Peníze pro nás nejsou v současnosti limitující faktor, říká šéf Krskova fondu BVC Přemysl Rubeš | E15.cz

Vše o designu

Vše o designu Vstoupit do speciálu

Peníze pro nás nejsou v současnosti limitující faktor, říká šéf Krskova fondu BVC Přemysl Rubeš

Peníze pro nás nejsou v současnosti limitující faktor, říká šéf Krskova fondu BVC Přemysl Rubeš
Přemysl Rubeš
• 
ZDROJ: archiv

Michal Tomeš

Miliardář a průmyslník Tomáš Krsek získal své bohatství především z prodeje plzeňské Škody Transportation. Posléze se však začal plně soustředit na investice do start-upů a dalších mladých firem. Jeho fond Bohemia Venture Capital má na starosti Přemysl Rubeš, který dříve sbíral zkušenosti například ve Francii nebo fondu Rockaway. Budoucnost vidí především ve sjednocení středoevropských investorů. „Češi neumí moc myslet ve velkém,“ říká Rubeš.

Kolik máte v portfoliu start-upů?

V tuto chvíli to je šest firem. Nejstarším start-upem je Simple Way, který dělá informační systémy pro pasažéry hromadné dopravy. Projekty má v USA, Kanadě, Indii i na Středním východě. Další firmou je Yieldigo, která na základě matematických modelů vypočítává ceny v obchodech. Následuje Cool Ticket, což je mobilní platforma pro uchovávání zabezpečených cenin, Domotron, který se zabývá budováním chytrých domácností, autoři chatborů Feedyou a indicko-americká firma IOSite, která vytváří řešení pro stavební firmy nebo velké průmyslové provozy, kde monitoruje produktivitu zaměstnanců.

Je tedy nějaké odvětví, na které se zaměřujete?

Spíše ne. Kdyby nám na stole týdně přistálo sto start-upů od středoevropských zakladatelů, můžeme si přesně určit investiční zaměření. Nicméně to si dnes víceméně mohou dovolit jen investoři v Silicon Valley, kde stále vzniká řádově více technologických projektů. Ale paradoxně pravě ti nejprominentnější a nejúspěšnější američtí investoři nemají žádné specifické sektorové zaměření.

Je pravda, že hlavním zaměřením je software, hardware a internet věcí, v současné době se ale například díváme i na začínající projekty v medicíně, nanotechnologiích, energetice nebo cestování. Ve světě start-upů je ale nutné se neustále učit.

Kryptoměnovému ochlazení Švýcarsko vzdoruje, výrazně tam přibylo blockchainových firem

Jakou roli pro vás hraje původ start-upu?

Zajímají nás odvětví, kde mohou být středoevropští zakladatelé dobří, hlavně proto, že jsme historicky v technologiích na světové úrovni. Platí obecně, že start-upy z menších evropských zemí jsou velmi zajímavé technologicky, ale ztrácejí na americké kolegy ve schopnosti proměnit technologii v produkt pro konkrétního zákazníka a potom ho umět rozšířit do celého světa. Jsou samozřejmě výjimky, ale know-how globálního škálování firem je dnes soustředěno stále hlavně v Silicon Valley.

Jak do chodu BVC zasahuje Tomáš Krsek, ladí nějak zaměření investic s jeho průmyslovými zkušenostmi?

O fungování fondu se aktivně zajímá, se všemi zakladateli start-upů se osobně zná, a řešíme spolu i jednotlivé investice. Z jeho byznysových zkušeností a nadhledu těžím já i zakladatelé našich portfoliových firem. Například zrovna před pár týdny jsme se vrátili ze společné cesty do Silicon Valley, kde začínáme být aktivní, abychom mohli našim start-upům více pomoci.

Stále je tedy Silicon Valley středobodem mladých firem?

