Tomáš Krsek: Škodu bylo správné prodat | E15.cz

Škodu bylo správné prodat, říká byznysmen Tomáš Krsek

Hana Filipová

S prodejní cenou okolo deseti miliard korun se o akvizici strojírenského podniku Škoda Transportation ze strany PPF mluví jako o jednom z největších obchodů loňska. Její největší bývalý akcionář, předseda představenstva a šéf Tomáš Krsek se nyní věnuje českému summitu prestižní Singularity University, a hlavně vlastním investicím. „Peníze nejsou limitujícím faktorem, chci ale najít správné firmy a nápady, které mají šanci přežít a případně uspět,“ říká.

Smlouvy o prodeji Škodovky se podepsaly v listopadu 2017, platnosti nabudou až po odsouhlasení transakce antimonopolním úřadem. Je tam vůbec varianta, že by ÚHOS řekl ne?

Krajně nepravděpodobná.

Tudíž ale smlouvy neplatí, nebyla zatím ani vypořádána kupní cena?

Ne, bude až poté.

První zprávy o prodeji se objevily na začátku roku 2016. Byl jste už rád, že se to konečně prodalo?

Je složité na to odpovědět. Nicméně jsem byl delší dobu přesvědčen o tom, že je správné Škodu prodat.

Prvním zájemcem o Škodu byla čínská CRRC, která údajně chtěla, abyste zůstal dál akcionářem a ve vedení firmy. Stejné uspořádání mělo platit i v případě, že by Škodu koupil EPI Daniela Křetínského (spolumajitele vydavatele deníku E15 – pozn. aut.) Je pravda, že konečného kupce – PPF Petra Kellnera – přivedla do Škody roztržka mezi vámi a ostatními akcionáři (M. Korecký, M. Čmejla, J. Diviš – pozn. aut.) právě kvůli tomu uspořádání?

Spory mezi společníky byly jedním z důvodů.

Česko vsadí stamiliony z Evropské unie na rozjezd firem

Přitom ten obchod mohl být mnohem výnosnější, zhruba o deset miliard, že?

Ano, ale ne vše dopadne v životě ideálně. Nicméně mám s jednáním s Číňany velmi dobrou zkušenost, z jejich strany bylo dobře vedené.

Varianta, že by zůstal kromě vás podílníkem za čínského vedení také Michal Korecký, nakonec padla?

To nebudu komentovat.

Byla v té době už firma v nějaké křeči i s ohledem na vývoj vztahů mezi akcionáři?

Celý prodejní proces byl už dlouhý a to je vždycky špatně.

Ohrožovalo to provoz a fungování i kvůli financování od bank?

V té chvíli ještě ne.

V jaké už ano?

Řekněme, že finančně firma úplně ohrožena nebyla.

Nicméně kdyby nedošlo k prodeji, jako akcionáři byste museli dosypávat do podniku peníze na provoz?

Ano.

Mluvilo se o 900 milionech korun, souhlasí to? Zůstala stejná pozice i v případě prodeje PPF?

Nevím, zda je ta informace veřejná.

Byznysu s kryptoměnami se daří i v rozvojových zemích. Burza z Afriky chce mít miliardu uživatelů

Poslední zveřejněné výsledky firmy byly za rok 2016. Už jsou uzavřené loňské?

Ještě ne.

Určitě máte představu, jak se finanční situace loni vyvíjela…

Nechci to komentovat.

Už za rok 2016 meziročně klesly tržby, jaké byly důvody horšího vývoje hospodaření? Konec zakázek od Českých drah i s příchodem ANO na ministerstvo dopravy?

České dráhy nenakupovaly dlouho vůbec nic, to nás samozřejmě negativně ovlivnilo.

Ve vedení Škody zatím stále figurujete i proto, že PPF reálně není majitelem firmy. Vaší hlavní náplní života po Škodě budou investice?

Ano. Vyhledávám je aktivně, ale nikdy o nich dopředu nemluvím. Vybírám si české firmy, které mají svůj vlastní produkt a know-how. Takové v Česku dost chybějí. Podniky, které jsou schopné zaměstnávat lidi, co něco vymýšlejí. Montovny jsou dlouhodobě špatně pro tuhle zemi a byla chyba umožnit jejich nárůst.

Proč přesně?

