Devět z deseti miliardářů loni zbohatlo, novým nejbohatším Čechem je Daniel Křetínský
Pyramida českých boháčů došla v uplynulém roce zásadní proměny. Její špičku nově opanoval ofenzivní panevropský byznysmen Daniel Křetínský. Stal se tak pomyslným narušitelem dlouholetého panování rodiny Kellnerových jakožto synonyma bohatství. Rošáda na prvních dvou místech českého miliardářského žebříčku naplno potvrdila, že oborem totálních vítězů se v posledním roce stala energetika. Potenciál komplikovaného oboru formovaný geopolitickým tlakem a snahou o energetickou katarzi dokázal Křetínský přetavit v ultimativní byznysový úspěch spojený s násobně vyššími zisky než v minulých letech. Jen za uplynulý rok tak podle výpočtů e15 byznysmen (a zároveň spolumajitel vydavatele e15) zbohatl více než o čtvrtinu, tedy o více než 87 miliard korun. Na vrcholu pomyslného potravního řetězce se tak Křetínský usadil s cifrou 417 miliard korun. Teoreticky by tak nejbohatší Čech mohl zhruba dva a půl měsíce sám financovat veškeré výdaje českého státního rozpočtu.
Podívejte se na kompletní žebříček miliardářů 2024 e15.
„Největší úspěch slaví Daniel Křetínský díky svému ‚shortování‘ Green dealu. Všichni si svého času ťukali na čelo, když kupoval uhelné elektrárny a nahrazoval je plynovými. Dnes mu s mírnou nadsázkou všichni zobou z ruky,“ uvádí ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný.
Uplynulý rok přitom nezavdával větší naděje na bůhvíjaký byznysový rozmach. Ba naopak. Vratkou českou ekonomiku dusily vysoké úrokové sazby a nijak zvlášť jí nepomáhal ani tradiční motor uložený na západ od českých hranic, totiž Německo. Více vydělat znamenalo vytěžit co nejvíce ze svého oboru a stát se v něm významnějším hráčem i skrze výhodné akvizice a koneckonců se i vyhnout hrozbám drahých dluhů.
Právě to byl případ energetiky, která pomohla vzhůru i dalším jménům notoricky známým z miliardářských žebříčků. Otec a syn Patrik a Jozef Tkáčovi tak vytěžili z podílu v energetickém holdingu EPH kontrolovaném Křetínským přes dvaadvacet miliard, čímž jako tandem obhájili pozici české čtyřky mezi boháči. Ziskový polibek ale energetika poslala i dalším velkým vahám v odvětví, ať už to byl Karel Komárek, či třeba Pavel Tykač.
„Energetika byla v minulém roce jednoznačně rozhodujícím sektorem české ekonomiky. A zůstane jím nejen letos, ale minimálně i po dalších deset příštích let,“ zdůrazňuje ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň. Jediný rozdíl podle něho bude v tom, který podobor energetiky bude zrovna z hlediska investic nejvíce v kurzu.
„V minulém roce nejvíce získaly ty energetické sektory, které zainvestovaly před více lety, tedy ještě před pandemií, do sázky, že energetická proměna Evropy se neobejde bez dočasně brutálně zvýšených cen, a to včetně energií starého typu, tedy z fosilních paliv,“ připomíná Bartoň hlavní loňské generátory bohatství sektoru. Zlato se ale nerýžovalo zdaleka jen v energetice. Zatímco vysoké úroky dusily hráče z realit, dopřávaly naopak finančnímu byznysu slavícímu rekordní zisky.
A to už je tradiční doménou impéria PPF. Rodina Kellnerových tak za rok zbohatla o více než 36 miliard korun, což znamená zmíněné druhé místo na seznamu českých boháčů a čtvrté, pokud jde o meziroční skok. Stále hlasitější řinčení zbraní ve světě pak katapultovalo zisky zbrojařů. Majitel tuzemského Czechoslovak Group Michal Strnad tak i díky akvizicím oslavil sedmapadesátimiliardový skok ve svém majetku.
