Vůči firmě z Číny tu stále panují předsudky, říká regionální šéf Huawei Radoslaw Kedzia

Radoslaw Kedzia

Radoslaw Kedzia Zdroj: Jiří Koťátko

Radoslaw Kedzia
Radoslaw Kedzia
Radoslaw Kedzia
Radoslaw Kedzia
Radoslaw Kedzia
14
Fotogalerie

Společnost Huawei v Česku s Vodafonem testuje koncept chytrého parkování a zvažuje testy měřicích systémů, které by monitorovaly chování internetových sítí. Zároveň se snaží úřady přesvědčit, že je jakožto čínská firma důvěryhodným partnerem pro vládní instituce při budování digitální ekonomiky. „Dodržujeme veškeré standardy, a řadu nových navíc pomáháme vytvářet, když ale každý tvrdí, že 'něco' jste, tak je velmi těžké prokázat opak,“ říká Polák Radoslaw Kedzia, který má na starost byznys firmy v Česku a na Slovensku.

Zhruba před půl rokem Huawei tvrdila, že v Česku připravuje rozsáhlejší investice. Už můžete specifikovat, o co přesně půjde?

Ještě ne. Popravdě, zatím nedošlo k přílišnému posunu. Uplynulý rok Českem hýbaly volby, s řadou investic tak ještě vyčkáváme. Nejsme tu sami a nejsme hlavním tahounem změn na trhu, jsme technologickým partnerem. Všechny vyvinuté státy silně investují do rozvoje digitální ekonomiky jako investice do budoucna, pevně věřím tomu, že tato řešení jsme schopni České republice dodat, což jí pomůže dostat se mezi technologické lídry.

O investice v jakém oboru by mělo jít?

Do sítí, do konceptu chytrých a bezpečných měst a digitalizace Česka. V každé z těchto tří oblastí samozřejmě máme zkušenosti nebo jsme dokonce inovačními lídry, Česko má navíc z našeho pohledu dobré plány na digitalizaci. Víme, jak mu v řadě oblastí tyto plány pomoci naplnit, ale nemůžeme to dělat sami, musíme vyčkat, až bude náš partner, tedy veřejná správa, k této spolupráci připraven.

To je ale jen jedna z možností spolupráce. Jako potenciální partnery lze zmínit třeba i města nebo operátory…

Například s Vodafonem jsme v Česku uvedli jako první síť NB-IoT (úzkopásmová síť určena výhradně pro přenos dat – pozn. aut.). Lze tedy tvrdit, že zde už jistá infrastruktura pro internet věcí je. Nyní čekáme na rozvoj aplikací a ekosystému. Samotná síť je jen prvním krokem, platforma bude důležitá pro poskytovatele služeb, ti ale napřed musejí být připraveni na této platformě fungovat, respektive obsluhovat své uživatele.

Další věcí je dostupnost senzorů pro tuto síť. S Vodafonem testujeme koncept chytrého parkování, zvažujeme testy měřicích systémů a samozřejmě máme vlastní řešení, třeba síťové terminály, které vám budou přímo vytvářet Wi-Fi síť. V této síti pak mohou být přihlášeny senzory, které monitorují chování sítě a operátorovi hlásí případné nestandardní jevy.

Možnosti IoT sítí jsou nekonečné, ale nelze čekat, že by se vše zavedlo v krátké době.

S kým se vám v Česku nejsnáze vyjednává? S vládou, městy, nebo operátory?

Nejsnazší diskuze je s operátory. Veřejný sektor je mnohem komplikovanější, už jen kvůli byrokratickým procesům, komplikovaným a dlouhodobým výběrovým řízením. Nastavení priorit je zde také zcela jiné, protože jejich hlavním účelem je dodat služby občanům. Podle mě je nejlepším způsobem v rámci spolupráce s veřejným sektorem ukázat naše know-how a zkušenosti z jiných zemí, čímž dáme na výběr to nejvhodnější řešení.

Vláda se ale musí soustředit na jiné priority, než je generování zisku, třeba na bezpečnost. A právě kolem té se nyní hodně spekuluje, zda je Huawei jakožto čínská společnost důvěryhodný partner. Firemní procesy a struktura cizí firmy jsou přece jen pro úřady ne zcela čitelné, navíc jste sám zmiňoval, jak moc je digitalizace ekonomiky významné téma.

