Poslanci schválili největší daňové změny za více než deset let. Se zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmů spolu se zvýšením daňové slevy na poplatníka má zůstat lidem v kapsách ročně až 130 miliard korun, které by jinak odvedli státu. To však podle ekonomky Danuše Nerudové povede k dalšímu zadlužování země, na které doplatí všichni. „Je potřeba si uvědomit, že vyšší dluh jde zaplatit jen vyššími daněmi,“ říká rektorka Mendelovy univerzity v Brně.
Sněmovna schválila faktické snížení daně z příjmů a zároveň velkorysé zvýšení slevy na poplatníka. Během jedné noci tak odhlasovala výpadek ve veřejných financích za 130 miliard korun. Co na to říkáte?
Jsem z toho upřímně šokovaná a nazvala bych to tak, že našim dětem byla ukradena budoucnost. Je třeba si uvědomit, že ty dva návrhy byly v podstatě alternativou. Zvýšení slevy byla levnější pirátská alternativa k vládnímu návrhu premiéra Andreje Babiše na snížení daně z příjmu na 15 procent. Nevím, jak je možné, že byly schválené oba dohromady. Je to naprostý rozvrat veřejných financí.
Vy byste tedy preferovala pouze zvýšení slevy na poplatníka?
My se škrábeme pravou rukou za levým uchem. Problém toho, že lidem zůstává málo na výplatní pásce není kvůli výši daně, ale výši odvodů. Pokud cílem bylo pustit do ekonomiky více peněz, tak je potřeba provést důchodovou a daňovou reformu. Způsob, jak teď rychle lidem pomoci, bylo právě ve zvýšení slevy a jejím případném překlopení do bonusu. To by pomohlo nízkopříjmovým lidem i střední třídě. Takhle bylo schválené něco, co a priori pomáhá vysokopříjmovým poplatníkům a neposiluje střední třídu, která zdaněním trpí nejvíc. Zrušení superhrubé mzdy není špatný nápad, ale je to špatně načasované. V této době je to úplně špatně.
Podle Babiše se tím má stimulovat spotřeba, tedy že lidé budou více utrácet, když mají vyšší příjmy. Je tato úvaha správná?
Není. Stát totiž nepřispívá k tomu, aby snižoval míru nejistoty v ekonomice. Naopak ji přiživuje. Například tím, že zveřejní tabulku PES, a nakonec se podle ní neřídí. Když je velká míra nejistoty v ekonomice, tak multiplikátor může být dokonce záporný. Čísla ukazují, že domácnosti neutrácejí, protože mají strach, co bude. Zcela jistě budou lidé šetřit.
Nižší patnáctiprocentní daň z příjmu má platit jen dva roky. Věříte tomu? Nikde to v zákoně není výslovně psáno.
V novele zákona opravdu není žádný limit. Ještě zbývá Senát a prezident, který jasně říkal, že to akceptuje jen tehdy, pokud to bude omezené na dva roky.
Myslíte tedy, že by se daňový balíček mohl zaseknout u prezidenta Miloše Zemana?
Nemohu mluvit za prezidenta, ale on ve sněmovně při projednávání rozpočtu řekl, že to chápe jako krátkodobou pomoc ekonomice na dva roky. Nedokážu předjímat, co se stane, když tam limitace dvou let nakonec nebude.
Co to znamená z hlediska státního rozpočtu na příští roky?
Už nyní se bavíme o deficitu příštího rozpočtu vyšším jak 500 miliard korun, protože navrhovaný rozpočet se schodkem 320 miliard korun byl postavený na makroekonomické prognóze z 15. září. Ta říkala, že v roce 2021 bude růst HDP 3,9 procent. Listopadová prognóza České národní banky v nejoptimističtějším scénáři ale říká, že bude růst jenom 2,4 procenta HDP.
Rozpočet, jak byl navržen, je v podstatě cár papíru levitující ve vzduchoprázdnu, protože ministerstvo odmítlo udělat makroekonomickou prognózu v listopadu. Navrhovaný deficit 320 miliard plus nově 130 miliard dělá dohromady 450 miliard korun. A i to je naprosto nereálné.
Z jakého důvodu?
Odhaduji, že v každé vlně zanikne alespoň deset procent podnikatelských subjektů. Pokud bude třetí vlna – a myslím, že je to velmi reálné – zanikne až třicet procent subjektů. To je třetina ekonomiky. Daňová báze na výběr daní prostě nebude tak vysoká. To je naprosto bezprecedentní zadlužení, za dva roky to bude minimálně bilion. Neumožňuje to dělat žádné jiné věci. Měl se nechat prostor, aby se udělaly základní strukturální reformy, které nemáme – tedy důchodovou a daňovou.
