Plesnivé klobásy, falšovaný med, kakao bez kakaa - takové prohřešky českých výrobců i prodejců zveřejňuje už přes pět let web Potraviny na pranýři. Projekt Státní zemědělské a potravinářské inspekce používá uvolněný styl, kterým chtěl podle tvůrce Jindřicha Pokory přimět k zájmu o kontrolu potravin mladou generaci. Nejvíc závad podle něj vykazuje maloobchod, situace se ale zlepšuje. Pokora, který je ředitelem Odboru kontroly, laboratoří a certifikace, to řekl v rozhovoru pro deník E15.
Projevila se existence Potravin na pranýři na zlepšování stavu potravin?
To je strašná krátká doba, to je vlastně pět let. Když to vezmete od roku 1989, tak k takové změně, jaká byla po roce 1989 do roku 2000, zase tak rychle nedojde. Netroufnu si říct, zda web přispěl ke zlepšení. Ale že by to s našimi potravinami už tehdy bylo úplně špatné, to určitě ne.
Takže procento zjištěných pochybení se nijak výrazně nezměnilo?
Problém je, že téměř každý rok pracujeme s trochu jiným právním řádem. Takže na to, abych porovnával výrobky roku 2017 s rokem 2012 - to úplně nesedí.
Splnil tedy projekt očekávání?
Splnil i nesplnil. Splnil v tom, aby od nás spotřebitel měl informace. Občas se chlubíme, že na ten web se chodí dívat i uživatelé ze zahraničí. Na webu je anglický překlad, i když je jenom strojový, tak něco prostě lidem řekne.
V čem nesplnil?
V době, kdy jsme to spustili, jsem si myslel, že se přidají další evropské země. A vznikne nějaký celoevropský systém, který bude užitečný pro spotřebitele a ono k ničemu nedošlo. Teď už se nedivím, to bylo velice naivní.
Na Pranýř patrně nejdou všechny kontroly, ve kterých byla zjištěna závada. Jaká jsou kritéria?
Máme vnitřní předpis, jak se to má dělat. Byly vybrány takové závady výrobků, které by spotřebitele mohly zajímat. Rozhodně tam nejdou banální závady. Takže tam jsou především informace o potravinách falšovaných, nebezpečných, případně nejakostních.
Kolik provádíte kontrol ročně a jaké je procento závadnosti?
Počet kontrol souvisí s počtem našich inspektorů. Protože každý přibližně udělá v průměru 180 kontrol za rok, my těch kontrol vykonáme plus minus kolem 42 tisíc ročně. A co se týče procenta závad, tak nevyhovujících je přibližně třetina. Což se zdá, že je celkem hodně.
Ale naši inspektoři samozřejmě chodí především k těm provozovatelům potravinářských podniků, kde čekají nějakou chybu. Není to úplně pravdivý obraz o stavu potravinářského průmyslu.
Ve kterém článku řetězce je nejvyšší procento problémů? Jsou to supermarkety, večerky, farmářské trhy...
Dá se to říct ještě souhrnněji. Máme ještě samozřejmě výrobu, velkoobchod a maloobchod. Nejméně problémů mají tuzemští výrobci. Tam skutečně, když to vezmu po stránce odebraných vzorků, se to procento závad pohybuje kolem jednoho procenta. Je to samozřejmě různé podle potravinářského oboru. Ale když přijdeme do maloobchodu, tam je to víc než dvacet procent závad z těch odebraných vzorků. Velkoobchod je na tom ještě relativně dobře, tam se závadnost pohybuje kolem pěti šesti procent.
Ono je to logické. Pokud výrobce udělá kvalitní výrobek, dalším cestováním se ta jakost dá pouze uchovat. Už se nedá zlepšit. Ale v maloobchodě dochází skutečně nejvíce k negativnímu ovlivnění. Tam vidíme ten problém jako největší. Také největší procento těch kontrol je provedeno v maloobchodní síti.
Co se týče domácí produkce a farmářských trhů, tak tam problémy samozřejmě také jsou, třeba v označování. Ale protože si to tam vesměs prodávají přímo výrobci, tam skutečně těch problémů tak moc není. Takže farmářské trhy jsou z našeho hlediska relativně bez problému.
S takzvanými vietnamskými večerkami bývá spojený předsudek o závadnosti prodávaných potravin. Je to opodstatněné?
Více opodstatněné to bylo před pěti lety. Ale co vím od kolegů z terénu, především ze severních a západních Čech, tak majitelé vietnamské národnosti mají poměrně velký zájem mít podmínky v pořádku. Oni nechtějí být v rozporu s tím naším potravinovým řádem. Tedy samozřejmě neevidujeme, jaká je národnost provozovatele.
Sice je vidět i na webu Potraviny na pranýři, že značné procento spadá do této kategorie provozove, ale vím, že skutečně mají nastavené struktury, jak zjišťovat informace. Pro ně jsou samozřejmě české texty někdy nesrozumitelné. Ale mají lidi, kteří se tím zbývají a kteří ty informace předávají vlastně dál. Takže oni na sobě skutečně dost pracují.
Možná bychom zjistili, že tam to procento závad je vyšší než třeba u naší standardní maloobchodní sítě. Ale zlepšuje se to, skutečně se to zlepšuje.
Ten formát prodeje - oni jsou zvyklí na něco jiného. V Asii bývalo zvykem mít zboží na zemi, což se u nás samozřejmě nemůže. Takže ten styl prodeje je trochu jiný. Ale co se týče podmínek prodeje, třeba chladicí zařízení, označování - tam je určitě vzestupná tendence.
Co vás při kontrolách nejvíc překvapilo?
V poslední době mi utkvěl v paměti případ jednoho falšovaného výrobku s kakaem. V jednom řetězci jsme zjistili, že není dodržen obsah kakaa a je nahrazeno kakaovými slupkami. Kontrolu jsme tam opakovali ještě dvakrát a pokaždé jsme tam ten problém zjistili znovu. První nález tou kontrolovanou osobou vůbec neotřásl.
A takové druhé překvapení, na které si pamatuji a hned tak na něj nezapomenu, bylo, když jsem jednou šel s inspektory na kontrolu do jedné pražské restaurace. Tak hned v té části, která byla pro zákazníky, jsem se k té podlaze přilepil.
Vrátím se k Potravinám na pranýři. Na sociálních sítích má projekt velmi uvolněný styl. Nevyvolalo to kontroverze?
To víte, že ano. Dokonce i v rámci inspekce se to ne všem kolegům úplně líbí. Ale je to skutečně šité na míru té mladší generaci. Nebo je jí to přizpůsobené.
Proč tenhle styl?
A vy byste to četla, kdyby to byl typický státní projekt psaný slovníkem spisovného řádu?
Ta odlišností mě zaujala.
Za tím byla skutečně snaha oslovit mladší generaci. Dělali jsme analýzu i podle věkových skupin, kdo čte informace od nás, a zjistili jsme, že je sledují lidé až tak po pětatřicátém roku. Tu mladou generaci to nezajímalo. Proto se zvolila tato uvolněnější forma komunikace. A zkusili jsme to na sociálních sítích. Nicméně stále hlídáme, aby ty informace byly v souladu s tím, co jsme zjistili.
