ČEZ zvažuje výstavbu dvou nových plynovek, říká Cyrani | E15.cz

Zvažujeme výstavbu dvou plynových elektráren, říká Pavel Cyrani z ČEZ

Vladan GallistlOndřej Souček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

ČEZ hodlá v příštích letech výrazně zezelenat, aby vylepšil svůj obraz mezi investory. Své uhelné elektrárny a teplárny chce z většiny odstavit, nebo je předělat tak, aby spalovaly jiné palivo. Mezitím chce mohutně investovat do obnovitelných zdrojů. „Do roku 2030 nás plánovaná výstavba fotovoltaiky o šesti gigawattech výkonu vyjde na devadesát miliard,“ říká místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Cena emisních povolenek se nyní pohybuje okolo 50 eur za tunu, což od začátku roku představuje zdražení o polovinu. Je to vidět na cenách silové elektřiny?

Ano, to je jasné. Cena elektřiny vystoupala až k 70 eurům. Nicméně když vezmu čistou cenu elektřiny, tedy cenu elektřiny mínus povolenka, tak ta spíše klesá. Spadla někam k deseti eurům, což je v podstatě hrubá marže, kterou dostává uhelná elektrárna. Tak nízko tato hodnota ještě nebyla. 

Vyplatí se ještě vůbec hnědouhelné elektrárny a teplárny provozovat?

Z pohledu elektráren se vyplatí podstatně méně. Otázkou je i to, v kolika hodinách v roce se výroba elektřiny vyplatí, protože tento počet neustále klesá. V případě tepla už spotřebitelé změny pociťují mnohem citelněji, pokud využívají vzdálených dodávek tepla, musejí si připlatit. To samozřejmě tlačí na rychlejší transformaci teplárenství, mnohem rychlejší, než jsme všichni čekali.

Bude muset ČEZ zdražovat elektřinu a teplo pro domácnosti?

Pokud by přetrvávaly vysoké ceny na burzách, tak se to do nich v budoucnu promítne. V příštích měsících to však neplánujeme, alespoň ne u smluv na dobu neurčitou. Ceníky u fixních produktů se upravují průběžně. A sám jsem zvědavý, zda se povolenka tak vysoko udrží. Fundamentální důvody pro tak vysokou cenu povolenky nejsou.

Co způsobilo cenový nárůst povolenek?

Část nárůstu způsobil fakt, že na trh s povolenkami se vrátily finanční instituce, které je nakupují jako finanční nástroj, a ne jako emitent CO2, tedy výrobce elektřiny. 

Takže cenu nahoru vyhnali spekulanti?

V oběhu je velké množství peněz, takže nahoru jdou ceny akcií, nemovitostí a povolenka se zařadila mezi aktiva, do nichž finanční instituce zkrátka začaly investovat. A když energetické společnosti vidí, že cena jde nahoru, tak se povolenek nezbavují. To všechno tlačí cenu povolenek jedním směrem. 

Jaká je reálná cena povolenky?

Když by se od počtu povolenek, které jsou v oběhu, odečetly ty, které potřebují jednotlivé elektrárny spalující fosilní paliva, stále by nějaké zbyly. Z toho pohledu by měla být jejich cena nulová. Druhý úhel pohledu je, že Evropská unie neustále zpřísňuje cíle ve snižování emisí, což trh s povolenkami reflektuje a vede k dlouhodobému výhledu ceny na 50 až 60 eur do roku 2030. Abych to uzavřel, reálná cena je pak cokoliv mezi nulou a cenou, která je potřebná k dekarbonizaci. Kolik přesně to je, odráží aktuální víru v naplnění dlouhodobých cílů Evropské unie. 

Už jste zmínil, že povolenky tlačí k rychlejší transformaci teplárenství a tedy ústupu od uhlí. Jak rychlý bude ve skupině ČEZ?

U tepláren máme jasno, tam to bude do roku 2030. Zároveň už víme, že odstavíme všechny uhelné elektrárny, kromě těch pánevních, které jsou v blízkosti uhelných lomů. To znamená, že po roce 2030 by měly zůstat jen Ledvice a Tušimice, popřípadě Prunéřov.

Jaké zdroje do té doby přestavíte na jiné palivo, nebo je zcela odstavíte?

Letos budeme odstavovat elektrárnu Mělník III. Zbylé dvě tamní elektrárny budeme postupně přestavovat na plyn a odpad, což by mělo být dokončeno právě do konce dekády. Do roku 2023 odstavíme ještě Dětmarovice a na jiné palivo předěláme i Trmice.

Bude ČEZ investovat do uhelných elektráren, přestože se budou utlumovat?

