Open data: Jak se české úřady se snaží otevírat data | E15.cz

České úřady zkoušejí zpřístupňovat svá data. Nemáme ale peníze na programátory, stěžují si

Nguyen Thuong Ly

Otevřená data nikdy nebudou politický mainstream, říká Tomáš Vyhnánek, náměstek ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), který se snaží otevřít data ministerstva financí. Podobně tak činí další rezorty, státní úřady i města a obce. Potýkají se však s mnoha potížemi, jednou z největších je neochota úředníků změnit svůj přístup k datům. 

„Otevřená data jsou důležitá pro vnitřní kontrolu. Není to samoúčelné, hlavním přínosem není to, kolik lidí na to kouká, ale že do toho někoho kouknout může. To nutí úředníky, aby v tom měli pořádek,“ řekl Vyhnánek na letošní konferenci Open Data Expo, kterou pořádala Nadace OSF a její Fond Otakara Motejla. Ministerstvo financí podle Vyhnánka již zveřejnilo padesát datových sad. „Otevřená data nikdy nebudou politický mainstream. Důležitá je komunita, kterou to zajímá a baví,“ říká.

O samotný počet datových sad ale nejde, myslí si Michal Kubáň z ministerstva vnitra. „Počet datových sad vám nic neřekne k jejich hodnotě a využití. Trendem bude zlepšovat kvalitu datových souborů, omezovat chybovost a zlepšovat využití,” říká Kubáň. V České republice je podle Vyhnánka 18 tisíc institucí, které by mohly otevřít svá data. Mnozí úředníci však prý často považují tyto informace za svůj majetek a nestaví se příliš otevřeně k jejich sdílení.

Datovou otevřenost státní správy dlouhodobě kritizuje zakladatel Hlídače státu Michal Bláha. „Situace v open datech v české státní správě se zlepšuje, ale všichni ostatní se zlepšují rychleji,“ řekl na konferenci Bláha. Vrací se k potížím s Administrativním registrem ekonomických subjektů (ARES), které dlouho neposkytovalo strojově zpracovatelná data, jak nařídila vláda. Ministerstvo financí po kritice svým způsobem otevřelo. „Data jsou otevřená takovým způsobem, že je pracné a drahé s daty pracovat,“ upozorňuje však Bláha, který rovněž kritizuje úřady, že si nechávají za některá data platit.

Komentář Petra Koubského: ARES za korunu? Příliš drahé

Šéf Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder ale oponuje, že některé instituce si potřebují "vydělat". Právě ČHMÚ jako příspěvková organizace je státem dotovaná jen ze dvou třetin, zbytek peněz si ústav shání sám. „Třetinu musíme vydělat, ale společnost na druhou stranu očekává, že data a informace budeme zveřejňovat zdarma,“ popisuje situaci Rieder. ČHMÚ proto chystá katalogizaci svých dat. „Řekneme, že toto jsou data plně hrazená státem a tyto jsou z komerční činnosti. Podle toho s tím budeme nakládat,“ řekl Rieder. Vyjasnit situaci by měla také chystaná novela zákona o ČHMÚ.

Důležité je podle odborníků vyvíjet aplikace a vizualizace, které data představí veřejnosti v souvislostech. Tisícům položek v excelu totiž málokdo rozumí. Pro úřady je však náročné takové aplikace vyvíjet, upozorňuje Eduard Durník z Českého statistického úřadu. „My jako poskytovatelé dat máme naprosto nezastupitelnou roli. Na řadu dat máme monopol, takže je musíme zveřejňovat a rádi to děláme. Kdo si s tím ale bude hrát? Jak zabránit dezinterpretaci těch výsledků?“ ptá se Durník, podle kterého úřad nemá prostředky na zaplacení kvalitních programátorů.

Za korunu udělám registr firem otevřenější, nabízí Babišův exporadce Bláha ministerstvu. Dříve ale narazil

Jako problém nyní vidí podnikatelé i úředníci zavedení tzv. GDPR, tedy evropské směrnice o ochraně osobních údajů, která vstoupí v platnost koncem letošního května. Ke zveřejnění osobních informací bude třeba souhlas. V českém živnostenském rejstříku si dnes člověk najde datum narození i adresu trvalého bydliště zapsaných živnostníků, změna tak zasáhne mnoho datových sad.

„Musíte si obhájit, že máte oprávněný zájem zpracovat osobní údaje. Ten musí převážit základní práva a svobody dotknuté osoby,“ popisuje slovenský odborník Filip Glasa, který stojí za soukromým projektem otevřených dat Finstat.sk, situaci, kdy souhlas není třeba. „I tak se ten člověk může s vámi soudit,“ dodává. Podle něj je důležité, aby si lidé pracující s otevřenými daty udělali analýzu vztahu s GDPR a vypracovali právní argumentaci, proč je nutné zpracovávat osobní údaje z veřejných registrů.

Na firmy i živnostníky se valí GDPR. Jaké jim vznikají povinnosti?

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!