Jestliže budou všichni schopní lidé odcházet do zahraničí, protože nebudou mít dostatek zajímavých příležitostí v Česku, bude to mít špatný dopad na společnost jako celek. V montovně jsou dva zahraniční manažeři a tím to končí. Pod nimi už není příliš kreativních pozic. Negativním efektem je, že drží mzdovou úroveň dole a také nenabízejí kreativní pozice pro lidi, kteří se chtějí rozvíjet. Proto potřebujeme společnosti s vlastním produktem a vývojem.

Vraťme se k vašim investicím: máte poloviční podíl v litovelském výrobci papírenských strojů Papcel a 70 procent jste nedávno koupil ve finské firmě Winda Power. Start-upy vás nezajímají?

Ale ano, mám investováno do čtyř. Moje další noha byznysu je totiž Bohemia Venture Capital. Spojil jsem se s klukem, který se věnuje venture kapitálu, a aktivně investujeme do malých technologických start-upů, obecně spolupracujeme s technologickými podnikateli, absolventy technických a přírodovědných vysokých škol i s vědci.

Druhá zlatá. Ledecké přibude velký sponzor a další kontrakty se jen pohrnou

O jaké start-upy jde?

Jsou to všechno české malé začínající firmy. Například Simple Way, jež dělá voice systémy na letištích. Jakékoliv hlášení, které na letišti slyšíte, je od nich. V portfoliu máme také Yieldigo, které pomocí pokročilé matematiky a umělé inteligence řídí ceny v nadnárodních maloobchodních řetězcích. Anebo Domotron, který přinesl na trh chytrých domácností produkt spojující industriální spolehlivost a uživatelskou jednoduchost ovládání. Dnes jsou jedním z nejúspěšnějších slovenských start-upů.

Kolik jste do toho dal peněz?

Není to úplně o objemu, ale spíš o tom najít správné investice, které mají šanci přežít. Peníze nejsou limitující faktor. Jde o relativně malé částky, jednotky či malé desítky milionů korun do jednotlivých společností.

Jste pak ve start-upu nějak aktivní?

Jednou za měsíc si vyslechnu, jak a kam se posunuli. Věnuji tomu tak dvě tři hodiny měsíčně.

Máte plán exitu?

Dívám se na to spíš z dlouhodobého hlediska. To ale neznamená, že nemůže nastat situace, kdy je pro firmu dobře, aby se stala součástí nějakého většího celku. Bylo by samozřejmě hezké prodat firmu Googlu a podobně, ale hlavně chci, aby start-upy byly životaschopné a jejich produkt prodejný. Zatím to dotuji, ale pokud firma přežije, pak do ní třeba investuje velký fond nebo ho koupí jiný stratég.

Finská Winda Power je vaše první zahraniční investice, proč jste šel do větrné energetiky?

Dlouhodobě bohužel věřím v globální oteplování. S energetikou se musí něco dělat a jsem přesvědčen, že řešením budou obnovitelné zdroje. Finsko jsme si vyhodnotili jako dobrou kombinaci stability prostředí a ještě ne úplně rozvinutého trhu.

Mayová chce rychlou bezpečnostní dohodu

Winda má ambici expandovat do Švédska, Estonska. Dokážete již nyní říct, kam bude směřovat pod vaším vedením, přece jen máte rozhodující podíl.

V energetice jde samozřejmě o úplně jiné částky než u start-upů, ale máme chuť investovat. Hlavní roli hraje vyhledávání vhodných míst, kde se dají stavět další větrné elektrárny. Není to o nákupu dalších firem. Model je většinou takový, že po dvou až třech letech provozu, kdy je zřejmé, že elektrárna dobře funguje a vítr fouká, se pak podnik většinou prodá nějakému infrastrukturnímu fondu, který chce aktivum držet dlouhodobě a má menší náročnost na výnosnost kapitálu.

V Česku v obnovitelných zdrojích nevidíte příležitosti?

Moc tu nefouká, ale asi i vítr se rozvine, bude to však nějakou dobu trvat. Technologie se musí ještě zlevnit, aby se to při poměrně malém větru v Česku vyplatilo.

Jednou z posledních věcí, do níž jste investoval spolu s dalšími byznysmeny (M. Kúšik, R. Pokorný a J. Sýkora – pozn. aut.), je český summit americké Singularity University. Proč vlastně?

Před 1,5 roku jsem absolvoval stejnou konferenci v USA a zjistil, že svět se pohybuje dopředu mnohem rychleji, než jsem si uvědomoval. Řekl jsem si, že by bylo fajn, kdyby mělo víc lidí v Česku možnost seznámit se s tím, jak rychle jde svět dopředu. Je to totiž důležité pro mnoho věcí ve společnosti.