U elektráren dokončujeme investice, aby plnily emisní limity, které nyní začínají platit. Vztahuje se to na emise dusíku, síry, ale i dalších látek, jako je rtuť. Zavádíme proto opatření, aby elektrárny plnily nejpřísnější limity i na tu zbytkovou dobu své životnosti. Investujeme i do bezpečnosti, aby elektrárny, byť v omezeném provozu, vydržely tak dlouho, jak budeme potřebovat.

Na kolik by vyšly investice do hnědouhelných elektráren, abyste splnili všechny emisní limity?

Je to v miliardách. Těžko se však rozlišuje mezi náklady na splnění čistě emisních limitů a provozně-bezpečnostní investice, aby zdroje zůstaly v provozu. 

Tak tedy v souhrnu. Jaká je celková výše investic do hnědouhelných zdrojů, které bude odstavovat či přestavovat do roku 2030?

Včetně transformace teplárenství půjde o desítky miliard korun.

ČEZ představil ambiciózní plán na výstavbu obnovitelných zdrojů. Jaký bude energetický mix skupiny po roce 2030?

V popředí zůstane jednoznačně jádro, poté obnovitelné zdroje společně s plynem, velmi málo uhlí a doplňkově i odpad a biomasa – poslední dvě paliva ovšem budeme využívat pouze v teplárenství. 

Ohledně obnovitelných chcete postavit 1,5 gigawattu výkonu do roku 2025. Půjde pouze o fotovoltaiku?

Ano. Připravujeme pouze solární projekty. U větrných parků víme, že vázne administrativní řízení a jejich výstavbě brání i nižší podpora obyvatel. To je problém, protože my skutečně potřebujeme a chceme stavět.

Jaký fotovoltaický projekt je nejdál?

U všech zatím čekáme na vyřízení investiční dotační podpory z Modernizačního fondu. Věříme, že první elektrárny začneme stavět v příštím roce. Můžeme ale říci, že půjde výhradně o brownfieldy, výsypky v dolech či lokality s nižší bonitou půdy, tedy zemědělsky obtížně využitelné. Přesné lokality zatím ohlašovat nechceme.

Budete k solárním parkům stavět i baterie?

Máme to v plánu. Do roku 2030 chceme nejméně 300 megawattů bateriových úložišť. Jedno už máme připojené k naší elektrárně v Tušimicích a osvědčilo se. Většina ale půjde k obnovitelným zdrojům.

Proč?

Je to logické. Obnovitelné zdroje nemají stabilní výrobu a akumulace ji může uhladit. Od uhelných zdrojů navíc odstupujeme a u těch plynových zas akumulace není třeba, protože tento typ elektráren je flexibilnější. Neměly by u nich takovou využitelnost.

Nejdůležitějším palivem má pro ČEZ zůstat jádro. Výstavbu nového bloku, který má stát v Dukovanech, ale zpožďují politické spory. Tendr má oficiálně vypsat až příští vláda, protože ta současná se k tomu nemá. Nebojíte se, že bude Česko přešlapovat na místě i po volbách?

Na stálém výboru pro výstavbu jaderných zdrojů cítíme jednoznačnou podporu jádra napříč politickým spektrem. Všechny strany souhlasí s tím, že nový blok potřebujeme, pouze se rozcházejí v tom, kdy a jak tendr vypsat. 

Hodně se skloňuje cena projektu a nebezpečí výrazného zdražení. Jaký je odhad nákladů výstavby?

Naše nejlepší odhady hovoří o 150 miliardách korun bez inflace, a pokud započteme dvouprocentní inflaci, vychází to zhruba na 200 miliard. Vím, že se kolem této cenovky vedou sáhodlouhé diskuze, jestli to možné je, nebo není, ale ti soutěžitelé nám tuto cenovku opakovaně potvrzují. Kritici většinou upozorňují, že ceny nelze dosáhnout, protože se to nedaří jinde. Neříkám, že jsme vůči všem potížím imunní, ale pomáhá nám, že se můžeme z těchto starších projektů poučit. 

Je rozumné počítat s dvouprocentní inflací? V současné době začínají výrazně zdražovat komodity a rychle začíná růst i souhrnná inflace.

To je těžké, protože inflace byla dlouho nulová a nyní je zas vyšší než cílená dvě procenta. Když ale člověk potřebuje plánovat na deset nebo i více let dopředu, nesmí se příliš ohlížet na momentální výkyvy. Tak jako tak inflace znamená nominální zdražení nákladů, nikoliv reálné. Jinými slovy, stejně zdraží i všechno okolo, a relativně proto zůstanou náklady výstavby stejné.

A kdyby se nakonec nestavělo?

