromobily a to je něco, v čem pokračujeme. Aktuální výzvou je optimalizovat tyto investice tak, aby co nejlépe odpovídaly poptávce.
Přesedne-li nemalá část řidičů do elektrických aut, poptávka po fosilních palivech může jít částečně dolů. Jak to chcete řešit?
Obchodujeme s mobilitou veřejnosti, na tom se nic nemění. Takže rostoucí počet čerpacích stanic osazujeme dobíjecími místy a paralelně začínáme budovat samostatné huby, kde lze dobíjet, jako kupříkladu ve Fulhamu v Londýně. Z trhů, které mám na starost, je nejdál Nizozemsko.
Zhruba každé třetí nové auto, které se tam prodá, je elektrické. Časem se můžeme dostat do stavu, kdy to bude půl na půl. Kdy přijde bod zlomu, ale neví patrně vůbec nikdo. Naším úkolem je zajistit, aby naše nabídka přímo odpovídala poptávce zákazníků.
Připomínám, že výstavbu dobíjecích stanic obvykle z většiny dotuje Evropská unie. Věříte, že po roce 2035 nebude možné v EU prodávat auta se spalovacími motory, nebo čekáte, že unie takto radikální plán ještě zmírní?
Tato otázka je složitější, než si mnozí lidé uvědomují, protože v ní hraje roli mnoho proměnných. Například jsem zmínila Nizozemsko – přestože je v elektromobilitě nejdál, potýká se s vážnými nedostatky elektřiny na většině území. V příštích dvou třech letech se prý tato situace příliš nezmění. S podobnými potížemi se může potýkat každá země, ve které se bude zvyšovat spotřeba elektřiny rychleji, než poroste její zásoba.
Nepřísluší mi spekulovat o tom, jak bude vypadat vládní politika za deset let, ale mohu říci, že jsme odhodláni spolupracovat s vládami, abychom mohli poskytnout zákazníkům podporu nezávisle na tom, jakým dílem přispívají k dekarbonizaci.
Sydney Kimball
V Shellu působí téměř 39 let. Během své kariéry postupně stoupala firemním žebříčkem a zastávala několik vedoucích pozic. V současnosti vede byznys čerpacích stanic britsko-nizozemského gigantu v celé Evropě a Africe, dříve zodpovídala za totéž v Severní Americe. Studovala počítačovou vědu a byznys na univerzitě v Calgary.
Jak náročné je podnikat, činit klíčová strategická rozhodnutí o investicích v takové nejistotě?
Při podnikání je jedním z klíčových úkolů zmírňovat rizika na základě všech dostupných informací. Ty dnes říkají, že v dlouhodobém horizontu bude počet elektromobilů nadále růst. To znamená, že i když se mi dnes investice do dobíjecích stanic nevyplácejí, rok co rok se bude jejich návratnost zvyšovat a nakonec se stanou ziskovými. A to se už děje, byť pomalu a s velkými rozdíly napříč státy.
Ano, nacházet rovnováhu není a nebude snadné. Musíme ale věřit, že se do toho vyplatí investovat. Našim obchodům s občerstvením nebo automyčkám je naštěstí jedno, na jaké palivo zákazník přijíždí.
Máte velký přehled o jednotlivých evropských trzích. Které jsou v příklonu k elektromobilitě nejdál?
V rámci Evropy je Nizozemsko v energetické tranzici nejdále, následuje ho Velká Británie, po ní Německo. To je první linie. Do té druhé bych zařadila Francii a Lucembursko. Další státy o transformaci uvažují, ale zatím se tak daleko nedostaly. Afrika, za kterou též zodpovídám, tohle vůbec neřeší, elektrických vozů je v ní minimum.
Podle některých výzkumů – například Climate Accountability Institute – patří Shell k největším znečišťovatelům planety vzhledem k produkci oxidu uhličitého. Co děláte pro to, aby byla firma ekologičtější?