Tomáš Krsek (45)

 Absolvent Ekonomické fakulty ZČU pracoval po studiích jako makléř, pak se stal ve společnosti Škoda Plzeň asistentem finančního ředitele. V roce 1996 nastoupil jako vedoucí projektového financování ve firmě Škoda Steel, o tři roky později se stal finančním ředitelem Škody. Následovaly další pozice ve vedení Škoda Holdingu. V roce 2009 se stal generálním ředitelem Škoda Holdingu a o rok později s dalšími společníky odkoupil její dceřinou firmu Škoda Transportation.

Stal se předsedou představenstva, později i členem dozorčí rady. Drží podíly ve výrobci papírenských strojů Papcel, staviteli operačních sálů a čistých prostor pro farmacii firmě Block a ve finské společnosti Winda Power. Investoval do čtyř českých start-upů. S manželkou založil nadační fond, který financuje stipendia nadaným českým studentům na světových univerzitách. Finančně podpořil kampaň Jiřího Drahoše.

Byla to jen otázka peněz, dostat Singularity do Prahy?

Musí se splnit nějaká kvalifikační kritéria, což ale není nepřekonatelný problém. Celkově to byla poměrně drahá záležitost, museli jsme do toho investovat dvacet milionů, aby se konference konala v Česku. Vlastně jsme ji poprvé dostali do východní Evropy.

Očekáváte, že bude zisková?

Jsme připraveni na to, že nebude. Záleží hlavně na počtu prodaných lístků. Ale pojali jsme to spíše jako osvětovou věc. Chtěli jsme, aby to tu bylo.

Je to jednorázová akce?

Uvidíme. Když se ukáže jako úspěšná a zájem bude dostatečně velký, tak ji zopakujeme.

Trh s 3D tiskárnami na kov startuje pomalu

Říkal jste, že se svět vyvíjí rychleji, než jste myslel. Kam tedy tou rychlostí směřuje?

K ještě většímu rozvoji technologií. Když si vezmete, co se stalo mezi roky 1980 a 1990, nebylo to nic moc: byly barevné televize a pak trochu lepší barevné televize. Mezi lety 2008 a 2018 už ale byla technologická změna obrovská. A není žádný důvod, proč by měla zpomalovat, což samozřejmě bude přinášet spoustu sociálních výzev.

Některá pracovní místa zaniknou, pravidelně se mluví o tom, co přinesly sociální sítě do společnosti či politiky. Čeká nás úžasné období, protože technologický pokrok přináší ohromné možnosti, krásné hračky. Ale zároveň to nese obrovská rizika pro společnost jako takovou. I proto je konference důležitá pro byznysmeny i pro politiky, na všechny změny je třeba být připravený.

Zánik pracovních míst, o kterém mluvíte, bude pro českou ekonomiku problém i s ohledem na to, jaký typ práce tu vznikal od devadesátých let v montovnách?

Ve vyspělých zemích situace, kdy stroje postupně přebírají některé pracovní pozice, velmi dobře koreluje s demografickým vývojem. Vyspělým zemím neroste počet obyvatel, tak je nakonec dobře, že některé činnosti, co dřív dělali lidé, budou vykonávat stroje.

Navíc před 50 lety bylo normální, že se chodilo do práce v sobotu a byl jen jeden den volna. Dnes je standard dva dny volna. A třeba za 30 let bude běžné, že budou tři dny volna. Zvykneme si na to, může to být fajn. Co se týká technologií, jsem optimista.

A když se to netýká technologií, co je problém tuzemského hospodářství?

Problém souvisí s tím, jak se vyvíjela situace po revoluci. Tehdy se z Česka stala velká montovna, což je samozřejmě velice riskantní. Tím, že je tu relativně málo firem, které mají nějaký svůj vlastní produkt a know-how, může to v nějaké fázi českou ekonomiku poškodit tak, že se montovny posunou jinam. Riziko také nevidím v tom, že hospodářství neporoste dostatečně rychle, ale v obrovském nárůstu nerovnosti, který nastal v západním světě a jenž je samozřejmě patrný už i v Česku.

Takže očekáváte sociální bouře, nebo jiné důsledky?

Doufám, že politici budou dostatečně rozumní a předejdou tomu. Nerovnost se musí definitivně snížit.

Jak být bohatý? Dozvíte se to v investičním magazínu E15. Na stáncích od 19. února, objednávat lze i zde

720p 360p
Jak být bohatý - investiční magazín E15 Premium

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!