Navíc ten rozpočet, jak je navržený, je v rozporu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Strukturální deficit je podstatně výš než 4,5 procenta HDP. Vláda proto musí okamžitě předložit novelu zákona o rozpočtu.
Případné zvyšování daně z příjmu bude za dva roky na další vládě, která vzejde z voleb příští rok. Nebude to politická sebevražda, ať se dostane k moci kdokoli?
Bude. Je lehké daně snižovat, ale velmi těžké zvyšovat. Je potřeba si uvědomit, že vyšší dluh jde zaplatit jen vyššími daněmi. Další vláda, když bude pravicová, bude muset nakonec dělat levicovou politiku a zvyšovat daně – a to velmi výrazně.
Vláda bude muset kromě zvyšování daní zřejmě v příštích letech také hledat úspory a jiné příjmy. Kde brát?
Primárně by měla začít výrazně šetřit provozní výdaje. Měl by se například změnit poměr dotací a investic. Není úplně normální, aby byl poměr vychýlen ve prospěch dotací. Kabinet by je měl škrtat a více investovat. A samozřejmě bude diskuze o tom, jaké daně se budou muset zvýšit. Díra v rozpočtu je tak obrovská, že se budou muset zvýšit citelně. Nebo bude muset stát seškrtávat další výdaje a může klesnout kvalita poskytovaných veřejných služeb, zdravotnictví a tak dále.
ČSSD tvrdí, že Babišův návrh ohrozí dlouhodobé fungování zdravotního i sociálního systému, hrozí privatizace nemocnic či kolaps důchodů. Nepovažujete to za přehnané tvrzení?
Já si to myslím také. V rámci Komise pro spravedlivé důchody jsme dělali kalkulaci – a to bylo ještě před schválením tohoto nesmyslného zrušení superhrubé mzdy – že pokud se neudělá nic s důchodovým a daňovým systémem, tak by se musely po roce 2030 plošně všem snížit důchody o 11 procent. Nyní, pokud je díra v rozpočtu takto vysoká, samozřejmě razantně klesá udržitelnost veřejných financí, a proto se bavíme se o daleko vyšším procentu, než je oněch spočítaných jedenáct.
Prezident Zeman dlouhodobě bojuje za zrušení daňových výjimek. Ušetřit by se podle něj daly stovky miliard korun. Je toto cesta?
Moc nerozumím tomu, jaké výjimky by chtěl rušit. Je třeba si uvědomit, že mezi daňové výjimky patří třeba odpočty na to, co si lidé spoří v životním a penzijním připojištění na stáří. Podobně se budou těžko rušit slevy a bonusy na dítě. Nedokážu si představit ani zrušení odpočtu úroků z hypoték.
Rozhodnutí poslanců znamená také to, že kromě téměř 90 miliard, které zmizí ze státního rozpočtu, přijdou také obce a kraje o více než 40 miliard korun. S ohledem na velikost rozpočtu, se kterými hospodaří, není to ještě více alarmující?
Je to citelný zásah do rozpočtu samospráv. Už dříve jsem říkala, že z krize se musíme proinvestovat a investice je třeba decentralizovat. Pokud vezmeme obcím tyto peníze, pak o decentralizaci nemůže být ani řeč.
Měla by je vláda nějak kompenzovat?
Vláda by měla změnit rozpočtové určení daní.
Samosprávy o to bojují dlouhodobě, ale bez úspěchu.
To je právě spojené s daňovou reformou. Pokud se bude reforma dělat, je třeba samozřejmě reformovat otázku rozpočtového určení daní.
Česko se bude muset výrazně zadlužit. Jak to budou vnímat zahraniční investoři?
Hrozí, že dojde ke zhoršení ratingu. To znamená, že si budeme půjčovat za výrazně horších podmínek. Obsluha státního dluhu bude stát dvojnásobek. Co na to říct. Je to nejhorší hospodaření v historii země. Při tvorbě státního rozpočtu byla porušena snad všechna pravidla, která existují.
Vystudovala hospodářskou politiku a správu na Mendelově univerzitě v Brně. Po studiích pokračovala v práci na univerzitě a získala titul profesorky. Ekonomka je odbornicí na problematiku daní a jejich harmonizaci s Evropskou unií. V roce 2018 byla jmenována rektorkou Mendelovy univerzity. Od minulého roku je předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody, kde hovoří politici a odborníci o nové penzijní reformě. V době koronavirové pandemie se stala členkou poradního ekonomického týmu ústředního krizového štábu a iniciativy Koro-NERV-2. |