Součástí naší strategie Powering Progress je stát se do roku 2050 energeticky neutrální společností. Vzhledem k rozmanitosti našich aktivit je to složitý úkol. V rámci mobility patří mezi konkrétní iniciativy rozsáhlé investice do dobíjení elektromobilů a paliv s nižšími emisemi uhlíku, používání udržitelných stavebních materiálů při výstavbě nových provozoven a investice do uhlíkových kompenzací.
Global Witness Group loni obvinila Shell z „greenwashingu“. Prý započítáváte mezi investice do obnovitelných zdrojů i ty, které s těmito zdroji nemají co dělat, čímž údajně manipulujete s veřejností včetně investorů. Jste si jistá, že to Shell popírá oprávněně?
Z mé pozice nejsem schopna diskutovat o pravdivosti jejich tvrzení. Mohu jen konstatovat, že já osobně jsem neviděla žádné důkazy, které by potvrzovaly to, co tvrdí. Máme jasně definovaný cíl, kterým je energetická neutralita.
Můžete uvést konkrétní příklady, jak jí chcete dosáhnout?
V první řadě do paliv přidáváme čím dál více bio složku. Nabízíme Shell V-Power, prémiové palivo, se kterým zároveň dojedete dál než s běžným palivem. Je čisté, efektivnější a zároveň prospívá motoru. Ano, možná to je v širším kontextu detail, chci na tom ale ukázat, že se snažíme neustále inovovat. Ve střední a východní Evropě jsme podstatně zvýšili množství fotovoltaik, které zásobují elektřinou čerpací stanice.
Protože spoustu energie spotřebují klimatizace, tak se soustředíme na nové technologie automatického otevírání a zavírání dveří, abychom neplýtvali teplem. Když to shrnu, zaměřujeme se na investice do nízkouhlíkových řešení v oblasti elektromobility a služeb nabíjení elektrických vozidel, nízkouhlíkových paliv, výroby energie z obnovitelných zdrojů, environmentálních řešení, vodíku a zachycování a ukládání uhlíku.
Jaké má Shell plány na českém trhu? Hodláte expandovat, pouštět se do akvizic?
Náš podíl na trhu čerpacích stanic v Česku je dnes mezi šestnácti a dvaceti procenty. Na všech trzích, kde působíme, cílíme zhruba na dvacetiprocentní podíl. Netoužíme po jeho zásadním navýšení, spíše se soustředíme na to, jak upevnit stávající pozici. Tu a tam něco přikupujeme, loni jsme rozšířili síť stanic o další tři.
V našem podnikání razíme přístup hodnoty nad objemem, soustředíme se na vybudovaní vysokovýkonné sítě a hledáme příležitosti, kam bychom mohli rozšířit naši prémiovou maloobchodní nabídku včetně elektromobility. Kupříkladu jsme uzavřeli partnerství s řetězcem Penny, u jehož obchodů budujeme dobíjecí stanice. Tyto spolupráce chceme rozšiřovat.
V Evropě se snaží expandovat čínské automobilky, například BYD bude kromě dovozu auta i vyrábět v Maďarsku. Mohou to být kvalitativně a cenově více než konkurenceschopné vozy čínských výrobců, které zrychlí přechod ze spalovacích aut na elektrická?
Rozhodně mohou přechod uspíšit. Konkrétně s BYD spolupracujeme v Číně na rozvoji naší sítě dobíjecích stanic. Společně sledujeme, jakým směrem se celý průmysl posouvá. BYD musí maximalizovat prodeje aut, k čemuž potřebuje funkční dobíjecí infrastrukturu. Zákazníka láká například na slevu, kterou dostane, nabije-li u Shellu. Společně chceme expandovat také v Evropě.
Máte bohatou zkušenost v oboru, do akcií jakých firem investujete, kterým věříte?
Dostávám zaměstnanecké akcie Shellu. Někteří kolegové je hned po obdržení prodávají, já je držím. Věřím v budoucnost firmy. Manžel pracuje pro Apple, takže i jeho akcie máme v rodině. Našlápnuto má více než dobře i ono zmíněné BYD.