To je běžný předsudek vůči firmám z Číny. Proč stejnou míru nedůvěry nepožívají třeba start-upy z Belgie nebo USA? Automaticky se usuzuje, že u nich je vše o. k., ale u nás ne? Většina elektronických komponent, které používají všechny firmy z oboru ICT, se vyrábí v Číně.

Všechna takzvaná chytrá zařízení jako laptopy, chytré telefony a tablety, která používá téměř každý z nás, v sobě mají čínské díly nebo byly dokonce celé v Číně složeny. Na druhou stranu zařízení, která dodává naše firma, používají operační systémy ze západních států, takže stanovit nějakou hranici o původu zařízení je prakticky nemožné.

Řešíte nějak zmíněnou nedůvěru?

Snažíme se být tak transparentní, jak jen to je možné. Za poslední roky jsme našim zákazníkům dokázali, že naše řešení jsou spolehlivá a bezpečná. Dodržujeme veškeré standardy, a řadu nových navíc pomáháme vytvářet – třeba právě diskutovaný vývoj 5G sítí. Globálně držíme přes 55 tisíc patentů a investujeme do dalšího vývoje a výzkumu.

Už jsme v Česku diskutovali s úřady zajímajícími se o digitální bezpečnost o tom, zda proti nám něco mají. Vyjádřili jen určité výhrady, nic zásadního. Naší reakcí bylo dodání seznamu veškerých certifikátů týkajících se bezpečnosti, které jsou uznány i ostatními evropskými státy. Již máme certifikaci ISO pro kvalitu provozního managementu a také bezpečnosti práce s informacemi. Když ale každý tvrdí, že něco jste, nebo nejste, tak je velmi těžké prokázat opak.

Jak se vyvíjí počet vašich obchodních partnerů v Česku? V minulém roce jste hovořili o zhruba stovce firem a institucí.

Očekáváme, že se toto číslo ještě zvýší. Mobilní operátoři zde chystají stavbu optických sítí a dostavbu infrastruktury, než přejdou na 5G sítě.

Která z oblastí vašeho byznysu v brzké době nejvíce poroste?

Víceméně půjde o paralelní vývoj. Je důležité, aby se Česká republika soustředila na vývoj digitalizace, aby byla konkurenceschopná. A proto bude muset učinit jisté kroky. Souběžně s tím budou občané mít stále vyšší nároky na služby, které jim vláda, respektive města poskytují.

S tím ruku v ruce půjde potřeba usnadnit život a pohyb ve městě. Česko je jednou ze silně exponovaných turistických destinací a je v jeho zájmu, aby zde turisté mohli snadno platit za služby. A to lze velmi snadno zajistit právě nabídkou patřičných technologií, aby turisté, ale i obyvatelé měli všechno takzvaně na špičce svého prstu – v mobilní aplikaci.

V tomto ohledu máme mnoho zkušeností z řady projektů, například v Singapuru. Nechceme jen sbírat zisky a tajit své know-how, chceme jej sdílet, abychom mohli vytvořit ekosystém, který přinese benefity pro všechny strany, protože sami bychom to stejně nezvládli.

A co byznys s operátory? Čeká je upgrade na 5G…

Máme technické řešení i platformu pro provoz sítě páté generace, které jsme schopni operátorům jako celek dodat. Latence, tedy prodleva při komunikaci se servery pod jednu milisekundu, je přelomovou změnou. Výpočetní výkon v tento okamžik totiž nepotřebujete mít ve svém zařízení, ale v cloudu. To platí obzvláště pro autonomní vozy, do nichž zatím výrobci musejí dávat výkonné počítače, aby data z kamer, čidel a jiných detektorů zpracovávaly.

Toto však v 5G síti odpadne. NB-IoT síť s takto nízkou latencí si může dovolit sesbírat data, odeslat je na server, poslat je zpět do vozu, a to vše do tří milisekund.

Jak to vlastně bude vypadat?