Mladé firmy jsou všude na světě, v Silicon Valley jich ale vzniká relativně k velikosti uzemí i počtu obyvatel nejvíce. Aby se i lokální start-upy uměly prosadit celosvětově, je třeba, aby se jejich zakladatelé dostali do styku s lidmi, kteří s tím mají reálné zkušenosti, kteří umí přemýšlet i jednat ve velkém. Hustota těchto lidí je největší právě v Silicon Valley.

Je tedy cesta do USA nezbytná?

I na rozvinutějších trzích jako je ČR, kde už je připravené podhoubí pro začínající firmy, lze postavit produkt se světovým potenciálem. Start-up může začínat v místě, kde je doma, s podporou sítě vlastních kontaktů, místních investorů i fondů, které mu mohou pomoci s produktovou strategií a prvními zákazníky. V tomhle už máme výhodu oproti jiným zemím. Z rozhovorů s ostatními investory například víme, že pro Turky je naopak jednodušší vyrazit do Ameriky hned, protože v Turecku není dostatek kapitálu pro začínající projekty.

Škodu bylo správné prodat, říká byznysmen Tomáš Krsek

Jak moc velkou roli v rozvoji start-upů hraje česká nátura?

Zásadní, jako Češi většinou nemyslíme moc ve velkém. Jednak český trh je velmi malý a druhak je to naší mentalitou. Z velké části jsme od malička vychovávaní k tomu spíše neriskovat neúspěch. Ve škole se děti naučí mnoho věcí, ale zatím jsou podle mě příliš málo vedeny k rozvoji meta-dovedností, tedy kriticky pracovat s novými informacemi, prezentovat sami sebe i svoje myšlenky a vize, spolupracovat s ostatními i je vést, učit se z vlastních chyb, nebát se neuspět a houževnatě jít po neúspěchu dál, umět se přizpůsobit novým podmínkám.  

Proto je pro naše podnikatele dobré se inspirovat americkou kulturou stavění světových firem, což u nás to zatím tolik neumíme. Převážná většina dosavadních úspěchů českých start-upů je ve schopnosti postavit skvělou technologii a produkt, získat první zákazníky a poté exitovat americké korporaci, která globální škálu zajistí.

Znamená to, že všechny start-upy z portfolia mají ambici do Silicon Valley jet?

Některé naše produkty jsou čistě evropské, jejich trh je tady. Nicméně zakladatele podporujeme v tom, aby do Silicon Valley jezdili aspoň právě kvůli té inspiraci a způsobu přemýšlení o businessu, nebo v určité fázi odjeli a stavěli firmu odtamtud. Proto tam na cesty vyrážíme, proto si tam budujeme síť kontaktů a zázemí.

Je pro vás inspirací i nějaká jiná země?

Určitě Izrael. Je to malá země, má hodně vynalézavých lidí s dobrým technologickým vzděláním. Na rozdíl od Česka ale Izrael už od devadesátých let soustavně pracuje na tom, že je dnes z Tel Avivu technologická metropole světa. Běžným modelem je vybudování produktu v Izraeli a škálování v USA. Díky tomu se američtí investoři nebojí investovat a pomáhat původně izraelským produktům na americký a poté světový trh. Tamním start-upům paradoxně pomohla i geopolitická situace, tedy nemožnost expandovat do okolních zemí regionu. Museli se naučit technologie a produkty hned prodávat do Ameriky, tedy myslet ve velkém a připravovat se na velký světový trh.

Jaký má v současnosti fond rozpočet?

Peníze pro nás nejsou v současnosti limitující faktor. Tím je počet investovatelných projektů ve fázi, na kterou se zaměřujeme.

I z toho důvodu se dnes díváme i na ostatní trhy střední a východní Evropy, kde budujeme vztahy s fondy a investory, abychom v regionu mohli na podpoře start-upů spolupracovat a investovat i tam. Další aktivitou k posílení počtu zajímavých projektů je pak podpora a investice do menších start-upových fondů, inkubátorů a studií, která se zaměřují na start-upy na samém počátku existence, mnohdy už od stadia první myšlenky. Chystáme taky formu “start-upových stipendií”, abychom k podnikání přivedli více talentovaných jednotlivců.

