Otevřená data nejsou politika, jednoho dne bude veřejné všechno, říká nizozemský odborník | E15.cz

Otevřená data nejsou politika, jednoho dne bude veřejné všechno, říká nizozemský odborník

Nguyen Thuong Ly

Klíčový poradce nizozemské vlády pro otevřená data Paul Suijkerbuijk je přesvědčen, že data patří veřejnosti a ta by je měla znát. Na konferenci Open Data Expo v Praze, kterou pořádala nadace OSF, se snažil poradit českým úřadům, jak s daty nakládat. Suijkerbuijk, jenž zároveň působí jako expert na inovace pro Evropskou komisi, řekl v rozhovoru pro deník E15, že by se vlády měly snažit otevírat data i za cenu vyšších finančních nákladů a rizik s odhalováním osobních dat.

Zajímá se vůbec veřejnost o otevřená data? Nebo je důležitější ta sebekontrola úřadů, které k tomu právě představa otevřenosti jejich dat nutí?

Otevřená data fungují ve více směrech. Bezprostřední zájem veřejnosti vlastně není moc velký, ale o to víc je zajímá jejich dopad. Například v mnoha zemích jsou data o dopravě i městské hromadné dopravě zahrnutá v mapách od společnosti Google, to je něco, co například já používám každý den. Ten nepřímý dopad otevřených dat je obrovský, lidé opravdu vyhledávají aplikace zprostředkující otevřená data.

Pro většinu lidí jsou právě syrová data takřka nesrozumitelná, většina z nás potřebuje aplikace a vizualizace, abychom jim porozuměli. Jak ale přimějete veřejné instituce, aby do vývoje takových aplikací investovaly, respektive s tvůrci spolupracovaly?

Čím více užitku přinese daná aplikace veřejnosti, tím více se vyplatí do ní investovat. Například v Nizozemsku máme aplikaci, která pomáhá rodičům ve výběru vhodné školy, a to publikováním informací o školách, o výsledcích inspekce, o počtu maturantů v daném roce. A to také může mít nepřímý dopad na společnost, může to mít vliv na menší počet dětí, které školu nedodělají, a naopak zvýšit kvalitu vzdělání v zemi. Je samozřejmě těžké říct, že to mohla způsobit zrovna tato aplikace nebo tyto stránky – a to je vlastně důvod, proč je vždy těžké hovořit o významu a dopadu otevřených dat.

Pracovník českého ministerstva vnitra Michal Kubáň na konferenci řekl, že nejde o počet datových sad, jako spíše o jejich kvalitu. Souhlasíte s tím?

Samozřejmě, ale jde o obojí, jak o počet, tak kvalitu. Když mluvíme o počtu datových sad, je třeba si uvědomit jednu věc – vládní instituce, které data otevírají, neví, jak budou dál použitá. Jeden z řečníků řekl, že nevidí význam v užití určitých dat. Ale není na vládě, aby rozhodovala, která data jsou pro společnost užitečná. Musíte otevřít, co nejvíce dat, kolik je to možné.

České úřady zkoušejí zpřístupňovat svá data. Nemáme ale peníze na programátory, stěžují si

Je ale pravda, že pokud nejsou data kvalitní, je pro společnost velmi těžké je dál zpracovat. Je proto dobré s veřejností komunikovat a zjišťovat, jaká data chce a jak je chce použít. Pak můžete otevírat ta správná data ve správné kvalitě. Jednoho dne budou všechna data otevřená.

Vláda podle vás nemá rozhodovat, která data otevřít. Na konferenci jste ale zmínil příklad, jak nizozemská vláda zjistila, že když se dají dohromady dvě datové sady – o rozmístění škol a o znečištěných oblastech – ukáže se, že školy často stojí ve znečištěných oblastech. Vládě se moc nechtělo tato data publikovat, jak moc jsou pak data opravdu otevřená?

Ano, je to vždycky vláda a státní instituce, kdo otevírá data, ony vlastní ta data. To je vždy těžké rozhodování, když jsou ty datové sady samy o sobě neškodné, ale když se dají dohromady, ups. Vznikne něco, co jsme nepředpokládali. Ale je to ta situace, pravdivá v tom momentu, místě a čase. Tak proč bychom tyto informace neměli publikovat? Vznikne jinak situace, kdy skrýváte před veřejností něco, co byste neměli skrývat.

Jsou data politika?

Ne. (smích)

Proč ne?

Data reguluje zákon o svobodném přístupu k informacím, to už je regulováno, ve sporných případech může rozhodnout soud. V tomto směru to není politika. Nyní jsme ale v mezní situaci, kdy vlády na celém světě nezveřejňují vše, co by mohly. Jednoho dne budou všechna data otevřená, byť je to trochu idealistický scénář. Jediné, co mohou vlády v mezidobí dělat, je rozhodnout, která data otevřou jako první. Musí rozhodnout o tom, která data mají přednost a která data radši nechat na později, protože by mohly ukázat něco v nepříznivém světle. Právě v tom načasování můžeme vidět politiku.

Mluvil jste o šedé zóně informací, kde se střetávají názory na to, jestli to jde nebo nejde otevřít. O čem je například řeč?

