V předčasných parlamentních volbách v Řecku vyhrála opoziční konzervativní strana Nová demokracie, kterou vede ekonom Kyriakos Mitsotakis. Slíbil, že sníží daně, zvýší platy a podpoří zahraniční investice a zaměstnanost. Chystaná sociální opatření v kombinaci se snížením daní mohou ale ohrozit rozpočtovou bilanci a nemusí korespondovat s tím, co si Řecko ujednalo s Evropskou unií, míní expertka na Řecko Nikola Karasová z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
V nedělních předčasných parlamentních volbách v Řecku vyhrála opoziční konzervativní strana Nová demokracie. Řecko se tak stalo první evropskou zemí, která se po dluhové krizi eurozóny, jež vynesla do čela populistické strany, vrací k tradičním politickým stranám. Vnímáte to stejně?
Do jisté míry se to tak může jevit, nicméně strana SYRIZA, která je vnímána a označována jako populistická, se od doby, kdy nastoupila k moci, hodně změnila. Z radikální levice se posunula k politickému středu. Rozhodně bych ji proto neoznačila za antisystémovou či euroskeptickou. SYRIZA není proti Evropské unii, jen se pokoušela vyjednat Řecku lepší podmínky pro správu řeckého státního dluhu.
Před krizí byl v Řecku silný bipartismus, v němž vystupovaly dvě hlavní politické strany, a to Nová demokracie a socialistické hnutí PASOK, které během krize fatálně ztratilo voliče. Tato před krizí druhá nejsilnější strana v letošních volbách získala v rámci koalice s názvem Hnutí pro změnu pouze 8 procent hlasů, což je z mého pohledu velmi špatný výsledek. Před krizí bylo normální, že dvě hlavní strany získávaly v součtu přes 80 procent hlasů, což nyní dává také souhrnný výsledek Nové demokracie a SYRIZy. Lze tedy říci, že SYRIZA tvoří novou polovinu řeckého bipartismu a patrně zůstane významná i do budoucna v roli opozice.
Vrací se podle vás do Řecka, které bylo těžce zasaženo krizí, lepší časy?
Krize postupně odeznívá, i když Řecko stále bojuje s vysokou nezaměstnaností a pomalým ekonomickým růstem. Problémy typu byrokracie, korupce a klientelismu přetrvávají a mám pochybnosti, že by tomu v budoucnu mohlo být jinak. Stejně tak si nemyslím, že politický program, s nímž Nová demokracie vyhrála volby, zajistí kýžený růst a stabilitu. Objevují se kritické hlasy, že si Nová demokracie stanovila nerealistické, populistické cíle.
V čem konkrétně je populistický?
Jednak slibuje rozsáhlý program sociální pomoci téměř všem skupinám obyvatelstva – mladým, rodinám, důchodcům, sociálně znevýhodněným, zemědělcům či podnikatelům. Řada těchto sociálních opatření bude nákladná, navíc Nová demokracie plánuje též snížení daňového zatížení. Tyto kroky mohou ve výsledku ohrozit celkovou bilanci řeckého státního rozpočtu a navíc nemusejí korespondovat s tím, co si Řecko předsevzalo v jednáních s Evropskou unií v souvislosti se správou dluhu. Slibovaná podpora zahraničních investic situaci zachránit nemusí, zvláště proto, že předchozí vláda v tomto ohledu nebyla příliš úspěšná.
Co zlomilo dosud vládnoucí levicové straně SYRIZA vaz? Byly to nepodařené úsporné programy, nebo sehrála větší roli dohoda s Makedonií o názvu této sousední země, kterou odmítá velká část Řeků?
Předně si nemyslím, že by SYRIZe cokoli doslova zlomilo vaz. Strana ve volbách získala 31,5 procenta hlasů, což je dobrý výsledek. Pokud bychom ho srovnali s výsledkem voleb v roce 2015, tak ztratila jen čtyři procentní body, a to se nedá považovat za velkou prohru. Ukazuje se, že se řecká politická scéna vrací po krizi do normálu a už není tak roztříštěná, jako tomu bylo v roce 2015, kdy SYRIZe k vítězství stačil nižší procentuální výsledek než Nové demokracii v letošních volbách.
Čím si tedy vysvětlujete její relativní neúspěch?
Pro radikálnější levicové voliče není už SYRIZA dostatečně levicová, pro liberální voliče je zase příliš populistická a moc se propojila se zažitým systémem. Přestože dříve kritizovala korupci a klientelismus, během její vlády se ukázalo, že i její představitelé si vytvářejí vlastní klientelu či dokonce daňově zvýhodňovaly podnikatele, kteří byli nakloněni jejich politice.
Loňská Prespanská dohoda se Severní Makedonií výsledek SYRIZy spíše neovlivnila, ale určitě pomohla získat hlasy Nové demokracii. Velká část pravicových voličů se totiž s podpisem této dohody neztotožnila.
Mnozí analytici soudí, že řecká ekonomika už v zásadě nemá kam padat. Novým premiér Kyriakos Mitsotakis slíbil voličům snížit daně, zvýšit platy a podpořit zahraniční investice a zaměstnanost. Jak se tato opatření odrazí na HDP Řecka?
Nejsem ekonom, tudíž se nemohu vyjadřovat k řeckému HDP. Ale pokud se na to podíváme pohledem neekonoma, tak to populisticky skutečně zní. SYRIZA byla kritizovaná, že se jí navzdory všemu nepodařilo přilákat velké zahraniční investice a zároveň velkou část strategické infrastruktury, včetně přístavů a letišť, rozprodala do zahraničí, místo aby je zachovala v majetku státu. Nová demokracie se bude tuto situaci snažit napravit. Pouhým snižováním daní se jí to ale podaří jen těžko. Konkrétnější plány zatím nebyly představeny.