„Zbrojní průmysl byl v posledních letech nejen ze strany vlád, ale i bankovního sektoru opomíjeným odvětvím. V důsledku už třetím rokem trvající války na Ukrajině ale nyní zažívá období silného růstu a vysokých marží, a pokud si zajistí dostatečné úvěrové financování, může být v dalším období tahounem ekonomického růstu,“ soudí Daniel Janeček ze strategického poradenství společnosti PwC.
Právě Strnad se tak stal největším skokanem loňského roku, když dokázal své bohatství rozšířit více než dvojnásobně. „Putinova agrese v mnohém utváří globální hráče s českým původem,“ připomíná Slaný. Posledním ziskovým ternem byl, ostatně jako prakticky v jakýchkoli časech, hazard. Právě sázení skrze byznys Allwynu primárně stálo za více než padesátimiliardovým nárůstem majetku Karla Komárka, který díky ofenzivním akvizicím loví zisky ze sázkařského byznysu po celé Evropě a propříště ještě hodlá přidat v akvizicích na tempu.
Jen první čtyřka miliardářů ze žebříčku e15 těžící ze zmiňovaných odvětví zbohatla dohromady o bezmála 198 miliard, což představuje téměř polovinu celkové sumy, o kterou loni zbohatla stovka nejmovitějších Čechů. Ti si celkem připsali 448 miliard korun, tedy o osmaosmdesát miliard více než o rok dříve, ve výsledku tak zvládli boháči nelehký rok více než se ctí. Důkazem je i fakt, že hned 87 z nich dokázalo loni rozmnožit svůj majetek, a to v průměru o sedm procent.
Jeden zůstal na svém a pouhá dvanáctka miliardářů se musela smířit s úbytkem majetku, který v průměru ovšem nebyl nikterak bolestivý a počítal se maximálně v řádu jednotek miliard korun. „V obecné rovině lze říci, že se příliš nedaří tradičním odvětvím, na kterých česká ekonomika dlouhé roky stojí či stála. Ať už jde o ocelářství a těžký průmysl, nebo o automobilový průmysl, kde chybí dynamika a schopnost vyrovnat se se změnami v odvětví,“ vysvětluje analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
Na chvostu přitom v disciplíně chudnutí skončil expremiér Andrej Babiš. Bezmála třímiliardové zchudnutí šlo na vrub nikterak horkému byznysu v zemědělství a v médiích, nedařilo se ovšem třeba ani chemii, dalšímu nosnému sloupu jeho impéria. I tak patří šéfovi hnutí ANO v žebříčku e15 šestá příčka s majetkem v hodnotě přesahující 133 miliard korun.
K určení hodnoty majetku českých a slovenských miliardářů jsme čerpali z dat finančních agentur, které sledují finanční výsledky firem. Hodnoty firem mohou být ovlivněny také tím, jak je investoři vnímají, což znamená, že hodnota společnosti může klesnout i při rostoucím zisku, nebo naopak.
Dále jsme zohlednili zprávy o dividendách a příjmech z prodeje realit, firem, akcií a dalších cenných papírů. V odhadech majetku jsme také brali v potaz údaje o zveřejněných či plánovaných transakcích, jež nám umožnily ocenit srovnatelné firmy nebo nemovitosti.
Cílem těchto výpočtů bylo odhadnout čistou hodnotu majetku miliardářů, tedy částku, která by jim zůstala po prodeji jejich firem, realit, letadel a cenných papírů a po splacení všech dluhů.
Abychom získali co nejpřesnější informace, analyzovali jsme výroční zprávy, záznamy z valných hromad, notářské zápisy a články v médiích. Kvůli neprůhlednosti mnoha firem a skupin jsme se rovněž spoléhali na informace z trhu. Stále je tak nutné zmínit, že ve spoustě případů, kdy miliardáři neradi zveřejňují přesná čísla, se jedná o odhady.