Například v Nizozemsku jsme měli diskuzi o stromech ve městech, o kterých sbíráme informace kvůli údržbě. Skupina aktivistů požádala vládu o tato data, aby mohla vizualizovat, kolik je zeleně ve městech. Vláda si řekla, proč ne. Ale potom si uvědomila, že spousta stromů nebyla udržována tak, jak by měla. Takže se jim nechtělo tato data zveřejňovat, protože by každý viděl, že to zanedbali.

Za korunu udělám registr firem otevřenější, nabízí Babišův exporadce Bláha ministerstvu. Dříve ale narazil

Mnoho státních institucí je přesvědčeno, že data patří jim. Mnoho českých úřadů, jako například Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), část dat prodává, protože potřebuje jako příspěvková organizace vydělat peníze. Jako moc tedy data patří veřejnosti?

V případě ČHMÚ chápu jeho přístup, pokud je státem financován jen z části, pak to tu organizaci přivádí do problémů s tím, jak vybudovat svůj rozpočet. Podle mého názoru by státní rozpočet měl přihlédnout k tomu, jak cenná data tento úřad poskytuje a že tato hodnota převyšuje peníze, které stát ušetří, když přinutí úřad si je vydělat.

Jak přistupuje nizozemská vláda k otevřeným datům? Pro české úřady je to zatím spíše novinka a jsou spíše zdrženlivé.

Přístup k otevřenosti je u každé vlády trochu jiný. Někteří říkají, nejdeme do toho, je tu hodně hrozeb, ještě nejsme připraveni. Jiní říkají, dobře, jdeme do toho, veřejnost mi pomůže ta data zlepšovat a všichni si tak pomůžeme. Obecně v Nizozemsku existuje povědomí o otevřených datech a vláda otevřenost podporuje. Ale co se týče opravdové práce, tak je ještě mnoho, co udělat. Je tu tolik dat, kde není jasné, jakou roli budou hrát ve společnosti.

Každopádně chápu, když pracuje někdo na malém městě či vesnici, musí řešit spoustu věcí, a potřeba otevřených dat často spadne ze stolu. Dokážu si představit, a cítím s nimi, že jsou pak otevřená data těžko dosažitelná.

Jak zabránit zneužití dat?

Z mých zkušeností z Nizozemska existuje tak malý počet případů zneužití, že se o tom nedá mluvit jako o velké hrozbě. Také vidíme, že když jsou data použitá špatným způsobem, následuje diskuze, jak zlepšit užití otevřených dat.

Musím se zeptat na nařízení o ochraně osobních údajů, známou jako GDPR, které brzy vstoupí v platnost. Je to něco, co znervózňuje veřejnou i soukromou sféru, která pracuje s otevřenými daty.

GDPR je o soukromých datech a jako taková jsou oddělená od otevřených dat.

Ale soukromá data jsou velmi často součástí otevřených dat.

To by se nemělo stávat. Aspoň v Nizozemsku platí, že když jsou osobní informace součástí dat, pak nejde o otevřená data. Otevřená data nezahrnují soukromá data, ale samozřejmě vzniká mnoho sporných situací. GDPR například explicitně uvádí, že geografická poloha člověka je jeho soukromou informací.

Mikroskop: Českým firmám ujíždí s digitalizací vlak, varují manažeři IT společností

Může se však stát, že spojením více datových sad – například spojením informací o rozmístění kriminálních činů s mapou města, kde žije málo obyvatel – lze někoho, například oběť kriminálního činu, lokalizovat. Je to problém, který se u nás opravdu stal. Spojením otevřených dat můžete objevit soukromá data a je třeba se tomu snažit vždy vyhnout, byť je to často těžké. Obecně mohu říct, že v Nizozemsku jsme velmi zkušení v anonymizaci dat.

V českém živnostenském rejstříku můžete nyní najít data narození i adresy bydliště u všech podnikatelů. Funguje to tak léta. Proto je GDPR velkým strašákem pro česká otevřená data.

Chápu, že je to věc, o kterou se teď musíte postarat. I v Nizozemsku nás GDPR, které velmi podporujeme, dostala do situací, kdy jsme museli změnit naše datové sady.

Dokážete si představit otevřená data v soukromé sféře?

Myslím, že v nové ekonomii, v nové éře podnikání v digitální společnosti, je otevřenost velmi důležitá. Už nyní vidíme, že například banky, pojišťovny či telefonní operátoři poskytují některá data. Jak to očekáváme od vlád, tak postupně budeme očekávat i od firem, že zveřejní informace o výkonu, pravidlech, které používají například při pojišťování, platech zaměstnanců. Jako společnost budeme vyžadovat stále větší otevřenost.

Jaká je budoucnost? Mezinárodní databáze?

U některých dat k tomu dojde, někde to už dokonce existuje, vezměte si například Open Corporates – mezinárodní databáze firem po celém světě. Funguje to ale lépe u ekonomických informací. Informace, které se dotýkají veřejnosti, politického života, zůstanou nadále lokální. Spíše zde uvidíme rozvoj více regionálního pohledu na data místo celostátního.

E-government nakoply hlavně banky, říká bývalý estonský premiér Taavi Rõivas

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!