TECHNOVERSE NEWSLETTER – Pryč jsou obavy, že by umělá inteligence plíživě uvrhla novinářské řemeslo na skládku dějin. Po intenzivním roce od doby, kdy se široké veřejnosti dostaly do rukou velké jazykové modely, žádná zavedená média nekrachují. Naopak se zdá, že mnohdy může AI pomoci novinářům být více efektivní, jen stěží je ale nahradí. Neznamená to, že je žurnalistika zachráněna, dále se potýká s nevídanou krizí, ze které prozatím není cesty ven.
Pokusy nahradit živého novináře umělou inteligencí prozatím selhaly, své o tom ví například americký web CNET, který se o to pokusil. Čtenáře o tom neinformoval a experiment dopadl katastrofou. Podstatná část zpráv vygenerovaných AI obsahovala zjevné nesmysly.
Mediální domy v těžké ekonomické situaci strádají, a proto hledají způsoby, jak ušetřit. Nahrazení člověka strojem se nabízelo. Ukazuje se však, že jde o naprosto chybný úhel pohledu na využití AI. V ideálním světě by tímto způsobem mediální manažeři vůbec přemýšlet neměli, protože je to pro obor zhoubné. Místo toho by bylo lepší se zamyslet nad tím, jak umělou inteligenci využít k tvorbě lepšího obsahu. Jak využít novou technologii, která například oproti člověku dokáže za nesrovnatelně kratší dobu analyzovat dokumenty, k důkladnější práci se zdroji.
To je cesta, kterou by čtenář nakonec ocenil. Protože jaký text dokáže AI napsat? Stále jde o mistrnou průměrnost, článek neurazí, ale ani nenadchne a výsledkem je pouze další informační balast, jelikož ani z principu nemůže jít o původní zprávu. Nejsme ve stavu, kdy by umělá inteligence odjela z redakce a zjistila něco v terénu či od zdrojů, což zůstává hlavní úlohou novinářů.
A právě další přebírání, přepisování či monitorování již napsaných zpráv je to poslední, co společnost od médií potřebuje. Právě to, že se z některých redakcí vytratila chuť zaměřit se na vlastní témata a výběrem exkluzivního obsahu čtenářům ukázat, co konkrétní novináři v redakci považují za důležité, se média unifikují. „Je potřeba to pokrýt,“ zní často českými i světovými redakcemi, když konkurence přijde s nějakou zdánlivě důležitou zprávou. Často se nad tím ovšem zodpovědný editor ani nepozastaví.
Právě byznys a ekonomika, tedy témata, kterým se snažíme v e15 každodenně věnovat, jsou asi nejlepší příklad. Zatímco politiku většina médií rozpitvává do absurdních detailů a jsou schopna řešit byť skandální, ale často ve výsledku banální a pro vývoj země nedůležitá témata, o byznysu či ekonomice často skoro vůbec nepíšou. Z mého pohledu jde přitom o neméně zásadní sféru, která často ovlivňuje životy lidí více než samotná politika. Podobně je to s informováním o legislativě, která přichází z EU.
Například v oblasti digitálního světa, kterému se v posledních letech věnuji, prošlo v posledních letech několik obřích regulací, které podle mě změní internet v EU téměř od základů. Možná se pletu, ale neviděl jsem, že by se jednání o aktu o digitálních službách, aktu o digitálních trzích, aktu o umělé inteligenci nebo o regulaci na ochranu dětí před sexuálním násilím dostala na přední příčky médií tvořících většinové mínění. Internet se přitom stal zásadním prostorem veřejné i osobní sféry dnešních lidí. Proto jsou nová pravidla podle mého názoru zásadní i pro fungování společnosti.
Jedno ze stále vlivných českých médií MF DNES z titulní strany strašilo lidi tím, že bruselští úředníci budou chtít zakázat chov křečků. Odhlédnu od toho, zda je to pravda (není), samotná informace je každopádně naprosto nedůležitá. Jak by to změnilo životy lidí a jak by případně pomohlo společnosti vyrovnat se s výzvami světa, která nás čekají? Odpověď samozřejmě je že nijak.
Proto si myslím, že daleko pravděpodobnější než to, že novináři přijdou o práci kvůli soudobým technologiím, je, že ji ztratí vlastním přičiněním.
Přemýšlení o umělé inteligenci jako o dalším nástroji, který může sloužit ke snižování stavů v médiích, k ničemu dobrému nepovede. Naopak se mediálním domům vyplatí uvažovat nad tím, jak by díky ní mohli novináři přinášet lepší a pro život lidí důležitější zprávy. Tato technologická revoluce by mohla být příležitostí pro média chytit nový dech.
Právě jste dočetli poslední vydání newsletteru Technoverse, ve kterém jsem se téměř dva roky věnoval z mého pohledu důležitým technologickým tématům. V redakci budeme hledat nové cesty, jak podobný obsah předat čtenářům.
Děkuji všem, kteří si otevřeli alespoň jedno vydání. Díky vám jsem měl motivaci pustit se každé pondělí do zkrocení svých myšlenek a do napsání newsletteru.
V e15 budu nadále psát zpravodajské články. V oblasti technologií chystáme jiné formáty, se kterými vás brzy oslovíme. Pokud byste chtěli být v kontaktu a mít přehled o mé práci, najdete mne na sociální síti X, můžete mi napsat e-mail na filip.zelenka@cncenter.cz a samozřejmě budeme rádi, pokud budete nadále sledovat naši domovskou stránku e15.cz.
👉 Propouštění v technologickém sektoru je zpět. Poté co se počet propuštěných v amerických technologických firmách loni meziročně zvýšil o 50 procent a o práci přišlo 240 tisíc lidí, pokračuje propouštění také letos. Na vině je zřejmě jen pomalu se uzdravující ekonomika, kvůli čemuž se firmy musejí připravit na delší složité období. (TechCrunch)
👉 V roce 2021 Google zaplatil za svou pozici výchozího vyhledávače na zařízení jiných výrobců 26 miliard dolarů, tedy zhruba 600 miliard korun. Většina ze sumy pravděpodobně šla do kapsy Applu, se kterým má Google dlouhodobou smlouvu o tom, že jeho vyhledávač je na iPhonech, iPadech a dalších zařízeních výchozí variantou. (Engadget)
👉 Americká hlava státu Joe Biden vydal prezidentský dekret, kterým upravuje podmínky fungování pro firmy zabývající se umělou inteligencí. Regulace staví na předešlé dobrovolné samoregulaci, na které se v minulosti Bílý dům shodl s nejdůležitějšími firmami v oblasti AI, jako jsou OpenAI nebo Google. (CNBC)
👉 Počet prodaných iPhonů v Číně během prvního měsíce od uvedení nového modelu klesá, konkrétně o zhruba šest procent. Naopak roste jeho čínská konkurence, značka Huawei. Celkově Apple v Číně prodává zhruba 20 procent z celkového objemu. Po USA tak jde o nejdůležitější trh, kde zároveň většinu chytrých telefonů od Applu skládají čínští dělníci. (Bloomberg)