Pokud by to znamenalo i to, že Česko opouští jadernou energetiku, tak bychom po uhlí v krátké době ztratili již druhou konkurenční výhodu. To, díky čemu měly české firmy a domácnosti levnou elektřinu, by zmizelo. Mám na mysli domácí surovinu v podobě uhlí a jaderné know-how. Pro všechny ostatní zdroje, ať už obnovitelné, nebo plynové, v Česku nijak závratné podmínky nejsou, spíše jsou průměrné nebo podprůměrné. Plyn se k nám dováží z větší dálky, nebo nám chybí přímý přístup ke zkapalněnému plynu, který se dováží po moři. U větrných elektráren zase chybí moře, kde je výroba mnohem efektivnější než ve vnitrozemí. 

Zmínil jste, že plyn v Česku nemá tak výhodné podmínky jako dříve uhlí. V této souvislosti někteří skloňují například i skutečnost, že řada vhodných lokalit nemá napojení na plynové potrubí a jeho vybudování by bylo drahé. Vnímáte to jako významný problém, nebo je distribuční síť dostatečná?

To úzké hrdlo bych viděl jinde. Zdravějšímu trhu s plynem by určitě přispělo přímé propojení na rakouský trh a určitě by pomohlo i mohutnější propojení s Polskem. Tak jako tak zatím s plynem počítáme spíše pro teplárenství. Když však budeme muset odstavit uhlí dříve, a ještě nebudeme mít nové Dukovany, tak se plyn vedle obnovitelných zdrojů nabízí jako vlastně jediná logická varianta. 

Kolik by ČEZ takových plynovek mohl postavit?

To stále vyhodnocujeme. Vypadá to, že nějakou část, třeba rok nebo dva, bude Česko muset elektřinu dovážet, což by nebyla žádná tragédie. V dlouhém období bychom ale měli směřovat k vyrovnané bilanci. I proto postavíme ještě minimálně jednu paroplynovou elektrárnu. Mělník je již rozhodnutý. Dál zvažujeme i lokalitu Dětmarovic a Počerad. Rozhodne ale rychlost ústupu od uhlí. 

V Evropské unii se má v létě rozhodnout o tom, zda bude plyn zařazen do udržitelných a tedy podporovaných zdrojů, anebo nikoliv. Může to hrát roli při rozhodování?

Jeden zdroj postavíme s velmi vysokou pravděpodobností. Zbytek je těžké předjímat. Zvažujeme i to, zda by nově budované plynové zdroje byly spíše pro základní zatížení a vyráběly by tedy nepřetržitě, nebo vykrývaly jenom špičky v síti, to znamená jen v době, kdy je potřeba rychle navýšit výrobu elektřiny.

Kdy bude muset ČEZ začít s výstavbou prvního plynového zdroje?

Z pohledu přípravy už jsme na tom začali pracovat. Tři lokality už rozvíjíme nyní. Do země se pak kopne před rokem 2025.

Odkud se bude plyn dovážet?

Plyn nakupujeme na burzách. Fyzicky plyn teče z velké části z Německa, kam proudí především z Ruska. 

Nezvýší se tím energetická závislost České republiky na Rusku?

Z pohledu České republiky dovoz plynu zvyšuje dovozní závislost. Je jedno, jestli to je závislost na jednom státu, nebo na druhém. Z tohoto pohledu je o to důležitější udržet jadernou energetiku a vybudovat obnovitelné zdroje. A mít plyn jako doplňkový energetický zdroj. 

Dlouhodobě se mluví o tom, že kromě unijní regulace začínají tlačit na ústup od uhlí také banky. Jak moc velký problém to znamená pro ČEZ?

Některé banky už ČEZ nechtějí nabízet své bankovní služby. My nyní těmto bankám v rámci naší vize ČEZ 2030 oznamujeme, že se hlásíme k závazku snížení podílu uhlí na energetickém mixu. Věříme, že je přesvědčíme o tom, že to myslíme vážně. 

Můžete být konkrétnější?

Už nyní cítíme, že se nám zúžila nabídka bank, ale zatím to nejsou ty, s kterými dlouhodobě spolupracujeme. Přesto je jasné, že do budoucna se budeme muset změnit. V ratingu ESG bychom nyní dostali padesát procent, ale do roku 2023 se chceme dostat na 80 procent (ESG pochází z ang. environmental, social and governance; hodnocení vyčísluje rizika vlivu firmy na životní prostředí, a jakou má společnost sociální odpovědnost a kvalitu řízení, pozn. red.) 

Které banky uvedly, že ČEZ nebudou financovat?

Byly to ING a KBC.

Co k tomu banky vede, je to od nich stále ještě racionální kalkul, nebo už ideologie?