Máte v plánu přijetí dalších investorů do fondu?

Je to zatím daleko, ale mojí vizí je v následujících letech vybudovat fond zemí střední a východní Evropy, jež by se zaměřoval na start-upy v pozdější fázi, které shánějí poslední část kapitálu před tím, než se vydají za moře. V současnosti toto financování dělají především němečtí nebo britští investoři, ale dlouhodobě je možné tuto fázi posunout do našeho regionu, vytvořit v Praze hub, který bude hrát roli odrazového můstku pro expanzi do západní Evropy a do již mnohokrát zmíněného Silicon Valley.

Je při současné situaci, kdy je na trhu relativně velké množství peněz, venture-kapitál stále rizikový?

Ano. I když máte kvalitní produkt na rostoucím trhu a schopné zakladatele, je stále bezpočet věcí, co se mohou “nepovést”. I od investorů v Silicon Valley zaznívá, že ze stovky investic do začínajících týmů devadesát start-upů umře, osm jich tak nějak funguje a dva jsou ti vítězové, ze kterých bude globální úspěch. To je realita start-upů, většina začínajících byznysů se prostě dál nedostane. To, že je více peněz na trhu znamená, že je více zakladatelů schopno získat peníze za lepších podmínek, ale ne, že by více start-upů přežilo počáteční fáze.

Sázka o milion dolarů. Investor věří v další růst kryptoměn, inspiruje se Buffettem

Cítíte na trhu větší zájem o start-upy?

Je tu určitě čím dál víc investorů a lidí, kteří ve start-upech vidí příležitost. Zakladatelé tak mají víc možností, za kým pro peníze jít, což trhu rozhodně prospívá. Důsledkem pak je i to, že se do celého ekosystému dostává více schopných lidí. Dostatek kapitálu taky dává zakladatelům možnost po cestě neuspět a něco se tím naučit, což prostředí dlouhodobě vylepšuje. Zakladatelé se de facto vlastně za peníze investorů učí, jak stavět inovativní firmy. Ale tak je to správně, přesně tenhle koncept stojí za dnešním technologickým rozmachem celého světa.

Jak si stojí česká start-upová komunita ve srovnání s ostatními zeměmi v regionu?

Ve středoevropském prostředí jsme na tom spíše lépe ve srovnání s Visegrádskou čtyřkou nebo východem Evropy. Třeba Estonsko je na tom ale i díky úspěchu Skypu ještě možná o trochu líp, začínající start-upisty motivuje superúspěšný příběh.

Měl by se podle vás do odvětví start-upů pouštět i stát?

Role státu je nezastupitelná. Tkví právě ve vytvoření podhoubí pro vznik nových projektů. Nemyslím tím, že by měl stát přímo investovat.

Izrael v devadesátých letech prostřednictvím jednoho z fondů dorovnával jedna ku jedné soukromé investice do začínajících technologických projektů. Tím snížil riziko pro soukromé investory, do start-upového světa se dostalo více peněz, zlepšily se podmínky pro investory i začínající podnikatele a obě skupiny výrazně vyrostly, více nápadů dostalo šanci. Byl to jeden z rozhodujících faktorů rozvoje dnes tak úspěšné izraelské start-upové scény.

Stát tedy může pozitivně motivovat soukromé investory podporovat co největší množství nových začínajících inovativních projektů a přilákat talentované lidi k podnikání, například z řad absolventů technických a přirodovědných univerzit. Jak jsem již zmínil, díky dostatku kapitálu se víc mladých lidí naučí, jak stavět úspěšně produkty, jak využít to, v čem jsme u nás dobří, jak pomocí technologií zlepšit životy milionům lidí po celém světě. Dlouhodobě to pak povede k posílení role naší země jako technologického hubu spíše než montovny Evropy.  

 

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!