5G síť bude členěná, operátoři tak budou moci vyhradit její určité části právě pro takové zásadní operace, nebo třeba pro poskytovatele obsahu – část pro Google, část pro Netflix, zde v Česku klidně pro Škodu a její budoucí chytrá auta nebo pro služby úřadů veřejnosti či chytrá města. Díky umělé inteligenci pak tyto části budete moci takřka dynamicky přizpůsobovat aktuálnímu vytížení.

Zmínil jste blízký vztah s operátory. Znamená to, že již s nimi projednáváte případné testy 5G v Česku?

Projevili samozřejmě zájem a nyní o tom diskutujeme. Řešíme to ale také s regulátorem. Pilot bychom však měli stihnout ještě letos.

Kde by se tak mohlo stát?

Nemám tušení, to je ještě hodně daleko, šlo by jen o spekulace.

Na kolik peněz může takový test vyjít?

Půjde spíše o menší terénní test, na ten nepotřebujete nějaký zásadní investiční rozpočet.

Dá se odhadnout, kolik peněz bude v Česku zapotřebí na upgrade na 5G sítě?

Není to tak jednoduché. Záleží, z jaké dosavadní technologie se bude vycházet. Celkové náklady se také budou odvíjet od ceny frekvencí. 5G umí využít široké spektrum frekvencí a ne všechny jsou zatím vydraženy. Některým operátorům bude navíc stačit část jejich vybavení jen mírně upravit, jiní budou muset u obchodníků objednat novou výbavu.

Do toho se samozřejmě promítne infrastruktura operátorů. Někteří budou muset dobudovat třeba své optické sítě, aby zajistili datovou obslužnost určitých lokalit. Dívejte se na to také s trochou retrospektivity: 4G trvalo vybudovat zhruba čtyři roky, 5G by mohla vzniknout o něco rychleji, ale rozhodně to nebude přes noc. Operátoři přitom budou upřednostňovat hustě zalidněné lokality.

Jak se dařilo byznysu Huawei v Česku v loňském roce?

Náš loňský růst v Česku byl sice dvouciferný, ale nijak velký. Byznys operátorů totiž spíše stagnuje. Pro letošek očekáváme, že další růst bude tažen spotřebiteli a firmami.

A v příštích letech pak nastoupí operátoři se svými investicemi do sítí…

Ano, tak za dva tři roky. Loni na 5G těžko vyhradili nějaký zásadnější balík peněz. Vlády mezitím přijdou s patřičnou legislativou, marketingová oddělení vymyslí potřebné kampaně, výrobci mobilů musejí vyvinout nová zařízení. Celý byznys se musí rozhýbat a to bude trvat.

Jak se díváte na budoucí byznys model operátorů?

Dříve jste platil za minutu, nyní platíte za flat. Dříve jste platil za megabajt, nyní platíte v řadě zemí zase jen za to, že data využíváte. Operátorům kvůli tomu ale klesají příjmy, přesto však nesou veškeré náklady na správu a upgrade sítí.

Na druhé straně zde máte společnosti, které silně těží z digitální ekonomiky – Facebook, Google, Microsoft, Netflix. Tyto firmy disponují značnými objemy prostředků z reklamy a prodeje svých služeb, které však prodávají prostřednictvím sítí mimo jiné i operátorů.

Pokud posíláte balíček z Česka do Španělska, musíte zaplatit poštovné. Poskytovatelé obsahu v sítích operátorů však nic takového neplatí. Jak ale mohou udržovat své sítě, když z tohoto provozu nic nemají?

5G v tomto kontextu slibuje zlepšení: díky možnosti vyhrazení pásem si budou operátoři schopni účtovat poplatky za jejich využití. Díky tomu také přežijí.

Radoslaw Kedzia (45)
V roce 2015 byl jako první evropský manažer společnosti Huawei jmenován na post regionálního ředitele. V čínské společnosti pracuje od roku 2008. Působil jako provozní ředitel v Keni, dále jako technický ředitel pro region východní a jižní Afriky a v roce 2013 se stal výkonným ředitelem Huawei v Ugandě. Před příchodem do Huawei pracoval na mezinárodních manažerských postech v Izraeli, Velké Británii, Španělsku a v České republice pro společnosti Ericsson Safaricom a Siemens. Mezi jeho zájmy patří hudba, umění a četba. Je ženatý a má syna.