Banky jsou k těmto krokům tlačeny svými akcionáři, což jsou do velké míry nadnárodní akciové fondy, které čím dál častěji přemýšlí zeleně a jako nástroj k hodnocení firem využívají právě ESG rating. Tyto samé fondy navíc kupují i akcie energetických firem. Nejenže tedy nutí banky, aby nepůjčovaly uhelnému byznysu, ale samy do něj neinvestují, což snižuje cenu na burze i společnostem, jakou je ČEZ. Naše akcie jsou z tohoto pohledu podhodnocené.

Dá se říci, jak výrazně jsou akcie ČEZ podhodnocené kvůli nižšímu ratingu ESG?

To není otázka na nás, ale na akciové analytiky. 

Jaký efekt je pro ČEZ závažnější – méně bankovních nabídek nebo nižší cena akcií?

To se složitě srovnává. Ale co se týká akcií, tak je jasné, že například vůči dividendě, kterou vyplácíme, jsou naše akcie ohodnocené nízko.

V ratingu ESG se chcete dostat na 80 procent. Kolik to bude stát?

Z byznysové části lze říci, že do roku 2030 nás plánovaná výstavba fotovoltaiky o šesti gigawattech výkonu vyjde na devadesát miliard. To ale určitě nebudou veškeré investice, které v rámci příštích deseti let vynaložíme. Jednoznačně největší část prostředků půjde do elektrické distribuce, z které postupně musíme udělat chytrou síť.

ČEZ má velké plány s odnoží ČEZ Esco? Jak se vůbec společnosti daří?

Daří se jí dobře, je zisková. Poptávka po energetických úsporách a řešeních v čase roste, v současnosti ještě více, než předtím ať už se jedná o energetické úspory, jako jsou EPC projekty, nebo decentrální výrobu. ČEZ ESCO provozuje 140 kogeneračních jednotek pro naše zákazníky po celé České republice, čím dál tím více se uplatňuje i výstavba solárních panelů ve velkém na střechách průmyslových hal. V řadě míst ESCO oslovují municipality nebo velcí průmysloví zákazníci, aby se stalo partnerem pro přechod k bezemisní energetice a transformaci teplárenství od uhlí, právě pomocí kogenerace.

Budete společnost dál expandovat? 

ČEZ ESCO má na českém trhu hlavní vlnu expanze pomocí akvizic za sebou, což neznamená, že nějaké dílčí akvizice neuděláme. Primárně ale firma poroste organicky. Jiná situace je na Slovensku, kam jsme vstoupili s partnerem SPP, kde bude docházet k akvizicím. A pak samozřejmě v Německu, což je tak velký trh, kde je k expanzi ještě příležitost. 

Zůstaňme v zahraničí. Kdy dokončíte prodej vaší bulharské společnosti?

Všechny regulatorní souhlasy jsme získali. Partner nyní pracuje na tom, aby dotáhl všechny kroky na své straně, což je zejména financování.

Může transakce ještě padnout?

Všichni pracují na tom, aby dopadla úspěšně. 

Kdy může být dokončena?

Během léta.

Jak vypadá arbitráž s Bulharskem? Kdy by mohl padnout verdikt?

Arbitráž se ještě potáhne roky. Arbitři však potvrdili, že náš spor s bulharským státem se má řešit na úrovni mezinárodní arbitráže, a ne na úrovni bulharských soudů. 

Prodáváte rovněž zdroje v Polsku. Dostali jste závazné nabídky?

Ty jsou na pořadu dne ve druhém pololetí. Kvůli koronavirové pandemii se to protáhlo.

Chcete prodávat i v Turecku. Rozjel ČEZ už nějaký prodejní proces?

Turecká aktiva máme připravená k prodeji už nějakou dobu. Neplánujeme tam vzhledem k lokálním specifikům nějaké formální prodejní procesy, spíš průběžně sondujeme na trhu, zda by o to nebyl zájem. 

Není složité prodávat, když tamní ekonomika má vážné problémy?

Je to složité, to jsou ta specifika tureckého trhu. Turecká ekonomka zároveň nemá příliš velkou důvěru zahraničních investorů. Prodej tedy nebude jednoduchý.

V těchto dnech se finalizuje dohoda státu s investory na případné výstavbě tuzemské gigafactory. Můžete k tomu říci více?

Zatím ne. Stále jednáme s více potenciálními investory. Nakonec mohou být továrny na baterie i dvě. Finální rozhodnutí by mělo padnout, věřím, do konce roku.

Pavel Cyrani (45) 

Je místopředsedou představenstva ČEZ a zástupcem generálního ředitele pro strategii a obchod.

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor mezinárodní obchod. Titul MBA v oboru finance získal v USA na Kellogg School of Management.

V ČEZ pracuje od roku 2006, kde měl kromě správy majetku na starost rovněž řízení útvaru controlling. Předtím působil sedm let v konzultačním kolosu McKinsey & Company, kde se specializoval na sektor energetiky.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video